1800 let starý dopis egyptského vojáka rozluštěn

Během své letní stáže na univerzitě Brigham Young University dostal Grant Adamson za úkol pokusit se rekonstruovat dopis egyptského vojáka, který před téměř dvěma tisíci lety sloužil v římských legiích v Evropě. Z toho, co se podařilo přetlumočit, vysvítá, že vojáci tehdy a dnes prožívali a prožívají stejné pocity – stejně hluboký stesk a stejně zoufalou touhu po domově.

Osobní dopis, který poslal čerstvý branec Aurelius Polion domů do Egypta, byl nalezen v roce 1899 expedicí Grenfella a Hunta v antickém městě Tebtunis. Rukopis psaný převážně v řečtině byl katalogizován a popsán, ale dosud se jej nikdo nepokusil rekonstruovat a přeložit. „Dopis byl jedním z mnoha artefaktů, které expedice objevila a protože byl ve velmi špatném stavu, nikdo se jim sto let nezabýval, “ vysvětluje Adamson. Část dopisu chybí a část je neúplná a nebude ji možné asi nikdy rekonstruovat. I proto trvala práce tak dlouho.

Dopis Poliona bratrovi, sestře a matce - prodavačce chleba, je vyznáním muže, který je zoufalý z toho, že už napsal šest dopisů a nedostal žádnou odpověď.

„Modlím se ve dne v noci, že jste v dobrém zdravotním stavu, za vás v hluboké pokoře před bohy. Nepřestávám vám psát, ale vy na mne nemyslíte… nepřestanu na vás myslet a nosím vás ve svém srdci. Ale vy mi nenapíšete, zda jste zdraví a jak se vám daří. Mám o vás obavy, protože jste vícekrát obdrželi dopisy ode mne, ale nikdy jste mi neodpověděli, abych věděl, jak jste na tom. “

V podobném duchu se nese i další část dopisu.

Adamson se domnívá, že Polion sloužil v Aquincum, v hlavním městě římské provincie Dolní Pannonia, které leželo na místě dnešní Budapešti. Polionova legie však byla mobilní, takže mohl dopis poslat třeba i z Byzancie. „Polion byl gramotný, “ říká Adamson, „což nebylo tehdy běžné, jako dnes. Ale jeho rukopis a řecká gramatika jsou nevyzpytatelné. Což činilo převedení torzovitého dopisu z řečtiny do angličtiny ještě těžším. Pisatel pravděpodobně ovládal více jazyků, doma v Egyptě, než narukoval do armády, hovořil egyptsky a řecky, v armádě pak komunikoval latinsky. “ Adamson si myslí, že domů psal v řečtině, protože psát egyptsky nebylo v té době prakticky možné a latinu rodina dobře neovládala.

Při určení doby, kdy byl asi dopis napsán – což je u antických papyrů obecně velmi obtížné - vycházel Adamson z rukopisného stylu a dalších vodítek: Jedním z nich je vojákovo římské jméno Aurelius: mohl je získat jako součást rozsáhlého udělování římského občanství vojákům v roce 212 n. l. Další nápovědou je oslovení „velitel konzul“, které naznačuje dobu po roce 214, kdy římská provincie Panonie přešla pod správu konzula.

Svou osobní povahou vzbudil dopis zájem odborníků, médií i veřejnosti: „Jednou z nejzajímavějších věcí na tomto dopisu je to, že odráží emoce vojáka antického světa, “ říká April DeConick, vedoucí katedry religiozních studií. „Jeho emoce se ve skutečnosti neliší od pocitů dnešních vojáků, kteří se touží vrátit domů. “ Zdroj: Heritagedaily