Acci Dukla 1994

V roce 1994 uskutečnil náš tým zatím poslední ( a zřejmě to tak i zůstane ) cestu do oblasti Dukelského bojiště z II. světové války. Tentokrát jsme si dali za úkol prověřit několik místních typů a ve své podstatě tím uzavřít tuto kapitolu našich terénních cest. V První fázi jsme se soustředili na prověření informace deníku letecké služby ruského polního letiště Prewadnik, které informuje o sestřeleném bombardéru Pe-2 v jižní oblasti od Svidníku. Informaci poskytli posádky roje a též informovaly o faktu, že posádka nestačila vyskočit a stroj po dopadu expolodoval. Naše pátrání začalo dle dispozicí letového zápisu a sledovali jsem tehdejší směr a cíl letu roje. Po dvou dnech bloudění nám pomohl náhodný pamětník a po delším procházení v místní pahorkatině jsme konečně byli úspěšní. V úzkém údolíčku byly všude rozesety trosky letounu ( viz. foto ) a z potoka trčela přistávací noha s kolem. Místo se nalézá v zatáčce nedaleké silnice ( viz. mapka ). Po plošném odkryvu náletové zeleně a zeminy ( ca. 3 cm ) se objevilo množství součástek, části kabiny, hydraulika, munice a drobné neidentifikovatelné kosterní pozůstatky. Měli jsme dobrý pocit, že jsme ztracený letoun nalezli a dokumentaci, část nálezů a fotografie skončily i tentokrát v muzeu ve Svidníku. V druhé polovině našeho pobytu jsme provedli dohledání některých lokalit, které již naši předchůdci, ještě za „starého režimu“, navštívili a označili jako nadějné... Ubytování nám i tentokrát poskytl bezplatně Obecní úřad, ale tentokrát v obci Svidnička. Záchod a sprcha nám připadaly tenkrát jako čirý luxus. Již tradičně nám první „nálezy“ poskytlo místní smetiště a též obyvatelé po organizaci námi odzkoušené „Železné neděle“. Terénní aktivity se přesunuly k obci Šarbov, kde jsme se opět soustředili na směr k hranici s Polskem. Již tradičně jsme byli úspěšní s detektory v korytech potoků, které tehdy sloužily jako kryté cesty. Jednalo se zejména o ruské minometné granáty, zásobníky do Dětkarjova, munici Tokarev ( viz. foto ) a Mosin. Ve svahu jsme též objevili zbytky ruské vyprošťovací techniky a pozůstatky kol a pásů tanku T-34 (viz. foto. ). Podobnou zkušenost jsme udělali při průzkumu obce Príkra, kde jsme se soustředili na legendární kopec Obšvár, který leží ca. 1 km jižním směrem po pravé straně silnice. Vrchol kopce tvoří síť německých zákopů a svahy jsou pokryty okopy ruskými. na vrcholu stojí za zmínku nálezy hlavní do německých kulometů a náhodný nález samopalu Špagin v docela obstojném stavu, vzhledem k faktum že půl století ležel na zemi pod listím...

Tímto jsme pro rok 1994 náš „průzkum“ ukončili a považujeme pro nás kapitolu Dukla ve své podstatě za uzavřenou.