Au neboli aurum první

Zdravím veškeré hledačstvo a zahrabávačstvo.
Kdyby mi to někdo říkal, tak mu povím, že si to vymýšlí, aby to bylo zajímavější, ale bylo to přesně takhle. Jel jsem za kamarádem, a do sjednaného příjezdu jsem měl čas od třičtvrtě do čtvrt na pět hledat, zastavil jsem se tedy v lesíku, který teď pročesávám, když jedu kolem.
Našel jsem několik socialistických mincí, jednu poválečnou a doma jsem pak zjistil, že i 1/2 krejcar Františka I (II), ale ani letopočet, ani mincovna nejsou čitelné. No, není to první, ani poslední takováto mince. Pak jsem kouknul na čas - hrůza! , jak ten čas s detektorem letí, bylo 16:26,honem k autu! Máchnul jsem ještě před sebe, cink cink, na displeji 65,asi zase patrona, kašlu na ní. Ale co, když to bylo pod cívkou, půjde to ven, těch pár vteřin mě nezabije. A nezabilo, v hlíně v ruce se ukázalo kolečko, co to zase bude za blbost, říkám si. Po setření nánosu se ukázal nezaměnitelný lesk a mně bylo jasné, že mám první nález žlutého kovu a mosaz to není.
Ani jsem nestihl křičet radostí a pelášil k autu, cestou volám ženě: "Našel jsem zlatej prstýnek! " a ona na to "Fakt? Nepovídej, jak je velkej? ! " a já říkám "Vejde se mi na malíček, teda na druhej článek", ona "No tak to mi bude! ", já "No vy ženský jste snad všechny stejný, já myslel, že bude součástí mojí sbírky??? ! ". "NE, TO MI HO DÁŠ". Řekla naprosto samozřejmě, mile, odzbrojujícně a neodolatelně. A bylo vymalováno.
Z toho plyne pánové poučení, že vše na světě je pomíjivé a v okamžiku, kdy se cítíme být vlastníkem něčeho, zjistíme, že je to úplně jinak.
Prstýnek je to snubní, váží asi 1,5 g, a kromě iniciál je tam datum 10.XI. 1919, to je na fotu vidět, takže včetně punců slušné informace.
Ať se Vám všem daří, přeje
2h1896