B - 24

Dne 17.12 1944 proběhla jedna z největších leteckých bitev nad našim územím. Američané od 15. letecké armády tehdy vyslali celkem 527 bombardovacích a 300 stíhacích letounů k cílům v Horním Slezsku. Onoho 17. prosince 1944 operační štáb 15. letecké armády u Jihoitalském Bari vyslal nad rafinerii Blechhammer-Nor 191 B-17 od 5. Bombardement Wing (BW) nad Blechhammer-Sud pak 105 B-24 od 55. BW a nad Odertal dalších 231 B-24 od 49. a 304. BW. Chránilo je celkem 93 stíhacích Lightningů od 305 Fighter Wing (FW) a 207 Mustangů od 306. FW.
Proti nim stály dvě stíhací eskadry JG 300 a JG 301 „Wilde Sau“, sídlící v Německu. Jakmile byly americké svazy zachyceny radiolokátorem Freya, spustili němci poplach. Vstříc americkým svazům vzlétlo asi 100 stíhaček. Tehdy ještě nikdo netušil, že se tak daly nezadržitelně do pohybu síly, jejichž působení mělo znamenat ztrátu 67 letounů a 222 letců obou bojujících stran.
Téměř polovina z nich dopadla na naše území. K prvnímu úderu došlo kolem 11.50 v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem. Bombardéry bez stíhacího doprovodu němci doslova masakrovaly ve velkém. Některým pilotům se pilotům se v této akci podařilo sestřelit i dva liberátory. Piloti po boji nárokovali dohromady 37 vítězství.
Ve skutečnosti americké ztráty činily „pouhých“ 25 strojů, z toho 18 liberátorů, 1 fortress, 4 lightningy a 2 mustangy. Konec tomuto krvavému masakru učinil až zákrok amerických stíhačů, kteří způsobily rozhodující zvrat v utkání. Američtí stíhači nárokovali celkem 23 sestřelů, z toho 9 přímo nad našim územím. Němci však přišli přinejmenším o 43 strojů, z toho 36 zásahem američanů a 7 v důsledku technických závad.
Celkem 17 německých pilotů prokazatelně padlo, 4 utrpěli zranění a 4 jsou dodnes nezvěstní. Zbylí piloti většinou vyvázli seskokem na padáku či nouzovým přistáním. Jedním z letounů s kterým němečtí stíhači skoncovali byl B-24J 42-51835 (červená 38), náležejícím 825. sguadroně 484. BG. Ačkoli palivové nádrže vzplály a stroj nad Libinou explodoval, jeho pumy při dopadu neexplodovaly. I přes to však všech jedenáct mužů osádky 1/Lt. Rogera A. Martina našlo v troskách stroje smrt.
B-24 se rozpadl po explozi ve výšce cca 4000m a zbytky stroje dopadly ve 12.05 severovýchodně od Libiny (okr. Šumperk). Útočník Lt. Kraft od III. / JG 300, však sám musel opodál svou zasaženou stodevítku (Bf 109G-10) opustit na padáku. I když podle záznamu trosky odklízely ruští zajatci a podle pamětníků měli pozůstatky letounu včetně motoru být beze zbytku vykopány a odvezeny někdy kolem roku 1948 příslušníky americké armády, jsem se společně s Východočeským leteckým archívem zúčastnil terénního průzkumu a pokusit se najít místo kde zahynuly američtí piloti.
Při průzkumu byly nalezeny drobné úlomky konstrukčních prvků letounu a vnitřního zařízení a zbytky motoru, ale nejcennější nález který byl objeven je známka člena posádky E. Howarda Longa (0-2058509-T-43-44). Jeho jméno jsme nalezly uvedené na pomníku který je postaven v nedaleké vesnici. Trosky letounu jsme nalezly asi v okruhu 5 kilometrů a nebýt pamětníků, kteří nám ochotně řekly kde se trosky letounu nacházely, těžko bychom nalezly asi 7 míst kde jsme trosky letounu nalezly.
Zatím posledním nálezem byl vrtulový list z motoru B-24. Další místa tragické havárie budu i nadále hledat, protože Východočeský letecký archiv si vytkl za cíl dokumentovat, vyhledávat a pro širokou veřejnost vystavit tyto střípky týkající se naší země a její historie. Protože dějiny každého národa, města či jednotlivce jsou protkány chvílemi šťastnými i tragickými. Je věcí hrdosti a cti každého z nás, aby na tyto události nezapomněl.