Božký poklid středečního odpoledne

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky.
Středa pro mě nezačala opravdu dobře. Celé dopoledne pršelo, a když už jsem se odpoledne konečně rozhoupal, že bych někam vyrazil (do lesa), tak jsem zažil nemilé překvapení. V kufru auta nemám lopatu!!! V tu chvíli mě polil studený pot. Určitě jsem ji zapomněl při odjezdu v sobotu večer na poli. Opřel jsem ji o auto a než jsem naložil všechny krámy, tak asi spadla a já ji tam potmě neviděl. Musím se tam vrátit. Jsem tak trochu staromilec, na nové věci si nerad zvykám a s krátkou Fiskárkou jsme už spolu něco nakopali a navíc to byl dárek. Měním tedy všechny plány a s obavou vyrážím na místo sobotního hledání. Naštěstí je to políčko dost odlehlé a cesta k němu špatná, nikdo tam nechodí a tak se utěšuji, že by tam mohla ještě být. Když jsem se dokodrcal úvozovou cestou, kde jezdí jen traktor a já, k malému remízku, kde jsem v sobotu parkoval, vše se rázem v dobré obrátilo. Slunce vyšlo a lopata byla tam. Co ale dál? Z tohohle políčka moc nálezů nebylo, za zmínku stojí jen maličký stříbrný krejcárek s Leopoldem, ale na změnu místa už je pozdě, a tak zkusím pole vedle, třeba tam má pyskoun brášku.
Ani né po čtvrt hodině hledání vidím v brázdě na vrchu ležet maličký penízek. Jen tak pro formu mávnu detíkem a známý vysoký tón mi jen potvrzuje, co už dávno vím. Je to stříbrná grešlička z roku 1690. Podle roku taky Leopold, takže bráška tu byl. Teď už jsem úplně v klidu, za dnešek mám splněno, a tak jen tak na pohodu mávám detíkem a vystavuju ksicht příjemnému, skoro už podzimnímu zapadajícímu sluníčku. Občas si kopnu nějaký ten měďák, když je tu další vysoký tón a z díry na mě kouká stříbrný dvoukrejcar Maxmiliána II. z roku 1566. Paráda!! Tohle se mi už začíná líbit. Za chvilku je tu další stříbrňáček. Podle charakteristického dědka s krajkovým límcem je to krejcárek Ferdinanda II. , ale datum je bohužel nečitelné.
Cestou k autu se mi pod cívku připlete ještě luxusní, , hadolev. “ Loni jsem si kopnul tři, ale tenhle je nejlepší, a tak odjíždím z pohodového a poklidného hledání nanejvýš spokojen. Doma mě čeká další překvapení, když třídím bordel z nálezové brašničky. Je tam ještě maličká madonka ze stejného materiálu jako hadolev a to co vypadalo jako nějaký kroužek či těsnění je starý, ručně dělaný, stříbrný prsten (změřil jsem v odměrném válci objem a zvážil ho, vydělil, a podle výsledku 10,5 g/cm3 se jedná o stříbro). Má krásnou nazelenalou patinu z přidané mědi a leskne se jen na hrankách nebo oděrkách uvnitř. Tak ho nechám v nálezovém stavu, i když na stříbro takhle nevypadá. Nemá punc, takže stáří si netroufnu odhadnout. Věděl by někdo?
Na závěr mám ještě jednu podivnost, kterou neumím zařadit. Je to torzo jakési pomůcky na určování, kolik dní mají jednotlivé měsíce. Na spodním kotoučku jsou dokola zkratky názvů měsíců a nad nimi počet jejich dnů. Na zbytcích horního kotouče je jakási růžice a část nápisu MUIS. Oba kotouče jsou otočně spojeny čepem. Podle drobně přečnívající části zlomu na horním kotouči to mohla být i součást nějaké větší věci. Neví k tomu někdo něco bližšího? Za případné informace předem dík.
Pohodové hledání všem kdo zahrabávají přeje
Paul2