Bronzové kopí, aneb když Bába rýžuje bronz a jiní zlato

Zdravím mrcasníky, co někdy vyrazí bez klacku, a dovedou se bavit i jiným způsobem, a mohou přispět svou troškou do mlýna poznání minulosti a do archeologického okénka zdejšího webu.
Co předcházelo tomuto nálezu? Nic jiného než jen touha po zlatě na kterou jsme dostali chuť s Bábou a ještě jedním kolegou. Protože jsme líní, tak jsme si zapůjčili na rýžování zlata šikovnou mašinku, která saje písek ze dna říčního a tento matroš žene přes žlab. Tam zůstává těžký podíl - tj. zlato, jiné těžké bordely a když začal rejžovat Bába, tak mu tam zůstalo místo zlata bronzové kopí, resp. úlomek. To se událo na jedné zlatokopecké akci v roce 2001. Za flaštičku fernetu jsem to s Bábou čenžnul, pár let jsem se s ním mazlil doma, zapůjčil archeologům na výzkum a letos v prosinci dal do oblastního muzea, pod který nález spadá. A co archeologové vyčetli z tohoto hrotu?
Takže : zachovalá délka 86 mm, max. průměr tuleje 16 mm, max. šířka listu 26 mm. Tulej je opatřena protilehlým otvorem průměru 3 mm pro připevnění dřevěné násady. V tuleji byl zachován celý dřevěný hrot ratiště až po hřeb, který ho uchycoval k bronzovému hrotu. Délka dřevěného ratiště je 69 mm. Hrot ležel v jílu na dně řeky v prostoru skalního prahu. Za významný a šťastný můžeme u zlomku kopí považovat dochované dřevo násady. Xylotomickou analýzou bylo zjištěno, že násada byla zhotovena z jasanu ztepilého. Dřevo je zachováno v relativně dobrém stavu díky částečné petrifikaci solemi mědi. Hrot kopí je nejspíš dokladem lovu v prostoru hustě osídleném lidem knovízké kultury, mladší doba bronzová. A jak se píše na konci článku, kde jsou publikovány i jiné nálezy, přestože se jedná o náhodně nalezené artefakty, je jejich význam pro poznání dějin osídlení každé oblasti nesporný.

Tak to by bylo o jednom nálezu vše, zdraví White.