Bubák z lesa

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky. Tak tenhle nález z rusolágru mi udělal opravdu radost. Ale nejdřív všechno pěkně popořádku.
Po půlročním hledacím absťáku mě to stále táhlo do jednoho lesíka, o kterém jsem psal již v minulém příspěvku. Tentokrát jsem chtěl ale zkusit něco jiného, a tak jsem se zaměřil na ta nejhustší křoví. Moc velká zábava to zrovna nebyla, tenké pružné větvičky mě škrábaly do obličeje, shazovaly čepici i sluchátka a spolu s listím se nepříjemně dostávaly pod triko obzvláště s velikou oblibou na zádech a krku. I malá cívka detektoru se zdála na tuto taktiku neskutečně veliká, a tak to často zkouším jen dohledávačkou a po kolenou se pomalu presuju a natahuju vzdorující pružné stěně. Ani odměna za takovou námahu se mi nezdá příliš adekvátní. Asi v sedmé náletové houštině mi dohledávačka hlásí silný signál. V tak hustém křoví se kopat nedá – ještě že sebou nosím skládací pilku. Asi po hodině usilovné práce je signál venku. Je to 5ti koruna slovenského štátu z roku 1939 s Andrejem Hlinkou. Nejprve si myslím, že bude stříbrná, ale bohužel je jen z niklu. V okolí nálezu pod kobercem tenkých ale hustých kořenů se ozývají další a další barevné signály. Je to taková pestrá směska, která je typická právě pro sovětské válečné tábořiště. Jsou zde německé pfeniky, polské groszy, sovětské kopějky i protektorátní zinkové mince v kombinaci s knoflíky wehrmachtu, jak Rusové prohledávali kapsy ukořistěných uniforem. Nakonec pípne i starý prsten bez kamínku. Kdyby to tak byl "lebkoun", pomyslím si zklamaně a další signál (jako by mi les rozuměl) skutečně totenkopfring je!!! Skoro se ho až bojím vzít do ruky, aby se nerozpadl, ale až doma se ukáže, že není lisovaný z tenkého mosazného nebo měděného plechu, ale je odlitý z masivního bronzu a "pozlacený" tenkou vrstvičkou mosazi, která se dochovala tak z 50%. Celkově výrobek působí dost hrubě oproti klasickým kantýňákům (např. v knize od Beaxe – Prsteny třetí říše), ale na netu jsem našel jeden skoro stejný, ještě s červenými kamínky v očních důlcích (bohužel obrázek nešel stáhnout) a jeden dost podobný ve stříbře (na posledním ilustračním obrázku). Takže i když to není zrovna krasavec, je to 100% válečný originál a jsem rád, že ho mám, obzvlášť v době, kdy je více i méně zdařilými kopiemi zaplaven celý internet.
Paul2