Bubák z pole

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky.
Po letním brouzdání v rusolágrech konečně nadešel čas zemědělské sklizně, a tudíž i příležitost navštívit nějaké to čerstvě povláčené políčko. Vybral jsem si tedy jedno, kde se po květnu 1945 rozkládal na krátký čas zajatecký lágr v kterém se tísnilo údajně až několik stovek bývalých vojáků wehrmachtu.
V minulosti mi zde z války padlo jen pár rozlámaných kousíčků ID známek (které nestály ani za řeč), ale spíše se zde ozývaly nálezy z dob minulých (hlavně z Rakousko-Uherska a První republiky), kdy zde byla rušná křižovatka, ale jak píše Beax v knize Válečné nálezy - Česko:
, , Ani pole nejsou bezedná. Zvláště dnes, v roce 2011 je těžké uvěřit, že na poli, kde se tísnilo několik tisíc zajatců, není skoro jediného tónu. Doba, kdy si hledač odnesl deset odznaků do hodiny, je už v nenávratnu. Ale i tak se pokaždé v čerstvé oranici někomu poštěstí. Velké odznaky a přezky málokdy, ale stále se v půdě schovávají drobné předměty, jako jsou například prsteny a ty také patří k nejzajímavějším nálezům války. “
Jako začínající hledač v roce 2012 jsem byl touto knihou zkušenějšího kolegy naprosto okouzlen a snil o válečných artefaktech, které zde byly popisovány. Za pět let se mi hodně mých představ splnilo vrchovatě, ale ten stříbrný prsten ze zajateckého lágru se mi zatím nepovedl, i když jsem po takovém nálezu dlouho toužil.
V sobotu ve 4 hodiny ráno jsem tedy vyrazil na vytipované pole. Měsíc už nesvítil a byla tma jako v pytli. Nálezy hodnotím jen hmatem (čelovku jsem si samozřejmě zapomněl v autě) a ukládám všechny do nálezové brašny. Kolem půl šesté začíná svítat a pod cívkou mi pípne předmět, který konečně už trochu vidím. Nejprve si myslím, že je to hliníkové pivní víčko, ale připadá mi to na pohmat trochu vysoké. Že by nějaká cívka? Skepticky to otírám rukavicí a pootočím…… Dech se mi zastavuje. Koukají na mě oči, nos i zuby – Mám stříbrný TOTENKOPFRING!!! I když jsem si to mockrát představoval, tak mě nález překvapil. Tady bych ho už nečekal (ale tolikrát jsem si ho tu přál). V hlavě si ještě přehrávám emailovou komunikaci s Megym po nálezu prvního prstenu., , Vypadá strašně, jako ufon“ psal mi Megy po prohlídce obrázků lebkouna z lesa. Odpověděl jsem, že nálezy si nevybírám, ale že hlavní je, že ho mám. Ten další bude stříbrný a hezčí. A zhruba za dva měsíce se mi má prorocká slova vyplnila. Sice dostal jednu ránu pluhem (šikovný zlatník by ho jistě porovnal), ale nechám ho tak.
Tímto nálezem mám tedy pro tento den splněno, ale než dojdu k autu, pípne mi ještě odznáček X. sletu Sokola z roku 1938 a maličký stříbrný 10ti krejcárek FJI. S prvním letošním polním hledáním jsem tedy víc než spokojen.
Paul2