Buldozerista našel římany za nejméně šest milionů korun

Tři tisíce římských mincí nalezl 44letý řidič buldozeru Mark Copsey u města Yeovil v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie. Mark Copsey upravoval půdu pro sportovní hřiště, skrýval zhruba osm metrů široký pás svrchní vrstvy zeminy, když si všiml něčeho zeleného v půdě. Místo nálezu

Novinářům se pak svěřil: „Když jedu s buldzerem, vždy se dívám velice pozorně před sebe, je to základní pravidlo, otázka zdraví a bezpečnosti, proto jsem si depotu všiml. “ Mark zastavil stroj, vystoupil a věc prozkoumal – zjistil že jde o rozbitý keramický hrnec naplněný starými mincemi. Mark je vysbíral do tašky a hned z místa kontaktoval místní muzeum. Šťastný nálezce Mark Copsey Případu se ujal historik Steve Membury, pověřený úředník dobrovolného programu Britského muzea určeného veřejnosti Portable Antiquities Scheme (PAS), který eviduje archeologické předměty nalezené amatérskými hledači či naprosto náhodně. Steve Membury předal poklad k analýze do Britského muzea. Odborníci určili, že mince pocházejí z období od 2. – 3. st. n. l. Jedná se 164 denárů, čtyři mosazné sestercie a ostatní jsou měděné mince někdy zvané „radiatus“ - radiaty byly nejdrobnější „haléřové“ mince nejnižší hodnoty.

Laboratorní analýza ukázala, že některé mince byly zabaleny v textílii do ruliček a svázány provázkem, jejichž zbytky se zachovaly. Poklad byl zřejmě ukryt někdy kolem roku 270 n. l. Ředitel muzeí spravovaných South West Heritage Trust (což je neziskové sdružení, které si dalo za cíl chránit a spravovat kulturní dědictví Sommersetu a Devonu) Steve Minnitt později Marka pochválil: "Pan Copsey jednal skvěle, okamžitě ohlásil objev a umožnil provézt patřičný archeologický průzkum, což znamená, že jsme získali mnohem více informací o nálezu. “ Ředitel Steve Minnitt (zleva), nálezce Mark Copsey a historik Steve Membury

V depotu bylo přesně 3 339 stříbrných mincí nesoucích vyobrazení slona a hrocha a portréty nejrůznějších císařoven a císařů. Pocházejí z doby, kdy římské legie pravidelně pochodovaly po nedaleké Via Fosse, spojující města Exeter (Isca Dumnoniorum) a Lincoln (Lindum Colonia). Archeologický průzkum také na místě odhalil pozůstatky malé římské osady.

Denáry pocházejí z doby panování císaře Antonina Pia (138 do 61 n. l. ), Septimia Severa (193-211), Caracally (198-217), Macrina (217-8), Elagabala (218-222), Alexandra Severa (222-35), Maximina I. (235-8) a Gordiana III. (238-44).
Čtyři vzácné sestercie byly raženy Faustinou II. (130-175) a Lucillou (dcera Marka Aurelia a Faustiny mladší) a římským císařem Commodem (180-192, spoluvládce s Markem Aureliem).

Mince se slonem vydal císař Marcus Iulius Philippus narozený v Sýrii, přezdívaný proto také jako „Philippus arabský“.
Mince s hrochem zobrazuje na líci císařovnu Otacilii Severu (244-249). V pokladu je i jeden denár nesoucí portrét Antonina Pia (138-61AD) s jakostí mezi 80 a 90 procenty, naproti tomu mince Severy mají stříbra méně než polovinu. Denáry postupně snižovaly svou hmotnost a především obsah stříbra. Koncem třetího století našeho letopočtu byl už denár prakticky měděný - obsahoval jen několik procent stříbra, které bylo aplikováno na jeho povrch.

Depot už byl podle "Zákona o pokladu" (Treasure Act) z roku 1996, který řeší otázky nálezů historicky cenných předmětů, prohlášen „pokladem“ a teď se čeká, až nezávislý výbor nález ocení, což by mělo být v průběhu tohoto roku. Pak přizve k řízení nálezce, majitele pozemku a místní muzeum, které by ještě mohlo stanovenou cenu napadnout. Jakmile bude cena pevně dohodnuta, bude mít muzeum tři měsíce na to, aby nález vykoupilo, jinak zůstane ve sbírkách Britského muzea.

Vlastník a nálezce mají nárok na stejný podíl tržní ceny, která se odhaduje na 175 tisíc liber (v přepočtu zhruba 6 200 000 Kč). Hodnotu jednotlivých kusů denárů odhadují znalci předběžně v rozmezí 10-100 liber, sestercií 20-100 liber a stříbrných radiátů 10-50 liber, cena případných rarit může být neporovnatelně vyšší.

Spolupracovníci šťastného nálezce napadli jeho nárok na odměnu u soudu s tím, že práce na hřišti prý byla kolektivní – jejich požadavky však soud v Tauntontu zamítl.

Zdroj: British museum, dailymail.com, thetelegraph.co.uk, archaeologynewsnetwork