Cestovní pas - Arne Laurin (Arnošt LUSTIG)
Dostalo se mi do rukou s pár věcmi i několik cestovních pasů z dob první republiky, dvacátých let. Pasům sem nijak nevěnoval pozornost až doma při detailnějším prozkoumání mě zaujalo kolik razítek v pasech je a navíc zaměstnání jedné osoby, které jeden z pasů patřil. Zaměstnání bylo šéfredaktor. Tak jsem hodil do googlu jeho jméno a vzápětí jsem zjistil, že se jedná o pas zajímavého člověka Arne Laurin(a) /Arnošt Lustig/, jeho ženy Olgy Lustig - Laurinové, nejspíše jeho zaměstnance Jiřího Mannheimera a poslední pas byl pražského továrníka pod jménem Rudolf Werfel. Pokud by jste věděli cokoliv k uvedeným jménům budu rád za jakékoliv i nformace. Zajímal by mě především osud a případně zaměření továrníka Rudolfa Werfela, Olga Lustig je dle mého dohledání a soudění manželka Arne Laurina a Jiří Mannheimer byl zaměstnáním redaktor tak z toho soudím, že zaměstnanec pana Arne Laurina. Pro mě se jedná rozhodné o zajímaví úlovek!Přikládám scany pasů Arne Laurina a jeho ženy. V případě, že by měl někdo zájem o scan či foto ostatní pasů napište a já pošlu.
Jak jsem již psal tak jsem si jméno šéfredaktora "vygoogloval" a s dovolením zde zveřejním co jsem o něm našel. LAURIN Arne (* 24. 2. 1889 Hrnčíře, + 18. 2. 1945 New York, USA) - českoněmecký novinář Arne Laurin, významný pražský novinář, vlastním jménem Arnošt Lustig, vystudoval v Praze techniku (1911). Již od roku 1908 byl spolupracovníkem řady časopisů (Rozvoj, Stopy, Divadlo) a v letech 1919-20 se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Tribuna, v němž pracoval rovněž F. Peroutka. V letech 1921-38 byl šéfredaktorem oficiálního listu Prager Presse. Vybudoval si rozsáhlou soukromou knihovnu s významnou sbírkou knih a publikací o novinářství a jeho dějinách.
Byl členem Penklubu, pravidelným "pátečníkem" K. Čapka, udržoval významné styky společenské, kulturní a politické a patřil k nejinformovanějším novinářům první republiky. Ve 30. letech spolupracoval s organizacemi na podporu uprchlíků z nacistického Německa, v období Mnichova požadoval odmítnutí Hitlerových požadavků. Po Mnichovu emigroval do USA, kde před koncem války zemřel.
Karlos246
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
grinderwolf
16. 11. 2015, 13:15JAKALO
16. 11. 2015, 15:52fagin
16. 11. 2015, 17:40Otec Arnošta Lustiga? Toho jsem měl rád.
aznoh
16. 11. 2015, 23:07Parádní, ještě že to neskončilo v popelnici...
jose68
17. 11. 2015, 09:57No ne... dobrý práce
Když na tím tak přemýšlím.... jsme spotřební společnost a jen díky takovým bláznům, který zajímá historie se člověk dozví spoustu věcí, který by jinak skončily v popelnici. Ale tohle je fakt zajímavý - osudy lidí
Rozum
17. 11. 2015, 19:55Tak to se ti podaril majstrstyk. Gratulace. .
Karlos246
18. 11. 2015, 10:17Právě by mě zajímalo cokoliv o těch dalších lidech, případně nějací potomci majitelů pasů a tak, ale už sem to tu jednou řešil... Asi nemá cenu po nich pátrat.
lukavec
26. 02. 2020, 10:34Vážený Karlosi246, jsem vzdáleným příbuzným Arneho Laurina a Rudolfa Werfela. Protože jsem senior, který to se sociálními sítěmi moc neumí, byl bych vděčný za kontakt na p. brod@hotmail.com. S pozdravem Petr Brod
Moodik
28. 10. 2021, 23:50S dovolením jsem si fotky vypůjčil pro profily na geni.com - https://www.geni.com/people/Olga-Laurin/6000000179649637823 / https://www.geni.com/people/Arne-Laurin/6000000023403292530?through=6000000179649637823
Dlouhá
01. 09. 2023, 07:41Dobrý den.
Tuhle debatu a snímky pasů jsem zaregistrovala až nyní. Pokud by se mi majitel ozval byla bych moc vděčná. Olga nebyla Lustig ale svobodná Weissová. Narodila se ve Vysokém Mýtě, absolvovala gymnázium. Nedávno jsem narazila na ukončenou akci jejího obrazu. Ale asi to jeduležitější: sestře paní Olgy letos ve Vysokém Mýtě položíme kámen zmizelých, s manželem a syny byla v prosinci 1942 deportována do Parduic, a poté do Terezína, stopa rodiny končí v plynových komirách v Osvětimi. Druhá ze sester paní Laurinové byla Ida provdaná Picková, ta s rodinou už kameny zmizelých ve Městě má, i jejich stopa končí v Osvětimi. Kratka@muzeum-myto.cz