Úvod / Rady a návody

Čištění a konzervace železa

21. 12. 2006 Autor: GEGE 9595× 26
Korozní krusta se z železa odstraňuje rozpouštěním v hydroxidech, kyselinách nebo komplexujících činidlech.
Minerální kyseliny se používají většinou v technické praxi. Rozpouštějí i nezkorodovaný kov a je proto třeba předmět rychle a důkladně opláchnout. Pouze kyselina fosforečná vytvoří na povrchu nerozpustný fosforečnan, který slouží jako antikorozní ochrana. Kyselina fosforečná je součástí průmyslových odrezovačí tzv. bezoplachých.
Technické přípravky však obsahují chloridy, takže po jejich použití je třeba předměty stejně opláchnout. Jsme-li nuceni použít agresivní odrezovací lázně nebo, má-li být účinek zvláště šetrný, je výhodné použít tzv. úsporná mořidla. Jsou to sloučeniny schopné absorbovat se na povrch čistého kovu a chránit jej před účinky kyselin, zatímco korozní produkty se rozpouštějí. Ktěmto látkám patří thiomočovina, piridin, merkaptanydiethylamin, chinolin, dibenzylsulfoxid.

K uvolnění korozní vrstvy se užívají také organické kyseliny, z nichž některé tvoří komplexy s železnatými a železitými ionty, uvádějí je do roztoku a kov napadají minimálně. Ksou to chelatony, kyselina mléčná, kyselina vinná, tanin, kyselina ftalová, šťavelová a fluorovodíková

Dříve se k odstraňění chloridů z archeologických předmětů používalo značně destruktivní metody:předmět se rozžhavil do červeného žáru (900 C) a shladil se v draselném louhu. Po opláchnutí a usušení se napustil voskem. Zahřívání mělo odstranit těkavé chloridy, předmět však byl vystaven značnému mechanickému namáhání.

V současnosti je snaha odstranit chloridy z krusty, aniž by se tato odstraňovala. Extrakce chloridů se provádí několika denním vymýváním v destilované vodě, nebo elektrolyticky v silně zásaditých roztocích. Těkavosti chloridů se využívá při střídavém vymražování a zahřívání.

K povrchové ochraně se využívají hydrofobizační prostředky jako jsou vosky, silikonové oleje ev. silikonestery a antikorozní nátěry:minium, strontiová žluť s hliníkovým práškem, zinková žluť a syntetické nátěry. Jako inhibitory koroze se používají merkaptobenztriazol a dicyklohexylamoniumnitrit.

Před nanesením povlaku je třeba kov odmastit. Odmašťování před povrchovou úpravou se provádí podle různých receptů, ve kterých obvykle figuruje hydroxid sodný a detergent(Alkon, Synalod). Hydroxid je možno částečně nebo zcela nahradit šetrnější sodou. Roztoky se používají horké a doba působení bývá od několika minut do půl hodiny, dle sgresivity lázně.

Pokovení elektropizitivnějším kovem způsobuje, že katodou se stává nanesený kov a je vybrán tak, aby korozní produkty na něm tvořily kompaktní vrstvičkumkterá postup koroze po čase zastaví. Železo tvoří anodu a alektrochemický článek tak brání jeho oxidaci. Tohoto typu je ochrana pozinkováním.

Další možnosti antikorozní ochrany spočívá v pasivaci koncentrovanou kyselinou dusičnou, směsí kyseliny dusičné a sírové nebo sírové a fluorovodíkové, či roztokem kyselého fosforečnanu manganatého.

Stambolov T., Bleck R. D., Eichelmann N.:Korrosion und Konservierung von Kunst aus Metall I. -II. Weimar 1987

 Autor: GEGE

Komentáře

GEGE

21. 12. 2006, 10:42

Postup který používám se mě osvědčil a předmět již dále nekoroduje. Nejprve očistim předmět v horké vodě a jemným drátěným kartáčkem zbavím nečistot, poté dám vyvařit do vody s jedlou sodou(dá se použít louh sodný ale ten je už přeci jen agresívnější)Nutno vařit nejméně 30.minut, poté se předmět naloží do destilované vody kterou je nutno každý den měnit a opět předmět očistit drátěným kartáčkem. Též je vhodné předmět střídavě zahřívat a poté vymrazit. Tento postup opakuji nejméně po dobu jednoho týdne. Konzervace:Předmětse může ještě ošetřit inhibitorem koroze a to roztokem 2-3%chromanem v destilované voděPoté je nutno předmět ohřát třeba v troubě na 200 C aby došlo k pořádnému proschnutí, poté se zakonzervuje konzervačním voskek který se díky prohřátému předmětu dobře vpije do hloubky. Jde o dost pracný způsob ale stojí to za zkoušku. Vínatek článku ztažen z tohoto zdroje http://mujweb.cz/kultura/barbora-hrebickova/zelezo/zelezo. html PS:Stojí zato si tento článek přečíst celí. Zdraví GEGE

bába

21. 12. 2006, 11:39

GEGE: máš to hezké - před nějakou dobou jsem vyplodil taky něco podobného ale už to je zasuto přehršlí nových článků a bez vyhledávače tudíž nenalezitelné : http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=3237&mm=1&vd=1

Jen několik poznámek - mezi činidly která zabraňují rozpouštění základního kovu ti chybí urotropin, který je dostupný jako pevný líh a není toxický. Tebou zmiňovaná činidla se vyznačují značnou jedovatostí a běžnému detektoráři by se mohlo při jejich použití stát něco hodně ošklivého. V seznamu organických kyselin máš i kyselinu fluorovodíkovou, což je kyselina anorganická. Je velmi jedovatá a to i při potřísnění kůže (polití plochy kůže velikosti dvou dlaní způsobí ve většině případů zdlouhavou a bolestivou smrt). O pasivačních účincích kyselin v posledním odstavci lze s úspěchem pochybovat u měkkého železa, které bys tím zničil. Tyto kyseliny se používají pouze k pasivaci vysoce legovaných ocelí. Jinak dobré

GEGE

21. 12. 2006, 12:45

POZOR , Jak píše kolega bába jedná se o činidla které jsou dosti jedovaté tudíš maximální bezpečnost práce je nutná, tento způsob čištění nepoužívám. Já osobně čistím způsobem který jsem uvedl o 2.články níže a tento způsob je plně bezpečný. bába:Zdravím tě a děkuji ti za upozornění opatrnosti není nikdy dost. PS:Díky za to činidlo pevní líh, to jsem nevěděl

undertaker79

21. 12. 2006, 17:23

Skvely prispevek. Ale jeste jedna vec, kolik tak toho pevneho lihu se dava do lazne? Diky

Andy Green

21. 12. 2006, 18:23

GEGE, bába: Já používám jiný recept a chtěl bych vědět, jestli není destruktivní pro železo...... Hrubé nečistoty odstraním kartáčem, a pak vymáchám v destilce. Potom naložím do octa v pomeru s vodou 2:1 a nechám to tam težet asi 3 dny. Pak zase očistím kartáčem a asi 3 hodiny vařím v mýdlovým roztoku (1/2 mýdla na 4 litry vody). Jemně obrousím, suším a 2 dny máčím v konzervačním oleji. Tento proces jsem dělal na Mosince a zdá se že nerezne, ale neuškodil jsem tomu materiálu nějak?

bába

21. 12. 2006, 18:46

Andy Green: roztok mýdla má zásaditou reakci, takže zneutralizoval zbytky octa. Pokud jsi to nenechal dlouho v octu (protože i ten pomalu rozpouští železo), pak je to v pohodě.

Undertaker79: dvě kostky na půl litru 20% fosforečné a časem se přidává, když se začne železo rozpouštět (šumí)

Andy Green

21. 12. 2006, 18:57

bába: to co jsem nechtěl, aby ocet poškodil, jsem prostě natřel vazelínou a nechal jsem ho škodit jen na rzi

GEGE

21. 12. 2006, 19:20

Andy Gren:ta octová lázen stejně pronikne skrz rezavou krustu a samotný kov leptá dále. Krusta je hodně porézní a pokud necháš předmět dlouhou dobu v octu jak v mém případě tak to je fuj , já nechal podkovu louhovat 3.dny v octu krusta skoro moc neubyla ale jak sem doni klepl kladivem tak sem se zděsil krusta odpadla a z podkovy zůstal plíšek o síle 1.mm, skrátka ji ocet dokonale sežral zevnitř, takže rozhodně už neoctuju. Nejdůležitější je zbavit železo chloridů a pak dobře zakonzervovat proti kyslíku, pokud je něco špatně tak koroze se bude opakovat. bába:děkuju za odbornou pomoc , ten líh jako činidlo to sem vůbec netušil

Jim

21. 12. 2006, 21:02

Ten tuhý líh se už asi nedělá. Místo toho mi nabízeli kostky pevného podpalovače, co vypadá jako líh, ale není.

bába

21. 12. 2006, 21:14

Jim: dá se koupit i pod názvem Hexamethylentetramin u firem, které prodávají chemii. Něco mám i já.

KODA

21. 12. 2006, 22:12

díky

Her Obrst

22. 12. 2006, 01:21

konečně vím jak na to

M

22. 12. 2006, 08:32

dost užitečné, díky

Průkopník

22. 12. 2006, 09:46

Zdar a co kyselina solná? V jakém poměru atd?

GEGE

22. 12. 2006, 10:56

Voss69:pokud se chceš zbavit 100% usazenin z železa tak nejlepší bude fosforečná+činidlo a postupně ho doplnovat jak psal bába 2.kostky na 0/5.litru 20% roztoku. Chlorovodíková běžně dostupná je okolo 30% takže s činidlem to bude nějak podobně 2 kostky na 0,5 litru a postupně doplnovat(tento postup nemam ověřený). Pokud ale chceš zachovat krustu předmětu tak bych tu chemii vyloučil.

Hansek

22. 12. 2006, 14:44

bába

22. 12. 2006, 16:28

GEGE: s chlorovodíkovou bych to raději nedělal - hrozně rychle atakuje základní kov a urotropin v tomhle případě moc nezabírá.

Fatman

22. 12. 2006, 20:28

Pánové, vřelý dík.

Pan 33

23. 12. 2006, 01:03

Hexamethylentetramin, Bába mám dojem že z toho je možné uvařit i plastik explosiv.

Pan 33

23. 12. 2006, 01:07

Jim, ten tuhý líh se dělá a prodává.

Pan 33

23. 12. 2006, 01:09

Běžně je v drogerii pod názvem HEXA.

Pan 33

23. 12. 2006, 01:45

Ovšem hexogen z toho nevařte není to čisté, bouchne to ani nevíte kdy!!!!!!

bába

23. 12. 2006, 15:16

Pan33: hexogen je něco trochu jiného Z tohohle se vaří hexamethylentriperoxiddiamin. Při dobře zvládnutém postupu naprosto bezpečný.

Pan 33

23. 12. 2006, 17:21

Bába: omluva, máš naprostou pravdu, že s toho se dělá HMTD. Já se trochu dost splet, to víš trochu se bumbalo. Já měl na mysli že se nemá používat HEXA z drogerie poněvadž není chemicky čistá. Já to někde četl na netu.

manowar

01. 01. 2007, 21:17

v pripade pokoveni se jedna o korozni makroclanek.
ale tou pasivaci, hm hm, to neni pasivace, kyseliny se pouzivaji pri tzv. moreni povrchu kovu, odstraneni koroznich zbytku.
treba Al se da pasivovat ponoreznim do vrici vody, pasivace je typicka i pro vysoce legovane oceli - "nerez"

twinkie13

29. 07. 2007, 07:48

Takze tuto z coho citam vase prispevky sa snazi nas vsetkych zabit