Co všechno můžeme nalézt z doby bronzové, halštatské či laténské?

Mimořádný zájem vzbudila první letošní přednáška pořádaná minulý týden Detektorwebem – už jako tradičně proběhla ve čtvrteční podvečer. PhDr. Martin Trefný, Ph. D., archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem poutavě hovořil na téma, které většinu hledačů určitě nenechává lhostejným:

Kovové artefakty mladší doby bronzové, doby halštatské a časně laténské
v českém kontextu.

I sám přednášející vyjádřil potěšení z takového zájmu o archeologii: „Jsem překvapený, myslel jsem, že tu bude pět deset lidí a nakonec se do těchto krásných prostor plných zajímavých nálezů sotva vejdeme. “ Základním cílem přednášky bylo představit kovové artefakty doby bronzové, halštatské a laténské, s kterými se může detektorář na poli setkat. „Mnozí z vás tady jsou specialisty na helmy, známky či zbraně, “ připomněl archeolog Martin Trefný, „a když se setkají s atypickým nálezem z pravěku, mohou si říci, to je nějaká hloupost, tím se nemusím zabývat. “
A všichni se asi shodneme na tom, že je určitě dobré vědět, co všechno - kromě obecně známých artefaktů, jako jsou bronzové srpy, sekery či náramky - se nám na poli může dostat pod cívku. Úvodem PhDr. Martin Trefný, Ph. D., který patří mezi archeology, s kterými naše sdružení ArcheusDW úspěšně spolupracuje, seznámil přítomné se svým jasným názorem na dnes živě diskutovanou otázku spolupráce archeologů a detektorářů a vysvětlil, proč vlastně pozvánku Detektorwebu na přednášku přijal.

„Chci nejdříve zdůraznit, že si velice vážím pozvání od pana Kratochvíla. Přiznejme si jednu věc: Neškolený a neorganizovaný detektorista je pro archeologii mor. Je tomu tak všude, třeba i v Itálii, kde často působím. Tam jsem se jsem se dokonce setkal s tím, že detektor nesmí používat ani archeologové. O to víc jsem nadšený, když zde dnes vidím tolik poučených detektoristů. Některými archeologickými kruhy je detektoring an blok odmítán. Ukazuje se, jak se mýlí v případě, když jde o organizovanou spolupráci. Díky ní je zajištěna ochrana archeologického dědictví a zároveň nám to pomáhá učinit závěry, ke kterým jsme dříve nemohli dojít. “

Martin Trefný uvedl jeden výmluvný případ: „Dr. Slabina z pravěkého oddělení Národního muzea se věnoval dlouholetému průzkumu pravěkého hradiště v Minicích. Po 19 letech práce jsou vyházené sondy tak velké, že jsou dokonce vidět i na Google Earth. Je to velmi významné hradiště a probíhal zde důležitý výzkum, neboť Minice patří k centrálním místům pozdní doby haštaltské, kde se koncentrovala moc, výroba, obchod… je to hradiště významem na úrovní třeba opidia Závist.

Výzkum poskytl mimořádně cenné poznatky o kamenné architektuře nemající takřka u nás obdoby, ale téměř žádné kovové nálezy. A právě třeba spony, které jsou stěžejní pro jemnou dataci, jsme neměli žádné. Hradiště tak mohlo být datováno jen orientačně do stupně halštat D, tedy zhruba do 6. st. před Kristem. Spekulovali jsme, proč nebylo osídleno dále, když na jeho úpatí bývala časně laténská osada.

Pak lokalitu prozkoumali detektoristé ve spolupráci s muzeem v Roztokách u Prahy a první, co tam našli, byla spona se zdobnou patkou, která naznačuje, že lokalita byla osídlena ve fázi D2, ale možná šla ještě dále, do 5. st. před Kristem. Bez spolupráce s detektoristy bychom neměli šanci to zjistit.
Stejně tak pravěká numismatika by dnes nemohla být, tam kde je, kdyby spolupráce s detektoristy nefungovala. Proto se mi příčí, když některé archeologické kruhy paušálně kriminalizují detekoring, protože pokud jsou nastavena řádná pravidla, vidím v tom pouze pozitivní efekt. “

Martin Trefný doufá, že tato spolupráce bude základem toho, aby se v budoucnu objevila nějaká smysluplná legislativa, která bude postihovat skutečné lupiče a ty, kteří pomáhají výzkumu, nebude buzerovat a dehonestovat.

„Jsem velice rád, že existuje sdružení jako ArcheusDW, “ říká Martin Trefný, „které se snaží pomoci řešit tento problém a pomáhá archeologii i v řadě případů nezastupitelnými daty, které archeologie dosud svými metodami nebyla schopna zjistit. V tom je myslím jednoznačné opodstatnění existence řízeného detektoringu a spolupráce archeologů a detektoristů. “

V přednášce jsme se podrobně seznámili s významnými i těmi „obyčejnými“ nálezy z doby bronzové, železné a haštalské. Příkladem těch „obyčejných“ mohou být zlomky prstenů či vůbec úlomky větších předmětů. Nebo třeba spirálovité bronzové kroužky, které na první pohled vypadají jako pružina z propisovačky, a tak se zdá, že nemají s archeologií nic společného. Hned po nálezu se navíc „pružina“ rozpadne na jednotlivé závity. Tyto kroužky se používaly jako návlečky na šňůrky z organického materiálu a vznikaly tak náhrdelníky.

Velkou pozornost vzbudily nálezy z „královské kategorie“ – bronzové nádoby, z nichž občas nacházíme úlomky ozdob či ataší. V souvislosti s možnými nálezy bronzových artefaktů zdůraznil Martin Trefný, proč se v žádném případě nemáme pokoušet nálezy před jejich předání archeologům čistit. Mohou obsahovat zbytky textilií a dalších organických materiálů, které pomohou nejen s datací artefaktu ale mohou i osvětlit širší historický kontext nálezu.

Děkujeme PhDr. Martinu Trefnému, Ph. D. za zajímavou a poučnou přednášku, z které opět připravujeme pro Detektorweb videozáznam.

Kasander
Foto: Detektorweb, Montan Lord Walder