Dankerque - 28.10.1944 – desátník Antonín Prášek

Jako malý kluk jsem slýchával od svého otce (ročník 1920), že jeden jeho známý padl někde ve Francii. Dál mi vyprávěl, že spolu byli i v "ORLOVI". Bylo mi tehdy velmi divné, jak mohla být válka ve Francii, když nás učili, že byla válka snad jen v Rusku a už vůbec jsem nevěděl co je to ten orel, (to píšu jen pro odlehčení).
Později, až bylo trochu času, jsem se pustil do vyhledávání informací. A teď bych je chtěl zprostředkovat. Je až neuvěřitelné, že žije i jeho kamarád Ján Bačík, kterého jsem navštívil.

http://www.dolin. estranky.cz/clanky/historie---clanky-o-technice/bacik. html

Vyprávěl mi svou story a pak i o Toníkovi. Zvláště zajímavé bylo, když se rozvyprávěl, jak chodili za holkama a do hospod (to tady nebudu rozvádět). Popisoval mi samozřejmě i osudný 28.10.1944, kdy bylo zajato mnoho německých vojáků a Antonín Prášek pak nějaké vedl. I když byl tankista, byl nasazen s dalšími cca třiceti spolubojovníky do čela útoku. Musíme si uvědomit, že terén v oblasti Dankirku byl jednak mokrý a tanky se nemohli dostat dál kvůli husté síti protitankových min. Byl údajně zasažen z pušky odstřelovače, který jednotce činil potíž, následně se podařilo jim ho zneškodnit granátem, (to měl udělat sám Bačík).

O tom, že se s spolu znali, jsem se dozvěděl z článku, kde je vyfocený u hrobu svého kamaráda se slovy: "Toník byl můj nejlepší kamarád" na str. 10 si to můžete přečíst:

http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar_12_2009.pdf.



Desátník Antonín Prášek

Narozen: 27. května 1919 Hrubá Vrbka, okres Hodonín
Příslušný: tamtéž
Prezentován: 15. května 1940 ve Francii
Osobní číslo: F-3554
Padl: 28.října 1944
Jednotka: Tankový prapor 2, velitelská rota

Pekař Antonín Prášek se do zahraničí vydal tzv. balkánskou cestou, tedy několik zemí až ke Středozemnímu moři. Dne 13. března 1940 podepsal v Bělehradě přihlášku do československé armády. Odtud dále pokračoval do Libanonu, který tehdy byl spolu se Sýrií jako mandátní území Společnosti národů pod francouzskou správou. S transportem dalších dobrovolníků odplul z Bejrútu do jihofrancouzského Marseille, kde byl 13. května 1940 u místní čs. odvodní komise odveden a odeslán k jednotkám 1.čs. divize, formované v několika táborech v jižní Francii. Sloužil u 5. roty 2. pěšího pluku v Agde. Jako nováček musel projít základním výcvikem, na který však nezbylo příliš času, neboť jit za necelý měsíc byl pluk v rámci tzv. divizní pěchoty urychleně odeslán na hroutící se francouzsko-německou frontu. Pouhých pět tisíc československých voj. ale nemohlo celkovou nepříznivou situaci zvrátit, a Antonína Práska i jeho druhy tak kromě bojů čekal hlavně dlouhý strastiplný ústup. Francie brzy kapitulovala a ti z Čechoslováků, kteří chtěli pokračovat dále v boji, museli hledat záchranu na britských ostrovech. Antonínu Práškoví se podařilo včas dorazit do přístavu a na palubě egyptské lodi Rod el Farag 13. července 1940 dorazit do Británie.

Na podzim 1940 proběhla reorganizace pozemních jednotek, ale vzhledem k nedostatku vojáků se podařilo postavit pouze slabou smíšenou brigádu. Na základě 2. pěšího pluku vznikl 2. pěší prapor, a Antonín Prášek byl vtělen k jeho 4. rotě. Postupné absolvoval náročný a všestranný výcvik, a k výročí státního svátku se 28. října 1941 dočkal povýšení na svobodníka. V květnu 1942 byl přemístěn k velitelské rotě praporu a k 7. březnu 1942 opět povýšen, tentokrát na desátníka. Brigáda pokračovala ve výcviku, a to až do srpna 1943, kdy do Británie přijela početná jednotka z Blízkého východu. Nárůst stavů umožnil pře-formovat nepočetnou brigádu na moderní motomechanizovaný svazek, Čs. samostatnou obrněnou brigádu. Pěší prapory se změnily na tankové, a vojáci se museli přeškolit na tankisty. Antonín Prášek sloužil u průzkumné čety velitelské roty, která měla v rámci praporu snad nejtěžší výcvikové úkoly - organizace roty se několikrát měnila a vojáci se postupné přecvičovali na různá bojová vozidla. Ke dni 7. března 1944, výročí narozenin T. G. Masaryka, byly řadě vojáků včetně desátníka Práska uděleny vojenské pamětní medaile.

Po roce tankistického výcviku brigáda na přelomu srpna a září 1944 konečné Opustila Británii a přesunula se do Francie, kde se začlenila do sestavy spojeneckých invazních vojsk. Po celý další měsíc ale ještě z různých důvodů zůstávala v zápolí u Falaise, než počátkem října obdržela úkol převzít obléhání německé posádky přístavu Dunkerque. Okolí města Němci zatopili a zaminovali, a brigáda proto nemohla pomýšlet na efektivní útok svých početných tanků. Vojáci nastoupili do pozic jako obyčejná pěchota, a to včetně tankových osádek. Velení brigády se ale nechtělo smířit s pasivním plněním daného úkolu, a k výročí státního svátku 28. října 1944 připravilo na jednom z mála nezatopených úseků ve východní části obléhacího perimetru rozsáhlou útočnou akci, které se účastnil 2. tankový prapor, zesílený rotou motorizovaného praporu a dalšími posilami od záložní tankové roty, brigádní štábní roty a ženistů. Velitelská rota 1. praporu vyslala do útoku svoji průzkumnou četu v síle 30 mužů. V boji, který končil naprostým zničením celého německého praporu, ale četa utrpěla početně citelné ztráty deseti raněných a jednoho padlého. Byl jím právě zástupce velitele jednoho z družstev Antonín Prášek, zasažený do míchy, pravděpodobně střepinou miny nebo střelou z pušky.

Následujícího dne, 29. října 1944, bylo jeho tělo spolu s třemi dalšími padlými příslušníky 2. tankového praporu pohřbeno na britském vojenském hřbitově v Adinkerke, hrob č. 80 (Adinkerke Military Cemetery, Row EE, Gravc 3).

Ve stejné akci zahynuli: C. Bazala, A. Ebel. J. Gruber, O. Gríinbaum, V. Giittner, J.Jílek, R. Konkolski, I  l-inger, I. Lorber. J. Marek, J. Mautner. J. Mermclstein, L. Pobořil, M. Prokop, B Ring, L. Tcrray, K. Uher (Z knihy Dunkerkque 1944-1945 autorů Zdenaka Maršálka a Petra Hofmana)

Antonín Prášek
Narodil se 27. května 1919 v Hrubé Vrbce (okr. Hodonín). České národnosti, římskokatolického vyznání. Vychodil obecnou školu, tři třídy měšťanky a před válkou pracoval jako pekař. Byl svobodný. V československé zahraniční armádě byl prezentován 15. května 1940 (po provedeném odvodu) a nastoupil službu u 5. roty 2. pěšího pluku. S touto jednotkou se účastnil ústupových bojů ve Francii. Do Velké Británie se dostal 13. července 1940 na lodi Rod el Farag a po reorganizaci čs. jednotek byl v srpnu 1940 zařazen ke 2. pěšímu praporu (od 1. ledna 1941 u 4. roty). Přísahu složil 28. října 1940 a přesně o rok později byl povýšen na svobodníka. V polovině května 1942 v rámci praporu přemístěn k velitelské rotě a 7. března 1943 povýšen na desátníka. Po vzniku obrněné brigády zůstal u velitelské roty 2. tankového praporu, se kterou odešel na přelomu srpna a září 1944 do pole. Svými nadřízenými hodnocen jako: „Skromný, spolehlivý, pracovitý, ukázněný, dobry a spolehlivý řidič. " Držitel vojenského řidičského průkazu na osobní automobil. Dne 28. října 1944 padl v bojové akci u Dunkerque.

V citaci k udělení válečného kříže se uvádí: „Plnil poctivě a obětavě povinnosti v boji a padl při útoku na nepřítele dne 28. 10. 1944. "Pohřben na britském vojenském hřbitove v belgickém Adinkerke (číslo hrobu 80, dnes EE. 03).

Vyznamenání: Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB, Čs. válečný kříž "in memoriam" (26. 1. I945). (Z knihy křížě a hvězdy od Dunkerque autora Jiřího Plachého)

Záměrně jsem ponechal více zdrojů informací, i když se tam něco opakuje. Doufám, že to nebude na závadu.

Zde se můžete podívat na celkem zajímavý dokument "Cesta domů" o naší 1. Samostané obrněné brigádě.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/873537-hledani-ztraceneho-casu/20352216321-cesta-domu/

001 - destátník Antonín Prášek
002 - Anglie výcvik
003 - s kamarády
004 - spolubojovníci
005 - výcvik
006 - snad poslední fotka před osudným 28.10.1944
007-008 – hřbitov Adinderke ( myslím, že jako jediný tam má fotku)
010 - Foto s jeho bratrancem Martinem Čambalem, kdy se náhodně potkali v Londýně. ( 9. pěší divize, rota B, 47. pěší pluk). Došel až do Plzně.
011 – pamětní deska v uherském Hradišti padlým Orlům
012 – upomínka na svatém Hostýně