Den "D" a existence nové republiky až po okleštění – SOUTĚŽ 1918

Než nastal den "D", vyžadovalo to tvrdou práci nejenom členů Národního výboru, MUŽŮ ŘÍJNA, jmenuji alespoň T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zahraničních vojenských legii, bojujících vojáků Velké války, uvědomělé národní inteligence, radních, zastupitelů, starostů, organizací typu Sokol i mnoha obyčejných obyvatel historických českých a slovenských teritorií. Období před velkým dnem D se dá vyjádřit mocnářskou mapou Rakousko-Uherska (a Uherska). Tyto hranice impéria koncem Velké války přestaly existovat a v Evropě vzniklo několik nových států. Pro nás nejdůležitější byl vznik ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. Ustálení hranic našeho nového státu si ještě vyžádalo několik měsíců bojů o severní i jižní hranice, o území s většinou německy mluvícího obyvatelstva, bohužel si vyžádalo i několik desítek mrtvých (např. ve Šternberku 15 zabitých a na 50 zraněných ještě v březnu 1919) než definitivně vzniklo toto ohraničení. Důležitou roli před vznikem republiky sehrávali vojáci české i slovenské národnosti bojující v zahraničních legiích i v rakousko-uherské armádě. V armádě byl život i boj organizovaný vydáváním rozkazů velitelů. Pro zajímavost přikládám rozkazy Krakovského vojenského velitelství, pod které patřilo hodně posádek i na území Moravy. Za povšimnutí stojí rozkazy z roku 1918, kdy poslední rozkaz je ze dne 27. října tj. posledního dne monarchie. Armáda nově vzniklé republiky ještě dlouhé roky využívala nejenom zbraně, výcvik a řízení převzaté z předešlých armád, ale i předpisy, návody a instruktáže většinou v jazyku německém. Intenzivně se ale pracovalo i na české a slovenské verzi předpisů. K prvním důležitým předpisům jistě patřil již v červenci 1919 vydaný Zatímní kázeňský řád. Postupně v dalších letech se vydávaly další a další předpisy. Dělostřelectvo si vytvářelo své pomůcky dle přiděleného výcvikového prostoru. Společenský život v nové republice se úspěšně vyvíjel, ale nezapomínalo se ani na muže zakladatele, na rozvoj jazyka, rozvoj železnice jako páteře industrializace, společenské události a aktivní život obyvatelstva. Na památku legiím se vojákům distribuovaly legionářské pohlednice a vydávaly se různé upomínkové pohlednice. Na Slovensku mj. pohlednice s tzv. desaterem, kde je hezky uvedeno v pátém bodě „… naše ženy rodia slobodných synov…“ Rozvoj prvorepublikového Československa byl v říjnu 1938 na dlouhých téměř sedm let zastaven dobou temna, dobou okleštěné a zpřetrhané republiky, což je znázorněno mapou pomnichovskou a mapou Böhmen und Mähren. Tomu ale předcházela v září 1938 všeobecná mobilizace, která pod nátlakem přešla v první dekádě října do I. etapy demobilizace. Dokladem pro odzbrojení je rozkaz velitele Velitelství Florián k rozpuštění dělostřeleckého pluku ve Frenštátě pod Radhoštěm ze dne 13. října 1938. Na závěr přikládám kalendář posledního svobodného a šťastného roku 1938. Veškeré podklady jsem získal z pozůstalosti vojáka Rakouskouherské armády, následně armády Československé, nadporučíka F. R. Některé z uvedených dokumentů jsem již v minulosti prezentoval v mých prvních článcích v roce 2013 pod názvem Sklepovka, Sklepovka část 2 až část 26.
mangus