Depůtek po čínsku

Archeologové odkryli poblíž města Nanchang v provincii Ťiang-si na jihovýchodě Číny dva tisíce let staré císařské pohřebiště z dynastie Západní Han (206 př. n. l–9 n. l. ). Jde o největší a nejzachovalejší pohřební komplex z období této dynastie rozkládající se na rozloze 40 tisíc metrů čtverečních s osmi hrobkami a pohřebištěm kočárů se stěnami o délce 900 metrů. Jde prakticky o malé "město" včetně silnic a odvodňovacích kanálů.

Archeologové předpokládají, že v hlavní hrobce byl pochován Liu He, vnuk císaře jménem Wu-ti, nejúspěšnějšího vládce dynastie Západní Han, který byl u moci v nejvíce prosperujícím období čínské historie (Wu-ti vládl v letech 141–87 př. n. l. ). Liu He byl sesazen z trůnu císařskou rodinou po pouhých 27 dnech vládnutí pro „nedostatek talentu a morálky“.

Na pohřebišti dosud archeologové nalezli na deset tisíc zlatých, bronzových a železných předmětů, terakotové figurky, nefritové sošky a šperky, nejrůznější hrací nastroje jako např. 25strunný drnkací nástroj "se", lampy, pánve, bambusové tyčinky a další předměty ilustrující život čínské aristokracie v této době. V hrobce bylo pohřbeno pět povozů, každý se čtyřmi obětovanými koňmi a více než třemi tisíci zlatými a stříbrnými doplňky a okrasným zdobením.

I na Čínu, kde je vše velké, je v hrobce odkrytý depot mincí mimořádným nálezem: 10 tun měděných nominálů „wu shu„ v počtu dvou miliónů kusů, jejichž hodnota se odhaduje na 10 milionů juanů (přes jeden a půl milionu dolarů).

Čína byla mezi prvními zeměmi na světě používajícími peníze. Za dynastie Západní Han byl nejvyšší hodnotou zlatý jin (250-300g). Měděná mince „wu shu„ zavedena za vlády císaře Wu-ti v roce 118 př. n l. , vážila dva gramy a byla v oběhu přes 700 let, což z ní činí nejdéle používanou minci v čínské historii.

"Objev císařského pohřebiště z dynastie Západní Han nám může pomoci pochopit sociální, ekonomické a kulturní poměry té doby a dokonce i vývoj hudby, dopravy, metrologie a vývoj čínských znaků a umění, " prohlásil Xin Lixiang z Čínského národního muzea. K detailnímu studiu nálezů za použití high-tech technologií byly zřízeny specializované laboratoře archeobotaniky, zooarcheologie, laboratoře pro studium kovů, textilu či historických záznamů na tabulkách.

Li Xiaojie, náměstek ministra kultury a ředitel Státního úřadu pro kulturní památky oznámil, že Čína podá žádost o zařazení pohřebiště na seznam světového dědictví UNESCO.

Zdroj: chinanews.com, wap. chinadaily.com, kaogu. cn, en. people. cn