Drahé kameny Krušných Hor

Acháty a křemenné hmoty sbírkových kvalit, které se vyskytují v Krušných Horách jsou esteticky velice výrazné, a rozhodně stojí za povšimnutí každého, ať již fundovaného znalce a nebo laika. Mezi nejkrásnější se řadí ametysty s jaspisem z lokality Ciboušov. Tato lokalita byla známá již ve středověku a desky s leštěným povrchem jsou výzdobou mnoha kaplí a chrámů. Zmíněná lokalita je dnes státem chráněnou památkou, přesto je však velmi postižena devastací právě z důvodu těžby atraktivního sběratelského materiálu i v dnešních dnech.

Jako další nejznámější lokalita s nejkrásnějšími acháty Krušných Hor je Horní Halže. Ta je dělena na známé tzv. "červenou" a "černou" Halži. "Čérvená" Halže je nalezištěm s pověstným výskytem bleskových achátů, které jsou tvořeny útvary podobající se, jak již z názvu vyplývá bleskům. Pravděpodobně se jedná o pseudomorfózy po krystalech barytu. Některé ukázky mají nádherné pastelové barvy.

Třetí neznámější lokalitou je tedy Halže "černá" kde jsou typické velké voštiny po vyloužených karbonátech. Rovněž z této lokality pochází množství krásných achátů. Poměrně vzácně se nalezly také achátové oka podobná mandlovcovým achátům z oblasti Krkonoš. Pěkné jsou rovněž acháty se zajímavou kresbou, které vyplňují dutiny po velkých krystalech kalcitu.

"Ametystová" Halže je drobné naleziště několika pinek (propadaných, zasypaných a zatopených šachtic) a haldiček. Z této nevelké lokality pochází velmi málo kvalitních sběratelsky zajímavých vzorků. Jedná se o pseudomorfózy po krystalech kalcitu pokrytých drobnými krystalky ametystu. Tyto "klamotvary", jsou pozůstatky krystalů, jejichž původní materiál byl vyloužen a nahrazen jiným, přičemž byl zachován tvar původního.

Následující lokalitou ze které pochází také velmi povedené acháty od růžových do červených pásků a achátových ok je lokalita Apoléna (Háj). Tato lokalita je údajně velmi nevděčná a nalézt zde achát sbírkové kvality, je velký problém, podobně jako na "ametystové" Halži.

Z dalších lokalit achátů a křemenných hmot, které jsou ať více či méně známé, se řadí Černý potok u Vejprt, Blahuňov u Chomutova, Ahníkov u Chomutova, Jelení hora - Přísečnice, Mýtinka u Horní Halže, Alšovka u Měděnce, Údolíčko u Horní Halže, Petlery u Klášterce nad Ohří, Rájov, Pavlov a mnoho menších méně známých lokalit.

Krom Ciboušova, jehož předmětem těžby, byla polodrahokamová surovina je vlastně většina ostatních uvedených lokalit vzpjata s historickou těžbou především železných rud, a v novějších dějinách i fluoritových, barytových žil a stříbrných rud, a např. Ahníkov i s těžbou hnědého uhlí.

Také z informací, které jsem dostal od sběratelů a od prodejců, není až tak jednoduché určit, který kámen se po rozříznutí vyplatí vůbec vyleštit, a který ne. Bylo mi řečeno že může být z některých lokalit rozříznuto třeba dvacet kusů, z nichž je jen jeden pěkný, a pak skutečně unikátní se také nenajde každý den. Navíc některé lokality pro získání kvalitní nepřebrané žiloviny není možno ani bez použití těžké techniky reálné.
Pro potěchu oka zasílám několik v průběhu několika let zakoupených achátů z nejznámějších lokalit, aby si mohl každý udělat představu o kráse Krušnohorských achátů.
Závěrem nutno dodat, že mnoho lokalit je dnes již chráněných a proto je na nich sběr zakázán, a proto je opravdu rozumnější koupit si hezký kus ze starších sběrů, dle svých možností a nároků.