Dva zajímavé články z MF

Archeology trápí hledači pokladů Autor: ČENĚK TŘEČEK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Jižní Čechy Strana: 03

JIŽNÍ ČECHY DNES

Zloději s výkonnými detektory kovů devastují jihočeská hradiště i mohyly Dostupnost detektorů kovů umožnila mnoha lidem zkusit štěstí a hledat poklad. Jejich útokům se nevyhnula ani jihočeská archeologická naleziště. Ničí tak ale archeologické památky a dopouští se trestného činu.
Jižní Čechy - Starožitné předměty nebo cenné kovy, které se dají nalézt na pohřebištích a místech, kde stávala lidská sídla, lákají zloděje na celém světě. Také v jižních Čechách naráží archeologové na stopy po jejich činnosti.
"Místo bohužel přitahuje hledače pokladů, a tak byla v nedávné době z velké části vytěžena výplň pod převisem. Ve vyházené hlíně jsem nalezl pět keramických zlomků, tři z nich pravěké, nejspíš z jedné misky, " uvedl Jiří Fröhlich z Prácheňského muzea v Písku při popisu archeologických nalezišť v jeskyních a převisech na jihu Čech, konkrétně u Dolní Lhoty na Jindřichohradecku.

Lidé s detektory kovů

Zříceniny hradů, hradiště a mohyly jsou nejčastějšími místy, kam chodí hledat poklady lidé s detektory kovů v ruce. "Máme pravidelná setkání jihočeských archeologů a snad není jediné, kde by se nemluvilo o nějakém novém narušení. Většinou se to týká mohyl a hradišť. Je to problém, " uvedl archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka. Přesto podle jeho názoru patří jih Čech ke klidnějším místům.
"Není tu tolik možností jako například na jižní Moravě nebo v Polabí. Vůbec to již nemůžeme srovnávat s republikami bývalého Sovětského svazu, kde se vykrádání archeologických památek stalo pro mnohé zdrojem obživy, " řekl archeolog Chvojka.
Na jihu Čech, především na Jindřichohradecku, napomáhá hledačům pokladů fakt, že se zde detektory přímo vyrábějí. "Když začínali, tak měli slogan najdi si svůj poklad. To zrušili, ale detektory vyrábějí dál. Nyní je zde spousta lidí, která detektory má, odhaduji, že více než sto, " uvedl archeolog Muzea Jindřichohradecka Vladislav Burian.

Hledači pokladů a rabovači

Pouze ten, kdo má oprávnění vydané archeologickým ústavem, může v České republice hledat archeologické nálezy. " Jsou to především právnické osoby, často muzea, která musí mít patřičně vyškoleného odborníka. Nyní asi měsíc platí novela, podle které je možné, aby archeologický výzkum mohla dělat i fyzická osoba. Ta byla schválena především kvůli zahraničním odborníkům, ale i ti musí mít zajištěnu místní instituci, muzeum, kde nálezy uloží, " vysvětlil archeolog Jihočeského muzea Chvojka. Ne všichni hledači pokladů, kteří si pořídí detektor kovu, ale ničí archeologická naleziště "Pokud chodí po plážích, dohledávají ztracené řetízky, prstýnky nebo mince, tak jim to přeji, protože mají štěstí a není to protizákonné, " uvedl archeolog Burian.
Pokud ale pomocí něj prohledávají archeologická naleziště, tak se dopouští trestného činu. "Ti jsou velmi sečtělí, mají typy z historické a archeologické literatury a vybírají konkrétní lokality. Například přibližně před rokem mě kamarád upozornil, že je rozkopaný hrad Fuglhaus nedaleko Lommnice nad Lužnicí. Přijeli jsme tam s třeboňskou policií a prokázali jsme třicet zásahů do terénů. Některé bohužel porušily původní hrad, " řekl Burian.
Sám jsem zde dříve nalezl keramiku i hrot do kuše. "Pokud sem ale přijdou tito lidé, tak archeologickou lokalitu prakticky zničí, " vysvětlil jindřichohradecký archeolog.

Zloději obchodují na burzách

Pro velkou část hledačů pokladů je to záliba a nalezené předměty si schovávají doma. Ti horší je ale nosí na burzy a snaží se tímto způsobem zbohatnout. "Z větší části jsou to lidé, kteří to zkusí z nějakého romantismu, ale jsou i skupiny, které to dělají profesionálně. Tady na jihu Čech jich ale asi mnoho nebude, protože by se neuživili. V každém případě je to nelegální, " uvedl archeolog Chvojka. O tom, že hledači s detektorem památku navštívili, svědčí především vyhloubené jámy. "Někdy to vypadá jako od detektoráře, ale může to být od divokých prasat. Když ale přijdeme na hradiště a vidíme tam padesát jamek, navíc u některých kusy železa, tak je to jasné, " popsal, jak takové místo vypadá Chvojka.
V případě mohyl pak svědčí o vykradení hrobu díra dovnitř. "Oni nejsou archeologové a nedělají systematický výzkum, takže najdou místo, kde jim přístroj pípá, a tam kopou. Pro archeologa tak ale mohylu prakticky zničí, " vysvětlil Burian.
Na Písecku ale mohyla zmizela úplně celá. "Loni jsme měli úplně zlikvidovanou mohylu u Dražíče, kde byla jáma dvakrát dva metry a také dva metry hluboká. Je v obtížně přístupném terénu a našel ji náhodně místní hajný. V tomto případě šlo o čin vykradačů hrobů mnohem horších než obvyklí lidé s detektory, " řekl Ondřej Chvojka.

Dokažte nám to

Problémem je především tuto trestnou činnost dokázat. "Letos nemám o hledačích pokladů žádnou informaci, ale loni jsem měl problém na hradě Borotín severně od Tábora, " uvedl vedoucí archeolog Husitského muzea v Táboře Rudolf Krajíc. Tehdy tam náhodně narazil na skupinku lidí s detektorem kovu, zapsal si číslo jejich automobilu a přivolal na místo policii, ale hledači se vymluvili, že hledají klíče, které zde měli ztratit. "Snad ve chvíli, kdyby něco držel v ruce a vykopával to, tak je šance dotyčného usvědčit, " řekl Chvojka.
Zatím se podařilo na jihu Čech usvědčit pouze jediného hledače pokladů. "Ten člověk hledal hlavně militaria ze druhé světové války, ale prošel i pár pravěkých lokalit, například u Dobřejovic a hradiště Kamenná věž u Velešína, a tak měl pár pravěkých věcí a především mincí. Tento detektorář pak přišel za mým předchůdcem Jiřím Militkým, aby mu je pomohl určit. Ten již zjistil, o co se jedná. Navíc si popisoval, odkud jednotlivé nálezy má, a tak se mu podařilo tento trestný čin dokázat, " popsal případ archeolog Jihočeského muzea.
Bránit se archeologové mohou jen obtížně. Příkladů, kdy se policii podařilo viníky usvědčit, je opravdu jen pár. Někteří archeologové zkoušeli na lokality, kde podobné rozkrádání hrozilo, rozházet množství drobných kovových předmětů. Moderní detektory si s tímto problémem ale poradí. "Umí rozeznat kovy a navíc mají i monitory, tak jim mohou ukazovat i tvar, " řekl jindřichohradecký archeolog Burian. Držet hlídky není řešením tohoto problému. "Těch míst je tolik a jsou tak těžko přístupná, to se nedá, " vysvětlil archeolog Jihočeského muzea.





Místo krtků muži hledali cennosti

Autor: JAKUB POKORNÝ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy Strana: 02

Neznámí cizinci s detektorem kovů překopali v noci zahradu domu v Olšinkách a zmizeli

Olšinky - Příběh jako z detektivky zažil před nedávnem Oldřich Hodslavský, majitel domu v Olšinkách na Ústecku. V noci přijeli dva německy mluvící muži s detektorem kovů, počítači a česky psanou cedulí, na níž stálo, že jsou němečtí ekologové a že jdou hledat krtky. Na zahradu je tehdy pustil sedmnáctiletý syn Hodslavského přítelkyně Zdeněk Salač, který byl jediný doma.
„Muži vypadali důvěryhodně. Vykopali půlmetrové jámy a pak jakž takž všechno zahladili, “ tvrdí Salač. Za svou ochotu dostal od kopáčů dvacet euro.
Hodslavský, který z návštěvy neznámých mužů dostal strach, se domnívá, že jeho zahradu překopali potomci odsunutých německých majitelů stavení či jimi najatá firma. Před rokem 1945 patřil dům německé rodině Schneiderů.
Její členové přijeli do Olšinek poprvé od války až letos v zimě a chovali se podivně. Ačkoli dům museli znát, zaparkovali auto až nahoře v ulici. Požádali pouze, zda si mohou prohlédnout stavení a zahradu. Pak odjeli.
„Jeden ze synů Schneiderových sloužil v nacistické armádě. Jeho fotografii jsem našel kdysi na půdě. Mohli tu hledat i citlivé dokumenty, “ míní Hodslavský.
Práce neznámých kopáčů je na zahradě ještě dobře znát. Půda je rozrytá, a když do ní Hodslavský zapichuje dřevěnou tyč, zajíždí jak do másla.
Případ vyšetřuje i policie. „Muži, kteří na zahradu přišli, se nedopustili žádného protiprávního jednání, jelikož je příbuzný majitele pustil. Přesto po nich policie pátrá, aby pomohla celou záležitost vyjasnit, “ podotýká ústecká policejní mluvčí Veronika Beranová. Policisté si proto opsali i čísla bankovek, které neznámí dali Salačovi. Celá věc má ještě jeden rozměr. Muži přijeli inkognito asi proto, že všechny cennosti, které se naleznou v zemi, patří podle zákona státu. Ústecký archivář Vladimír Kaiser se záhadné návštěvě nediví. Odhaduje, že až dvě třetiny sudetských Němců, kteří byli po válce odsunuti, ukrylo své cennosti v domech nebo jejich okolí a ještě dodnes je jezdí vyzvedávat.
„Mají velký strach, proto se mohli odhodlat až šedesát let od války. Nebo se sem vydává na základě dědečkova vyprávění odvážnější vnuk, “ vysvětluje Kaiser