Dýka SA model 1933 třetí typ

Pěkná sbírka helem, předpokládám že uprostřed na fotce je tvuj otec, či děd

To bude spíč děd. ! proč by si tam dával cizího chlapa, inak hezké kloboučky i dýka

tu fotku s helmama uz jsem nekde videl...

zajímalo by mě proč je to třetí typ dýky?? Kdo to vymyslel???

Cizci, ty si vymejslej samy novosti, vsechno co videj je alpaka, zintal atd. Presny terminy neznaj a tak vymejslej tyhle nazvy aby alespon mezi sebou i piiiiiiva vypadali jako znalci a experti.

Krásaaa

ta první fotka se mi mooooc líbí

Ty helmičky nemají chybu!
dual:Já mám zarámované obrázky i fotky RU i ČS vojáků a taky většinou nejsou z rodiny

Miky von Leitmeritz, děda to je, ale ne můj, ten nebyl oficír a fotečka 5 cm by asi nevypadala taj dobře

Pokladnice prví se vydávala od roku 1933 do 1935,druhá od roku 1936 do roku 1938 a třetí od roku 1939 do 1942, liší se v použití matreiálu, výrobní tolerance a značení čepele

Hank ano, ty přilby byly z veké části zrestaurovány a ty, které nebyly v původním stavu jsem prodal a inzeroval jsem je, jinak pívo ani jinej alkohol nepiju a spíš mi příjde, že tu na sebe upozorňuje někdo jiný, já jen posílám příspěvky a jako prezident zeměkoule si teda nepřipadám, v životě jsou důležitější věci, než jen hledat chyby druhých

nechces mi jednu dyku prodat kdyz mas 4

georg: Me je preci uplne volny jestli mas helmy puvodni nebo repase a ani jsem tuto skutecnost nikdy a nikde neresil, me vubec nezajimaj. Jen jsem narazel na skutecnost ze podobnou fotku jsem pred casem videl na Aukru nc vic nic min. Nehledej v tom zbytecne nic spatnyho, ja taky prodavam veci ktere nepotrebuji nebo mam v navic.
Doposud jsem si myslel ze se dyky vyrabej a prodavaj ale ejhle oni se vydavaj, asi jako knizky?

Hank no dýky SA byly zrovna volně k prodeji, vydáváním jsem mínil slengové označení produkce, ale to musíš sám nejlíp vědět

General division nechal jsem si jen tři, tu čtvrtou jsem zase prodal kamarádovi protože dýku na které je něco doděláváno z neoriginálních částí nechci a ty tři si nechávám protože jsou to různí výrobci a první, druhý a třetí typ, takže bohužel, ale na internetu se jich dá sehnat dost a na burzách ještě víc, jen škada, že Češi májí nejhorší ceny.

Tak to jsem rad ze ted vim co jsi minil kdyz jsi psal.

Hank přineslo nám to veliké štěstí a hodně radosti

ahoj, pisu trochu opozdene ale mohl by ses mi prosim ozvat na mejl nebo icq??? mel bych dotaz, pedem dik:-)
gorba@centrum.cz icq:447697125

Re:Pokladnice
Rozdíly mezi dýkami SA 
Dýka SA se začala vyrábět v roce 1933 v zimě, je také přezdívána jako "vánoční dýka". Firma Solingen dostala velikou zakázku a byla předána suma 3 000 000 kusů dýk SA s mottem Alles für Deutschland - vše pro Německo, a současně 220 000 pro SS s mottem Meine Ehre heisst Treue - mou ctí je věrnost, tato suma se však týkala pouze období od roku 1933 do roku 1935.
Dýky SA byly volně k prodeji za 13 RM, ale pokud ji chtěl SA Mann nosit, musel k tomu mít povolení. Dýky SS nebyly vydávány masově jako u SA, každý SS Mann si musel dýku předem zaplatit a projít čekatelským obdobím, kdy mu byla slavnostně předána. Na rozdíl od příslušníků SA, byl-li SS Mann suspendován, degradován, vyloučen nebo z organizace SS vystoupil, musel dýku dle zákona vrátit přestože si ji defakto na vlastní náklady pořídil.
Dýky SA se lišily používáním materiálů, tak jak se vyvíjela ekonomická situace v nacistickém Německu a také dle výrobních tolerancí rozměrů a kvality.
První typ dýky - Dienstdolch SA model 1933,kování se vyrábělo z alpaky a bylo stříbřeno 4 až 5 mikrony stříbra, to bývá často setřené, čepel byla prováděna do vysokého lesku a opatřena byla pouze logem soukromého výrobce, orlička byla rovněž alpaková, příčky také a spodní byla značená na zadní straně zkratkou župy, ke které SA Mann náležel. Všechny příčky byly zevnitř v tomto období značeny zkratkou výrobce např. St, PA a pod.. Jelikož v tomto období nepodléhaly říšskému kontrolnímu úřadu - RZM, byly u nich relativně velké odchylky co do délky i síly čepelí. Barva pochvy byla brunýrované hnědění a pro N. S.K. K. bylo zprvu přetíráno na černo. Karabinky závěsníků nebyly značeny výrobcem.
Několik málo výrobců bylo oprávněno předávat slavnostně dýky s osobním věnováním od velitele štábu SA Ernsta Röhma, později po jeho odstranění bylo motto "v srdečném kamarádství Ernst Röhm" kompromitující a proto ve většině případů odstraněno.
Nikl používaný pro výrobu komponentů těchto dýk byl velice drahým materiálem a byl u pozdějšího typu postupně nahrazen levnějším materiálem.

Druhý typ této dýky byl vyráběn od roku 1936 do roku 1938 tzv. přechodové - transitionální období. Do roku 1937 se používaly přebytky alpakových příček, ale už se na ně nerazila zkratka župy. Čepele rovněž nejprve z nadbytku značené soukromým logem výrobce, ale dodatečně doplněna označením a kódem RZM, protože již kontrolu nad kvalitou výroby převzaly úřady N. S.D. A.P.. Někteří výrobci, kteří neobstáli v konkurenci lepším výrobcům jakým byl např. Carl Eickhorn nebo Robert Klaas zanikli. V roce 1936 se pokusně vpustilo do oběhu malé množství dýky, které měly kování na pochvě ze zinkové slitiny a niklováno, nesplňovalo však kritéria kvality a její další produkce byla pro kování u pochvy říšským úřadem kvality zakázáno a dnes je zvláštností a relativní vzácností. roku 1937 byly příčky u ručky vyráběny z niklovaného hliníku a později niklovaných zinkových slitin a kování u pochev bylo z niklovaného plechu. Nyní již musely být délky a šířky čepelí jednotné. Původní brunýrová barva byla nahrazena barvou acetonovou. Pro dýky N. S.K. K. byla již barva standardní acetonová černá. U těchto barev lze často sledovat typické vlasovité chodbičky drobné oxidace pochvy. Karabinky a někdy i kožené součásti závěsníků jsou již značeny kódem výrobce.

Třetí typ byl vyráběn od roku 1939 do roku 1942, kdy byla další výroba zastavena a nošení těchto dýk zakázáno. Dýky měly již jednotné rozměry, ale drobné detaily velikostí příček, odstínů dřeva ruček, barev pochev, drobných odlišností a brunýrování motta Alles für Deutschland někdy jejich kamínkování u určitých výrobců se lišilo od začátku do konce produkce růzností typických pro určité výrobce. To čím se lišily od předchozích dvou typů, bylo již jen kódové označení a označením RZM již bez loga soukromého výrobce. Materiálem příček byla již převážně slitina zinku.

Z hlediska sběratelství patří k nejatraktivnějším první typy dýk, jako druhé, stále relativně kvalitní produkce druhého typu a v poslední řadě třetí typ.
Důležité je vědět, že je -li materiál záštit dýky z jednoho materiálu, pak musí být materiál říšské orlice v ručce dýky standardně identický, alpakové příčky musí být v ručce doplněna pouze alpakovou orličkou, hliníkové hliníkovou a zintalové zintalovou. Jestliže je kombinace jiná, tak je stoprocentně orlička dodána později, ale nestandardně, to bohužel většina lidí jednak nedodržuje a za druhé ani neví. Stejně tak je nesmyslná kombinace alpakových příček na dýce s čepelí značenou pouze RZM a naopak dýka s čepelí značenou pouze logem soukromého výrobce nemůže být jiná než alpaková. Takové složeniny každý trochu pokročilý sběratel pozná na první pohled.
Vzácnější formy dýk SA byly na úplném začátku na čepeli opatřeny leptem motta s více gotickým typem a odlišnou orličkou a karabinkou závěsníku.
Dýka s řetízkovým závěsníkem model 1936 je určena pro důstojníky SA, SS a N. S.K. K..
Jedinečné jsou rovněž dýky s osobními úpravami nositelů.
Některé dýky byly vyráběny s číselným označením jednotky na příčkách schodné s číselným označením vrchního kování pochvy.
Zvláštností byly i speciální úpravy povrchů kování pochvy, příček a vrchních šroubků. Čepele mohly být opatřeny příležitostnými významnými akcemi, vítězstvími např. pří sportovních soutěžích a pod.. Někdy byly předávány i finančně nákladnější dýky s čepelemi z ušlechtilé damascenské oceli a zlaceným mottem s postranními dubovými trojlístky a lept proveden opačným způsobem, kdy je motto vystouplé. To samé platí o čestných věnovacích dýkách od V. Lutze záštity a kování pochvy jsou zdobeny dobovými listy a žaludy, ty jsou i s vrchním šroubem silně zlaceny. Pochva je potažená tmavou kropenatou kůží. Dřevo ručky má zvláštní speciální žíhání s efektem tygří srsti. Čepel je rovněž v damašku a motto s dubovými trojlístky po stranách zlaceno. Tyto honosné dýky je však prakticky nemožné sehnat.

Sběratelské dýky by měly být obecně co možná nejlépe zachovány v původním stavu bez zásahů a dodatečných úprav. Pokud je nutná restaurace ve formě výměny určitých částí, pak by se měla dodržovat standardních, originálních a autentických dílů od specifického výrobce a nedopustit se nesmyslných kombinací z různých období a kombinací různých variant konkrétních výrobců.