Úvod / Články

Expedice Koločava 2009 - začátek cesty

30. 11. 2009 Autor: Maruška 5897× 27
Zabili, zabili, chlapa z Koločavy... Tuto písničku z Balady pro banditu zná asi každý. Ivan Olbracht popsal příběh Nikoly ve své knize Nikola Šuhaj loupežník v roce 1933. Tím tento romantický příběh vojenského zběha, zloděje a vraha, zabitého v roce 1921, učinil nesmrtelným. Já jsem se s Nikolou setkal v roce 1997 na jevišti Městského divadla v Mostě. Hráli jsme Baladu pro banditu a já jsem hrál Andreje Drače, bratra Eržiky, Nikolovy milé. Ta melodie mi při 32 reprízách utkvěla v paměti a tenkrát mě napadlo, jak to asi v té Koločavě vypadá? Koločava je obec ležící v Zakarpatské oblasti na Ukrajině. To je místo, kam se běžně nejezdí, takže trvalo velmi dlouho, než jsem se tam vypravil. Tuto expedici jsme s kamarádem Milanem plánovali 3 roky, ale pořád nějak nebyl čas. V říjnu 2009 jsme měli 10 dní volna, tak jsme nakoupili jídlo, chlast a vyrazili mým stařičkým obytňákem FIAT DUCATO z roku 1991. Já jsem byl řidič a jelikož Molan je vášnivý turista, byl plánovač a navigátor. Cestu naplánoval tak, že jsme jeli po trase vojenských historických pamětihodnostech. První část Expedice Koločava 2009 Vám nyní posílám. Vyrazili jsme z Mostu do Břeclavi a pak do Rakouska, kde jsme navštívili pomník bitvy Habsburga roku 1278. Pak jsme se přeplavili vojenským přívozem na Slovensko a přes Bratislavu vyrazili do Maďarska. V Hortobagy jsme nalezli první tank na pomníku, připomínající bitvu z roku 1944. Z Maďarska jsme se přesunuli do Rumůnska a cesta začala být dramatická. Nevěděl jsem, že mám vysoký tlak a když jsme na rumůnském koňském tržišti snídali klobásky, ucpala se mi cévka v pravém oku. Přestal jsem vidět na horní polovinu oka. Jeli jsme dál, ale pravým okem jsem viděl jen po střechu aut přede mnou, výš už to bylo šedivé. Objevili jsme místní muzeum vetránů, kde měli jen jedno auto. Přijeli jsme na Ukrajinské hranice a Milan fotil železnou oponu. Celník mu sebral digitální fotoaparát a vymazal mu všechny snímky, na kterých byl hraniční přechod. Opouštěli jsme Evropskou unii a končila svoboda. Vyplnili jsme dotazníky a velice je zajímalo kam jedeme, na Koločavu, vysvětloval jsem. Za kým tam jedete? Za Nikolou Šuhajem. Kde bydlí? Na hřbitově. Nechápali, že dva chlapy mohou jet na Ukrajinu jen tak, jako turisti. Asi jsme jim připadali jako dvě bukvice které jedou za třetí. Po hodinovém zdržení jsme dostali všechna razítka a vyrazili na Ukrajinu. Přivítal nás veliký pomník Krvavé pole, kde Ukrajinská armáda svedla velkou bitvu 15.3.1939 s Maďary. Když Němci obsadili zbytek Čech a Moravy, Slováci se trhli a udělali si svůj stát, Maďaři napadli naší Podkarpatskou rus. Jeli jsme dál a dál, nakoupili pár drobností na tržišti. Na přejezdech jsme viděli dvoje koleje, aby tam mohly jezdit vlaky s rozdílnými rozchody. Postupně jsme stoupali ke Karpatům a přišel sníh. Byl to pozůstatek sněhové kalamity která postihla celou Evropu. Všude byly polámané stromy, zasněžené jablka na stromech. Silnice ke Koločavě okolo přehrady a řeky byla hrozná, ale projel jsem a po ujetí 1268 km jsme dorazili konečně do Koločavy. Jak to v Koločavě vypadá si necháme do pokračování.

Maruška

 Autor: Maruška

Komentáře

dolin

30. 11. 2009, 11:51

áááááááááááá kurv... áááááááá závist jak prase!!!!!! To je paráda!!! To bych jel taky 100x radši jak do Francie!!

kote

30. 11. 2009, 11:59

Parádní výlet! Ale s tim okem si není dobré zahrávat. Vidíš na něj dobře?

drachir1

30. 11. 2009, 12:06

paráda

UCAdmin

30. 11. 2009, 12:13

Pekny fotecky, take bych rad nekdy v budoucnu podnikl podobnou vypravu

DFC

30. 11. 2009, 12:23

Moc pěkná reportáž
Jen malou poznámku: Maďarům se nepostavila Ukrajinská armáda (taková ani neexistovala), ale tzv Sičovci, což byly něco jako partyzáni a dostali od Maďarů těžce přes hubu. Souvislý odpor několik dnů kladli jen čs. vojáci a to proti obrovské přesile.

Bobo09

30. 11. 2009, 12:33

Díky, těším se na pokračování, ale poslední dobou se tady na webu válím smíchy, dnes : "dvě bukvice které jedou za třetí. "

Petr1259

30. 11. 2009, 14:24

Že se ti ucpala cévka? -žereš jak prase. A těm celníkům se nediv. Se na sebe podívej-vypadáš jak masový vrah. Já bych tě taky prolustroval, být celníkem.

smrdla

30. 11. 2009, 14:32

Petr1259: Teď nevím jak si to myslel, jestli tam měl být a nebo , je vidět že mu šmakuje, no a co? Jinak paráda.

Zoraki

30. 11. 2009, 14:49

závidím

nikolaj

30. 11. 2009, 15:01

NO TEDA BBBBBBBBBRRRRRRR UZ TU STIM SNEHEM PODRUHUC NESTRAS

Petr1259

30. 11. 2009, 15:07

MIRI.NR

30. 11. 2009, 15:59

rejjack

30. 11. 2009, 16:30

Marušce a DFC: Maďarům se skutečně nepostavila Ukrajinská armáda, ba v podstatě ani ne Sičovci, toto "stateční hoši" povětšinou z Haliče před ztracenými bitvami raději zdrhli. Tam u Chustu Maďaři zmasakrovali něco jako domobranu jednodenního státu Karpatské Ukrajiny, tvořenou studenty a profesory z Chustu a okolí. Čs. armáda tou dobou už statečně ustoupila do Rumunska. Jinak v Koločavě jsou dosud pomníky zabitých četníků a muzeum v podobě školy z první republiky. Ochotně tam dělají turistům výklad.

psotek

30. 11. 2009, 16:42

Maruška: se těm celníkům nediv, kdyby Tě viděli jak hraješ ve filmu SA a SS-manny, tož Tě rovnou zastřelili

brndoš

30. 11. 2009, 17:10

Super. Parádní fotky

delixxl

30. 11. 2009, 17:45

zdravice. . taky jsem se tam kook 2*. . dnes už je to bohužel dost profláklé. . http://www.facebook.com/album.php? aid=2010779&id=1193914145&l=2db0a57ade... dále doporučuju české vesničky v rumunském banátu šumice, gerník atd.. ->>>

snafu

30. 11. 2009, 19:44

Sákra, hned bych zase zajel posedět k Natálce do krčmy na vodku a Odoloně. .

Flipp

30. 11. 2009, 19:52

Nazdárek. Tak podívat se, jak to v Koločavě vypadá? To znám, mám podobnou "úchylku" Někde jsem četl o lítých bojích, které probíhaly na Kurské kose, která je mimořádným přírodním útvarem- jde o poloostrov cca 0,6 x 65 km, díky čemuž měly útoky i obrana naprosto specifické techniky i zlomové momenty. Pokusil jsem si představit tu nudli a zatoužil ji vidět. Jenže bohužel- půlka je na Ruském území, půlka na Litevském tak jsem se zaměřil na sousední Kosu - Viselskou. Bohužel, ta je rozdělena opět mezi Rusko a Polsko a většina patří Rusku. Zbyla mi tedy třetí- nejmenší Kosa- Helská, která je celá na polském území a měří cca 150m x 35 km. Fascinovala mě představa poloostrova, který člověk natřikrát přehodí šutrem a na délku to je 7 hodin pěšky. Inu vyrazil jsem, a nelitoval... Jelikož jsem tenkrát (2005) ještě neměl digitál, tak alespoň jednu fotku z Wikipedie : http://cs. wikipedia. org/wiki/Soubor:Hel_spit. jpg Všem vřele doporučuji Poláci se kterými jsem popil v hospodě v Helu jen nechápali, několik věcí- Kde se tam vzal tak exotický pták, jako je Čech- když jsou zvyklí především na Němce a Rusy, jak to, že jsem Čech a ne Čechoslovák a poslední věc, co jim hlava nebrala- jakto, že si do piva nenechám lít šťávu. Tam se totiž pivo pije zásadně "se sokom Jinak ostrov je úžasný: pár metrů pláže, pár metrů borového lesa coby větrolamu, železnice, silnice, pláž a to je vše. Přejde se napříč za pár minut.
Tak jen kdyby jste chtěli tip pro příště

dabac

30. 11. 2009, 20:56

pekné fotečk, i príbeh

MinTaur

30. 11. 2009, 22:34

Diky za fajn reportaz. Dobre se to cte a dobre se na to diva. Ten Bohem zapomenuty kraj me zkratka fascinuje.

ogi

30. 11. 2009, 23:09

Supr článek a skvělý fotky, taky se do těch míst chci někdy podívat, třeba mi to příští rok už vyjde. .

MartasZLA

30. 11. 2009, 23:50

Parádní fotky! Ty klobásy mne dostaly hned bych si dal

delixxl

01. 12. 2009, 07:13

filippe tady máš /na konci/ tu kosu. . radši ale jen part 2..:->> to se dá ještě publikovat :-> mix-litva, lotyšsko, estonsko http://www.facebook.com/album.php? aid=2014923&id=1193914145&l=e010ead4b1

Iceman

01. 12. 2009, 07:42

Maruško, jak ty můžeš mít vysokej tlak? ! Takovej typickej vegetarián a abstinent? !

Flipp

01. 12. 2009, 16:47

delixxl: pěkný

dx

08. 12. 2009, 12:00

moc krásna krajina. hned bych jel do kopců.

karakali

10. 12. 2009, 10:33

Jo Koločava, taky jsem tam byl a dovoloval bych si v něčem oponovat, jelikož jsem větší část našeho bývalého nejvýchodnějšího cípu republiky sjezdil (prošel). Rozhodně se nejedná o bohem zapomenuté místo, kam nikdo nejezdí. Ba naopak, dovolil bych si tvrdit, ze je to jedna z nejprofláklejších a z turismu nejvíce těžících vesnic v regionu. Odkaz Iana Olbrachta a Nikoly Šuhaje sem v době sezóny (jak jsem měl možnost vidět) přiláká tak 2 autobusy čechů denně, kteří se v rámci "pivní turistiky" rádi ubytují v místní profláklé četnické stanici.
Nicméně každý kdo tu píše, že by se sem rád podíval, tak to není tak nedostupný kraj jak se zdá. Stačí koupit lístek na vlak do slovenských Košic (cca 500Kč), odkud z místního autobusového nádraží jede několikrát denně maršutka do Užhorodu (9euro), tam stačí přesednout na další maršutku mířící směrem na Rachiv a vystoustoupit v Bustiahaze (cenovka za lístek se po přepočítání hřiven zdá směšná) a nasednout na spoj do Koločavy. S přehledem lze říct, že z domova v Koločavě jste za 24 hodin. Co se týče dopravy po Ukrajině tak je to z mého pohledu menší problém než u nás...
Nicméně Koločavu je sice hezké vidět, ale doporučil bych spíše tůry po blízkých poloninách, které (až na plno lidí) stojí za to. Nejlepší je ale podle mě několika denní hřebenová tůra po bývalé hranici ČSR, kde míjíte hraniční patníky. Sice tady potkáte taky plno lidí, ale pokud si zvolíte nějakou fajnovou cestu na vrchol (je to dál, ale za to horší cesta) a poštěstí se vám, tak můžete strávit klidně 3 dny v divočině nádherného národního parku a nepotkat živáčka...
Toď můj názor zase z jiného pohledu a doufám, že jsem nikoho neurazil...