Feldzug 4. Armee

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky. Tenhle příběh začal jedním e-mailem, který mi přistál ve schránce někdy začátkem září. Koukej, co jsem kopnul, pochlubil se pisatel a já zíral na nádherný čepičák Sch. Rgt. 30 (Schützenregiment Nr. 30 z Vysokého Mýta). Samozřejmě, že ho kolegovi přeju, ale zároveň i trochu závidím. Kappenabzeichen K. u. K. se mi ještě nepoštěstil a tak jsem si umínil, že ho najdu taky. Podle popisu lokality je to náhodný nález na dně starého a dávno vypuštěného rybníku (což málokdo ví), kam bych já hledat rozhodně nejel. Ale jak to bývá, kdekoli může být cokoli. Já jsem se rozhodl jít na věc trochu vědecky a několik dnů bádal na netu i ve svých poznámkách, kde v blízkém i vzdálenějším okolí je nějaké pole, které může mít s vojskem nějakou sovislost (kupodivu je jich poměrně dost). Nakonec jsem jich vytipoval asi devět, včetně seřadiště armád v prusko-rakouské válce 1866 a začal je postupně objíždět. Mám takový malý rituál a vždy než výjdu na strniště prosím políčko o to, co chci najít (např. dneska prosím o něco vojenského, nejlépe odznáček a nebo alespoň stříbrné kolečko). No věřte tomu nebo ne, ale přání se často plní, a když ne hned tak o pár hledání později a tak jsem vždy celkem v klidu. Nejprve jsem začal prohledávat ty nejnadějnější políčka. Padaly hlavně stříbrňáky i já do bažiny (viz. předchozí příspěvek), ale vojenské artefakty se mi nějak vyhýbaly, když nepočítám prázdné hylzny 8x50R pro pušku Mannlicher (W -Manfred Weiss A. G. Budapest 1916, GR - Georg Roth Wien 1896). No, vojenské to sice je, ale…Nakonec se smůla prolomila a v brázdě pátého políčka se objevil první odznáček. Bohužel jen torzo kříže s nápisem Zur Erinnerung an meine Dienstzeit (Jako připomínka mé služby). Na googlu jsem původní podobu nenašel a tak prosím kolegy, kteří se zabývají faleristikou, jestli by mi ho nějak neurčili. Na dalším políčku se mi podařilo nalést pár knoflíků Feld Jäger Bataillonů Nr. 5, 14 a 31 a několik střel do mysliveckého štucu. Poté mi přišlo pod cívku opět jen torzo ručně dělaného zákopáku a postříbřený knoflíček poštovního úředníka (orel s trumpetkou dole) bez ouška. Tohle už bylo na pováženou a tak k tradičnímu přání napříště ještě dodávám…. pokud možno vcelku. Nálezy jsou pěkné, ale pořád to není ono, chci čepičák a tak ho na dalším poli v noci nacházím – ale český, prvorepublikový. Přání se plní, ale nějak jsem to opět zapoměl specifikovat, takže ještě jednou – CHCI RAKOUSKÝ (!! ) a on je hned o dva metry vedle. FELDZUG 4.ARMEE 1914-1915 a k tomu ještě maličký stříbrňáček a pár měďáků. Radost mám náramnou a tak se s ním ve světle minibaterky kochám a v pohodě potahuji kouř z vítězné cigarety. To vše v jednu hodinu ráno. Kamarádi, kteří nehledají si myslí, že jsem blázen, protože v tuhle dobu všichni NORMÁLNÍ lidi doma spí, ale znáte to. Nad tehle pocit není. Je to jako droga. O dva dny později mě čeká další překvapení, když třídím bordel z nálezové brašničky. Z toho, co jsem potmě považoval za víčko z fajfky se vyklubal další čepičák (jablíčko FJI), takže v noci jsem našel čepičáky hned tři (! ) Spokojenost náramná. Pro tenhle rok mám na políčku asi splněno a už se těším zase do lesa.