Fliegerfaust

Tato zbraň je úzce spjata s panzerschrekem a panzerfaustem, vychází ze stejných základů. Systém se skládal z devíti 20mm trubic v jednoduchém rámu s ramenní opěrkou a pistolovou pažbou. Do zadního konce se vsunoval zásobník devíti malých raket. Stisknutím spouště se generoval el. proud který nejprve zažehl a následně odpálil pět protilehlých trubic a další čtyři byly odpáleny o desetinu sekundy později aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňení raket, navíc tento způsob zvyšoval rozptyl a tedy pravděpodobnost zásahu. Rakety byly speciálně upravené 20 mm střely do protiletadlového kanonu. Zaměřování bylo jednoduché, podobné jako u Panzerfaustu.

Dostřel této zbraně byl cca 2km, výroba byla schválena během ledna 1945 a bylo objednáno pro začátek 10 000 kusů. O osudech vyrobených Fliegerfaustů je toho známo velice málo. Německá plány předpokládaly široké rozšíření těchto zbraní nejen u vojenských jednotek, ale například i u strojvůdců lokomotiv či řidičí nákladních vozidel aby se mohli bránit všudypřítomným "hloubkařům". . Podle různých, více či méně hodnověrných, zdrojů mohlo být několik desítek kusů i bojově použito. Což, ale nelze doložit, protože pokud bylo jejich použití bylo úspěšné tak o tom spojenečtí piloti těžko mohli podat zprávy. Nicméně několik hlášení spojeneckých letců naznačuje, že se mohli s tou zbraní mohli setkat. Jsou to ovšem dohady. Jediným faktem zůstává, že do rukou britské a americké armády padly dva kusy této zbraně v nepoškozeném stavu. Podle poválečných testů se jednalo o velmi nebezpečnou zbraň, která mohla nízkoletícím letounům způsobovat značné ztráty.