Helma z rusolágru

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky. Nevím jak u vás, ale tady už se téměř všechna zajímavá políčka zelenají a tak jsem se vrátil hledat zpátky do lesa, kde naopak zelené listí opadalo. Na profláklé ústupovky se mi jezdit nechce a tak jsem se zaměřil na prohledávání (také mockrát prohledaných) rusolágrů, kterých je v blízkém okolí hned několik (v okruhu 50 km je alespoň jeden v každém větším lese).
Prvních pár hledání nedopadlo nic moc (tedy spíš NIC než moc). V lesích přibylo mnoho nezahrabaných děr (v jedné jsem si skoro zlomil nohu a až toho čuňase potkám…), dokonce i ty Tokarevy nějak vymizely, a tak jsem se rozhodl trochu změnit taktiku. Naštěstí si od začátku hledání dělám amatérský plánek každé lokality, kterou si rozdělím na čtverce a pečlivě tam zaznamenávám všechny nálezy. Podle nalezených věcí a jejich hustoty pak dokážu odvodit, jak to v takovém těsně poválečném rusolágru asi vypadalo a kde co stálo.
Každý, kdo byl na vojně, jistě ví, že takový polní tábor není žádný holubník, ale má svá přesná pravidla. Je zde vyhrazeno místo, kde parkuje technika (nálezy nářadí a drobných dílů), místo pro polní kuchyni (části hrnců, střepy, lžíce), ubytování mužstva (knoflíky, odznáčky, mince, kusy hodinek, šperky) či postavení hlídek na krajích lesa nebo u cest (ešusy, lžíce, lahve, zásobníky, granáty). Munice (nejčastěji náboj 7.62) se v lese, kde tábořili Rusové, válí téměř všude.
Když se mi tedy už nedaří kopnout nic ani na osvědčených místech, musím zkusit něco jiného. Zkusím najít latrínu nebo odpadní díru, kde mohlo na dně skončit pár pro Rusy nepotřebných věcí. Několik zajímavých tipů bych podle plánků měl. Odpadní díru u polní kuchyně se mi v žádném lágru zatím najít nepodařilo, ale za stany mužstva se mi v jednom lese povedlo objevit pravidelnou mělkou obdelníkovou prohlubeň, která by mohla být podle tvaru a polohy zasypanou latrínou. Co se v ní ukrývá se nedozvím, pokud se nepodívám na dno, protože detektor nad ní zarytě mlčí, nebo občas slabounce prskne železo, což může být cokoli, kusem drátu ne moc hluboko počínaje až něčím velikým hodně dole.
Dávám se tedy do kopání a opravdu zhruba v 70 cm nacházím gumovou výložku (častý nález z rusolágru viz. můj příspěvek, , Pogony“) a dvě čištění na Mosina (nález snad ještě častější). Začátek tedy vypadá jako trefa do černého. Zbývající nekopaná díra přede mnou je ještě asi 2 metry dlouhá, tak uvidíme, co tam ještě bude. Rád bych kopnul rytou tabatěrku, nebo nějaké frontové umění či tak něco. Místo toho se mi povedlo vytáhnout tři zakončení na dlouhou spojařskou tyč (dává to smysl, protože spojařský odznáček jsem letos našel nedaleko), tři zásobníky do Sudajeva a dva bubnové do Špagina. Ty jsou ale oba v žalostném stavu, rozebrané a krycí desku mají zvlášť, vůbec netuším proč (?) a vnitřky jsou hodně vyrezlé. Téměř na konci díry na mě vykoukly ještě tři kožené sumky napěchované zkorodovanými náboji 7.62x54R pro pušku Mosin.
Tenhle adrenalin při kopání mám rád, ale po pravdě, nálezy to zatím nejsou nic moc. Domů si vezmu jen tu gumovou výložku a to je za tuhle dřinu hodně hubená odměna. Na boku latríny je klubko železného drátu, který ještě kousek někam pokračuje, tak zvažuju, jestli to mám ještě dokopat, protože žádnou pecku už od toho nečekám. A taky jsem dost unavenej. Nu což, posedíme, podumáme, čaje po ruském způsobu popijeme, machorku pokouříme a uvidíme.
Po odpočinku, čaji a cigaretě se rozhoduju ten kousek ještě kopnout. A bylo to dobré rozhodnutí. Úplně na samém konci díry čekala německá helma M 35 v nádherném nálezovém stavu, zčásti ještě v původní barvě (do finální výstavní podoby ji samozřejmě dostal až Pan resturátor Megy, kterému ještě jednou děkuji). Radost byla náramná, ale přemýšlím, jak se jako jediná dostala mezi ruské věci, protože v díře a ani v jejím okolí jsem nic jiného po Wehrmachtu nenašel. Třeba ji jako trofejní používal nějaký Ivan, který svoji někde ztratil nebo poškozenou zahodil (používání německých výstrojních doplňků bylo u Rusů celkem oblíbené a běžné) a když vyfasoval novou, sovětskou, tak německá skončila na dně latríny (…no tedy definitivně až u mě na poličce). To už se asi nikdy nedovím. Každopádně mám z toho, , velkého železného“ nálezu z totálně prochozené lokality (kde už navrchu nejsou ani knoflíky) velikou radost. A vo tom to je.
No a ta frontová zdobená tabatěrka na mě určitě ještě někde čeká (i když už jednu mám).
Paul2