Heretik a archeologie

tento tvar klicov sa používal celý stredovek až do 20.storočia. Prečo nemá okrúhlu hlavičku? A prečo vlastne ten náš má... ale za prístup

Dle fota se jedná o tzv. šindelák - jak název napovídá, sloužil k přibíjení šindelů na střechu. Možná datace je opravdu hodně široká.

Jsou to hřebíky, kterými se k prkennému stropu přibíjely palachové rohože, které se omítaly. Palach byl v rohožích fixován drátěnou osnovou, která se těmito hřebíky přibíjela. No a háčky tam jsou právě proto, aby drát ke stropu přichytly. Čili jednoúčelové hřebíky. Jasný teodor?

Jim má pravdu, používaly se na podbíjení dřevěných stropů rákosem, v éře socialistického kutilství je nahradily klasické hřebíky probíjené zátkami od piva a rabitzové pletivo Ale pokud někomu tyhle spešl hřebíčky zbyly, tak si s nimi klidně namlátil šindel na střechu a nebo stloukl kůlnu, takže bych se o ten účel až tak nepřel. .

No a cicvárek vzniká při úderu blesku do správného, nejlépe písčitého podloží. Mnohdy mají tary vskutku jedinečné.

Možná mě ukamenujete ale musím nesouhlasit s popsaným užitím těchto hřebíků. Jsou běžně užívané nejen na  palach a mockrát jsem viděl těmito hřebíky přitlučené střešní latě a různá prkna. Používali se dávno před tím než se začaly běžně omítat stropy přomocí palachu. Doma mám starý strop omítaný na rozpůlené klacky směsí vápna a žlutice. Tento strop je více jak 150 let starý.

Vidlák, střešní lať s tím hřebíkem asi nepřibiješ, její tloušťka je asi3-3,5 cm a délka hřebíku na palach podstatně menší, to nakonec vidíš na přiloženém pravítku. Navíc hlavička hřebíku je v průřezu plochá a pokud bys hřebík zatloukal hlavou rovnoběžně s lety dřeva a dorazil ho tak, aby se hlavička schovala, tak bys mohl prkno rozštípnout. Když ji zase dorazíš napříč, tak to prkno dosviníš. Zásada je při používání hřebíků, pokud pominu jejich tloušťku, volit hřebík takový, aby na tloušťku materiálu byl hřebík 3x delší. Tedy na střešní lať síly kolem 3 cm odpovídá hřebík 9 cm. Jednoznačně je to hřebík vyráběný pouze pro účel jak jsem popsal, neznamená to však, že nějaký trouba to nemlátil i někde jinde, kde mohl elegantněji použít normální hřebíky. Nakonec i vrut některý hovada zatloukají kladivem.

Týý brďo Jime, ty jsi profi Hřebíkolog, nebo je to jen Hřebohobby

Jim to som netušil, že sa v stredoveku takto omietali steny... totiž som už našiel pri mojich potulkách po slovenských hradoch (samozrejme bez detíku) niekolko desiatok podobných klincov... pár som zaniesol aj do nášho múzea, kde som dostal informáciu, ktorú som tu prezentoval, takže ak sa neurazíš, budem trvať na tom čo som napísal...
tým samozrejme netvrdím, že ohladne tohto konkrétneho klinca nemáš, resp. nemôžeš mať pravdu...

Ahoj kamarádi
Jen na  doplnění. Nevím zda se bavíte pouze o vyfoceném hřebíku, ale pokud se bavíte o tvaru jako takovém, tak ten se dělal skutečně až do začátku 20. st. Je to záležitost ručně kovaná. Použití bylo všestrané. Příbíjeli se  jimi prkna na podlahách, střešní latě výroba dvěří atd... Pohledové měli hlavu kulatou vystouplou do kopce a zhruba čtyřmi až pěti údery oploštělou. Vyrábí se i dnes, ale pro dnešní restaurátory jsou značně nákladná záležitost.
Dnešní hřebík jak ho známe dnes je výroba strojní.
Co se týče hřebíků na rákos mají trochu více rozkleplé ty dvě packy na stranách do tvaru 8 nebo motýlka...
Jinak rovné stropy se začínají nahazovat maltou až na příkaz císařovny MT  z důvodu častých požárů. Pod spoustou barokních stropů se nachází krásnej renesanční záklop, nebo poval s vyřezávaným středovým průvlakem s pletencem
Backwoode Ty jsi nechodil s prof. J Mül... po historických objektech

Upřimně řečeno chtěl bych dostat do rukou tu archeoložku...

Jim. Ten hřebík je utrženej, rádi praskaj při tahání ze střešních latí. Jony

cicvárek je super

Müscha: nechápem prečo...

Protože podle toho jak je to nahoře popsané, tak mi přijde její přístup k archeologii jako před sto lety...

hřeb + šutr

petals útvary vzniklé v horninách úderem blesku se nazývají fulgurity

Netušil jsem, že se kvůli hřebíku strhne přestřelka. Byl jsem přesvědčen z fotogtafie, že hřebík není úplný (leda by byl na konci vykut do tenka naplocho). Střešní lať má 3x5 nebo 3x6 cm ale to dřív nebylo pravda. Používaky se různé latě, mnohdy tenší. Latě se přibíjí běžně šedesátkami hřebíky (bohatě stačí - jsou namáhány na střih) a devadesátky jsem opravdu ještě neviděl, ty se používají spíš na vaznice a palach na strop se přibíjel malými skobičkami. Nechci se určitě hádat o prkotiny ale mám chaloupku starou tak 250 let a ta by mohla vyprávět.

Vidlák
My se tu nehádáme, jsme lidi se stejným zaměřením, vesměs se známe osobně a děláme chytrý nad pěkným hřebíkem
Kdo se má furt koukat na ty SS krámy a pořád se opakující kolečka

Müscha: samozrejme, že máš právo na svoj názor... ja si naopak myslím, že je jej prístup omnoho lepší než ako by mala heretikovi vynadať a udať ho policajtom - a prísť o všetky jeho prípadné ďalšie nálezy... a ak ti vadilo to, že o ne neprejavila záujem - vôbec sa jej nečudujem - z jej pohladu ide o bezcenné veci...

Ne, přístup není špatný v tom, že nevolá policisty, ale v tom že podporuje kopání na archeolokalitách.
Osobně mi nevadí když kopete WW a podobné věci, ale jakmile se naruší archeolokalita můžou být škody obrovské. V archeologii nejde jen o shromažďování artefaktů, ale o široké souvislosti, které jsou neodborným zásahem zničeny.

Na archeolokality nechodím (a to o jich mám v dosahu 1 km hned několik! ), protože mi to nepřijde fér. Já mám detektor pro radost a ne na kšeft. A rád se rozdělím s ostatními o tu radost z hledání, třeba tím, že to bude v muzeu a ne doma v krabici (nebo prodávané na internetu... ).
Nalezené kopí vylezlo v motokrosovém areálu po jednom závodě.
to all: děkuji za příspěvky.