Hledání u Golčova Jeníkova

Domluvili jsme se s Icemanem, že skusíme malej mrcásek v  Golčově Jeníkově dne 30.12. Iceman mohl zdrhnout z práce až po obědě a já už ráno vezl pár věcí do blízké vesnice svému příbuznému tak jsem se rozhodl, že začnu dopoledne a zkusím najít pamětníky. Své drahé polovočce jsem dva dny předem řekl, že jdu třicátého do práce. (Ona jaksi nemá pochopení pro hledání a sbírání militární. Kdyby to záleželo na ní tak mi všechno vyhodí na smeťák. Takle mám klid a volný den a až jí řeknu, že jsem dlouho nebyl nikde šmatlat tak mě pustí bez těch keců kolem). Kolem deváté jsem objevil první pamětnici. Vyprávěla jak jim před barákem stál nepojízdný ruský tank a jak mrtví němci leželi v příkopu. Pak mě bafla a odvedla za dalším pamětníkem. S tím jsem si taky pěkně pokecal, ale o tom že by němci zdrhli do okolních lesů nic nevěděl. Tak mě dal adresu svého bratrance v blízké vesnici a že ten toho ví víc. Tak jsem se vydal na zmíněnou adresu. Malá vesnička, jen pár čísel domů a na návsi malý rybníček. Našel jsem zmíněného pamětníka. Můj zájem o období války ho evidentně potěšil a začal vyprávět, kde co ve vesnici bylo a kdy to odvezli. Když ve dvaašedesátém vyhrnoval rybník bylo v něm přes třicet zbraní včetně kulometů a hromada kastlíků na munici. Po okolních lesích, že se něco válelo, to že ale vysbírali a odevzdali. No říkal toho hodně. I to, že na statku měli kola z německého tanku a prodali to nějakému sběrateli za dvě stovky, protože by to šlo stejně do zběru. Pak mě vzal do své dílny a vytáhl kastlík na munici, pak odběhl na dvůr a přinesl dva ešusy a hrst nábojů do špagina. A jen řekl, hele jestli to chceš tak si to vem, až tu nebudu, rodina by to stejně vyhodila. Pak mi řekl ať mu dám na sebe tel. Číslo, že určitě ještě nějaké krámy najde. Načeš odešel domů a přinesl ještě tři pistolové náboje. A na papíru napsanou adresu a telefon. Tak jsem také napsal adresu s telefonem a štastnej jak blecha jsme se rozloučili. Tak tohle to mi věnoval:















Odpoledne přijel Iceman tak jsme tam procházeli jedno místo, které mu ukázal nějaký kolemjdoucí pán. Vytahali jsme jen nějaký novodobý šrot a pár komanč. mincí. To jsme ani nefotili. Pak jsme se přesunuli do jiného lesa, ale taky mrtvo a protože padla tma, rozloučili jsme se. Já se za autem převlíkal a zjistil jsem, že jsem Icemanovi nevrátil baterky. Tak jsem mu zavolal a on jel ke mně. Jenže za tím si to ke mně přivrčelo policejní fáro. Někdo v lese házel dělobuchy tak si mysleli že my. Vyběhli dva vysocí hoši v uniformách a koukali jak tam stojím v trenkách a oblíkám si gatě. Ale všechno v pohodě. Když přifrčel Iceman pro baterky tak nám dokonce řekli pár typů na hledání. Prostě pěkný poslední hledání v tomto roce.

Gyry

Kluci z Groupu