Hlídal skoro sedmdesát let

Zdravím vás kolegové hledači a posílám opět pár fotek. Dnes je to hlavně o kříži a také zachovalosti některých obyčejných věcí, které v mém případě vydržely v zemi téměř bez úhony skoro 70 let. Kopl jsem to v den, když jsem měl pocit, že už snad končím s hledáním. Tři měsíce předtím jsem nenašel skoro nic, snad tři, čtyři obyč. stříbrňáčky. Vracel jsem se tehdy domů se skoro prázdnými kapsami. Ale nedalo mi to a přece jen jsem vyrazil k lesíku za městem. Na okraji cesty jsem odstavil mého ohrabka, zapnul jsem detík a zavolal bratránkovi Ludvovi, že jdu na to. Ale že jdu vlastně, aniž by se mi chtělo. Že to prostě ze zoufalství ještě zkusím. Deset minut nic, pak na kousku tři signálky. Všechno mince. Dva obyč. Cu měďáčky a třetí byl 10ti kr. F. J. I. 1870 GY. F. Hned se mi trochu zvedla nálada, a tak volám bratránkovi, že to snad protrhnu. Ludva byl v práci a byl celej nakvašenej, že jsem venku a on ne. No a za 10 minut u maličkého ztrouchnivělého pařízku velkej barevnej signál. Po šesti sedmi zabráních lopatkou na mě spolu s hlínou vyletěly kousky pískované lepenky. V ten moment jsem začal tušit... Abych to zkrátil. Byla tam lepenka, pod ní v hlíně volně ložený tento kříž a pak ten zbytek. V krabičkách a sklenicích bylo kde co. Radost udělaly nějaké ty šperky, snubní prsteny, mince atd... Přikládám i fotku, jak ten kříž vypadal po vytažení. Po očištění jsem byl překvapen jeho zachovalostí a pak jsem také celkem jsem koukal, když jsem z jedné zacínované krabice mimo jiné vytáhl zachovalé papírové vklady celé rodiny z místní spořitelny a finále tomu dala fotka tak zachovalá, že jsem nechápal... Prostě i papír vydrží, když jsou ty správné podmínky... Jo - ten vercajk (vlicky, kladivo a kleště) a mobil na těch dvou fotkách berte jen jako těžítko, protože se to mělo tendenci kroutit.
Mějte se fajn a hezké signály pod cívkou.
Bruno