Hon na Šakala

Když jsme se za soumraku 29.srpna vraceli s Michalátorem k autu opět s prázdnou, zazvonil telefon. "Tak co, kopete někde? " Ptal se hlas na druhé straně. "A našli jste něco? To my máme 2 ID, dvě Wehrmachťácký přezky a nějaký fesťáčky. " Pokračoval volající. "To si děláš prdel? Kde zase lezete? " Ptal se Michalátor Romana, který se chtěl pochlubit. "Jsme se Šakalíkem a Oldou (Olda41) zase v H*******, jeli jsme jen na blind a vzali první lesejk po cestě, co nám padl do oka. " Tahle informace nás moc nepotěšila. Už skoro nevíme, kam v okolí našeho rodného města, bo jsme už snad všude byli. Proto vyjíždíme za hranice našeho revíru. Tentokrát jsme se snažili najít ústupovku kluků z RAD, kteří se údajně zle poštěkali s Amíkama při jejich postupu na Cheb. A tehdy se zrodil onen velkolepý plán, jehož hlavní myšlenkou bylo: Najít, předběhnout, vykopat, počkat a pak se za bukem smát :-D Indícií mnoho nebylo. Kluci místo pečlivě tajili. Znali jsme jen město a že se jedná o les v jeho okolí. "Tak strašný to zas nemůže být, tolik lesíků tam zas po okolí není. To by v tom byl čert, abysme to nenašli", poznamenal Michal.

Nebudu vás dlouho napínat. 30 hodin jsme prošlapali po okolí. Mnohé nálezy při tom učinili (viz foto). Na okraji jednoho fakt hnusného lesíka se podařilo Michalátorovi vypípat dýku. SS. No to mě podrž. Tak šakalí loviště jsme nenašli, ale esoň to zdaleka vyvážil. O nějakých 200 m dál jsme narazli na kopání. Úhledné stopy rýčku, díry pečlivě uklizené, maskované... To je jasná šakalíkovina. Že bysme to přeci jen našli? Předpoklad se potvrdil za 2 dny, kdy jsme již z dálky viděli parkovat u lesa Oldovo auto. To bude překvápko. Potichu jsme se kradli lesem, až jsme narazili na Šakalíka. Nebyl ani moc překvapen. "Já si hned říkal, jestli jste tu náhodou nebyli, když jsem tu našel stopy po motyčkářích", pravil Marcel. No co vám budu povídat. Místo jsme navštívili ještě několikrát. Společně. Na tomhle nevelkém místě se urodila řada pozoruhodných věcí. Suma sumárum: whw, fesťáčky, SS dýka, 3 Gottmitunsky, 3 ID, 2 jednoruční železa (jedno dokonce ve futrálu). Všichni měli, jen já ne. Už jsem propadal depresi, když tu na mě (už skoro za tmy) vykoukla SA. Radost až na půdu. Nemohl jsem v hlíně dohledat pin a orličku a tak jsem cinkl Šakalíkovi, který pobíhal někde v lese. Ten se svým Tesorem přišel za chvilku. Po cestě sesbíral ostatní. Pašák. Ironií je, že s čím si neporadil můj Gold-Maxx a rozechvělá ruka, s tím si poradilo jeho Tesoro Silver. Dokopáno. Nejspíš se tam ale ještě někdy vrátíme. Díky zdravé rivalitě jsme také objevili další zajímavá místa, která nám snad vydají své poklady.

Jedna z věcí, která na mě také vykoukla, byl kabát s belgickými knoflíky a se žutým nápisem SU (to "účko" není jisté) na zádech. Pokud byste někdo něco o tomto značení věděli, podělte se. Možná by nám to mohlo dát indicii k tomu, co se v tomto lesejčku dělo.

Všechny slušné hledače tímto zdraví Olda41, Šakalík, Roman, Michalator a Paolo. (řazeno dle věku :-D