Hony

U toho torza ostruhy jde pravděpodobně o dataci 18.-19.století.
Něco podobného jako na těchto odkazech.
http://www.allenantiques.com/images/S-23.jpg
http://www.allenantiques.com/images/S-52.jpg

O panských honech máš plnou pravdu. Taky jsem jednou při hledání narazil na správce honitby a ten mi vyprávěl jak takový hon probíhal. Zámek v nedaleké vesnici vlastnili Šternberkové. Panstvo se sjíždělo na zámek z daleka a celá ves se již těšila. Hon byl dopředu připraven, to byl úkol pro lovčí. Náhončí se scházeli v dolní hospodě kde dostali zdarma guláš, pivo a jednu režnou. Panstvo chodilo do horní panské hospody. Ves plná lidí, služebnictva, lokajů a koní. Vše trvalo celý týden s hodováním na zámku. Dnes by asi posledních pár bažantů a zajíců vytloukli za den.

To:jajan. U nás ta příroda dostala nejvíc zabrat od sedmdesátých let minulého století. Jako kluk si ještě pamatuji jak vypadaly výřady zvěře po honech.
Ale také naše obec do té doby vypadala jako za první republiky.

Kam ste šlápli všude vyletěly koroptvičky.

Ahoj Rossy: strieľalo pravdepodobne len panstvo, totižto mi tam chýba sekané olovo a guľky z Fe ( žiadny lazník - pytliak ). Alebo boli páni humanisti.

To:macejstrazovec. Já si z lesa nosím jenom tyto kulaté projektily. Nacházím zde totiž ty zajímavé kulovité knoflíky a stalo se mi, že ta původně střela byl knoflík s ulomeným očkem. O tom, čím se v našich lesích střílelo by se dal napsat článek. Vždyť pozůstatky střeliva je nejčastější "barevný signál".
Možnost opatřit si pušku měli možná naši předkové v okamžiku kdy, po porážce u naši obce prchal Boček z Kunštátu. Také po porážce Valašského povstání se nevzdávali svých zbraní s nadšením. Všichni nebyli ochotni na výzvu generála Puchheima zbraně dobrovolně odevzdat a na výstrahu byl jeden obyvatel sťat. V sousedních obcích to bylo ještě horší. Pominuli další konflikty pak byl nárůst zbraní zase po první světové válce, kdy si je spousta vojáků přinesla z války a dodnes si potomci říkají kde ji ten staříček ve stodole skovál. To samé se událo po druhé světové válce. V naši oblasti operovaly partizánské skupiny a zrovna nedávno jsem mluvil s otcem mého kamaráda který žije /dříve se tomu říkalo partizánská obec/ kde velel Murzin. Ten mi vyprávěl čím vším se po válce lovila zvěř a dokonce, kde tyto zbraně počátkem padesátých let zkončily zakopány.
Tož tolik asi o tom střílání.

Pekná história Rossy. Na oplátku tej našej. Ako prvý mohli mrhať guľkami lúpežní rytieri Podmanický, po nich Štúrovci v 1848-1/49, maďarské vojská verzus cisárske 1849, po nich 1 sv. a bojovníci ktorí sa zúčastnili bojov v Srbsku ( pochádzali z nášho kraja, aj priamo z rodiny - film 44 ), následne povestní strážovskí a hľotskí partizáni. Tak zatiaľ .

Rossy:Nejsi náhodou někde od Držkové??

Roosy:viděl bych to i na Hoštálkovou.

To:Krygl.

Ale jsou ty názvy našich valašských vesnic pěkné. První písemná zmínka o nich je z konce 14. a o druhé z počátku 15.století. Přes Držkovou chodily procesí na Hostýn a to pěšky i z Valašských Klobouk. Stavovali jsme se tam v hospodě.

Roosy:Já jen k tvému článku a upoutalo mě Tvé psaní a vydedukoval jsem si že nebudeš z daleka od mé obce říkám si takový znalec a mám ho třeba přez kopec. U nás Albrecht uděloval taky a je to velmi blízko tvému roku 16.. tak proto. čau

Aty jsi třeba až od Holešova že

To:Krygl. Ono se dobře píše odkud jsi, když jsi třeba z Brna, ale my z malých obcí......
Ale kdo ví, třeba se někdy, někde, potkáme.

Jo to chápu, Tak teda snad se někdy, někde, potkáme.

K datování ostruhy možná tato práce a strana přibližně 504.
http://www.arsmaiorum.eu/Texty/Petr/Kovove_artefakty_Nedakonice.pdf