Hornická kladívka

pěkné kousky, to já zatim po stopách těžby stříbra nešel:-)

Zdravím, pěkná želízka. Dělal někdo metalografický rozbor želízek? Je v nich jen uhlík nebo i jiná legura? Máme společnou specializaci - montánní archeologii. V mé oblasti moc želízek není. Chodím rýžoviště cínu. V okolí jsou taky hlubinná díla ale kupodivu želízek poskrovnu. Spíš motyky na odvádění vody do rýžovišť a sekyry na žlaby a rozrušování rubaniny. Máš-li zájem, mrkni www.oremountains.cz

Ostrov1-pokud vím, nikdo rozbor želízek nedělal. K rýžovišti cínu-určitě i zde se kladívka/želízka, mlátky... /používala, záleželo na hornině a mocnosti žíly. Mohly by tam být i špičáky-jednostranné krompáče...

Tak tohle je pádní! Super sbírka!

Tak to je tedy bomba! Máš ode mně . Já mám jen jedno želízko, z Uher.
Pokud mohu trochu přispět, tak to vlastní želízko se používalo jako dnes majzlík, proto má jen malý otvor pro násadu (aby bylo co nejpevnější). Ta násada byla ohnutá dozadu, aby se s želízkem mohlo do puklin, když šli po žíle. Jako kladivo sloužila "pucka", prostě oboustranná palička.

Tempskia-jak jsem psal, dřevěná násada by brněla v ruce a tak se používaly houžve/stočené proutky/. Pucka měla dřevěnou, někdy i železnou krátkou násadu. Ve štolách byly právě houžve v některých želízkách zachovalé. Ale asi se používalo to, co horníci měli zrovna po ruce. Pevnost moc podle mne nerozhodovala, želízka se vkládala do drobných prasklin, postupně za sebou a poklepem se odštíply kusy kamene. Já to zkoušel s 5ti želízky na Kozákově/acháty/ a šlo to skvěle, bez námahy a bez mlácení kladivem do skály. Oddděloval jsem s nimi pěkné kusy skály.

Vitav: Není to kladívko. Je to "želízko". Želízko- Mlátek....... Sekáč-Kladivo. Želízko se přiložilo na puklinu ve skále a mlátkem se do něj tlouklo.

"Někteří odborníci ale tvrdí, že kladávka vzhledem k tvrdosti nešlo překovat a naostřit. "

Kdo napsal takovou blbost? Toho "odborníka" bych rád viděl! To bude asi nějaký debil se dvěma VŠ plzeňského typu! Samozřejmě, že jde jakkoli "tvrdá" ocel nahřát, překovat, znovu zakalit a naostřit. Kdo píše takové píčoviny, to by mě opravdu zajímalo!

pěkná sbírečka---gratuluji

VIVAT-pokud hledáš okolo K. H. tak vím kde bydleli horníci. Vím o třech osadách

vitav-omlouvám se za překlep

Koroužné a okolí?

To:krutor. I odborníci v tom názvosloví nejsou jednotní a tak se můžeme dočíst........
hornickým kladivem, tzv. mlátkem a želízkem
nebo......
železnými kladívky, tzv. želízky a čtverhrannými palicemi – tzv. mlátky
nebo......
mlátek a špičák (želízko)
A tak dále. Je to možná proto, že ani jeden z nástrojů se nejmenoval kladivo, ale pouze mlátek a želízko. Přitom jsou oba kladivu podobné a tak se  občas setkáme s názvem kladívko u želízka i u mlátku.
Za nálezy

Rossy-Dík za vysvětlení, mě by se to tak profesionálně nepodařilo.
Krutor-tvrdí to členové Jihlavského podzemí. /snad to nečtou/.
Ostatní-nálezy jsou okolí Jihlavy a Pelhřimova. Kutiště jsou zde od konce 12tého stol.

Pěkný kousky! Jsou přímo ze štol nebo i z jejich okolí mimo podzemí? Kahánky jsi nenašel?

hypo1- jsou z odvalů kolem štol. Na kahánky mám zatím smůlu. Ale předpokládám, že se nevyhazovaly tak jako želízka a v haldách nebudou. Možná tak zapomenuté, nebo ztracené v chodbách.

No, pokud někdo i ten kahánek vyhodil pak z něj budou jen střepy. Používaly se většinou jen keramické a někdy až tak jednoduché jako na odkazu.
http://www.kolem.cz/stribrnaosmicka/jpg/kahan. jpg

Rossy-želízka se používaly téměř do konce těžby stříbra na Jihlavsku asi tak do konce 18tého stol. To už byly i měděné. Ale ty nikdo nevyhazoval, ani poškozené. Nějaké má muzeum, ale všechny se našly v šachtách.

To:vitav. Já se nějak zasekl v tom středověku.
Tak to potom mohou být i tyto novější.
http://montannispolecnost. wz.cz/kahan. html

ostrov1, Vitav - jako deti sme zacátkem 60.let chodili sbírat cín přímo z Blatenského potoka a odlévali z něho cínového vojáčka na koni do takové staré. dřevěné formy. Je fakt. že nikdy se nepodařilo odlít komplet. furt mu chyběla noha. šavle, nebo ocas(koňovi) . Do sběru nám ten cín nechtěli brát, ale v plechovce mezi dvěma kameny se tavil v pohodě.

Muk-dneska najdeš na internetu dokonalé způsoby odlévání a výrob forem. Můžeš pokračovat, v zimě by to byl pěkný koníček.

vitav- chtěl jsem jen naznacit. že se tam cín nacházel ve formě kovu.

Muku, kde je ten Blatenský potok? Chtěl bych si to také zkusit. Ten cín se tam musí pěkně blískat. . Divím se, že ho Keltové neobjevili, když je ho tam tolik, že i kůň se dá odlít.

Složitější tvary forem se musejí dost nahřát, aby to tam "zateklo", také víc otvorů(výdechů/přetoků). A dřevěná forma??? Nebylo to na perník?

ostrov1,začal jsem popisovat, ale tak je to lepší: Seznam.cz, Mapy.cz, do vyhledávaní Horní Blatná. A tam od Perninské po železniční trať je ta část potoka, kam sme chodili na ten cín . Od Perninské nahoru, proti proudu, za zákl. školou je "Rokle" tak sme tomu říkali, ale je to bývalá povrchová težba, tam mohli předci i zapomenout nějaký ten "vercajk" . Ten cín v potoku měl patinu, ale vidět byl ve vodě dobře, ležel na povrchu dna i když to byly větší kousky/ 5,7 i víc cm. / ale byl pórovitý, tak byl na tu velkost lehký, ale dobře se tavil.

ostrov1, na toho 10cm husára i s koněm sme to nasbírali za chvilku

stoper, forma nebyla na perník . Skládala se ze dvou částí, měla dva otvory, větší s takovou jamkou na nalévání. Ale na to, že sme měli 8-10 let to nebyla až taková katastrofa. Asi měl i ten cín malou teplotu. Ale forma byla luxusní

stoper, navíc je dřevo špatný vodič tepla, ten, kdo tu formu dělal, musel být machr.

Muku, já myslel, že si děláš srandu. V přírodě se čistý cín nikdy nevyskytuje. Tohle je ale asi nějaký odpad z výroby. Ale proč zrovna v potoce? A co se týče toho dřeva, je to určitě možné. Cín má nízkou teplotu tání. Kolikrát mi pájka skápla na dřevo a nezahořelo.

ostrov1, no přesně tak. Jenom napsané to, co se stalo.

Vitav : také chodím na želízka. Mohl by ses prosím ozvat, rád bych se zeptal/podělil jak čistíš a konzervuješ. Díky.