Hospodářské noviny 12.1.2004

Salcburk, 12.1.2004

Vedle legálních dárků si řada Rakušanů dala o uplynulých Vánocích pod stromeček také "uloupené nálezy, " jak jsou nazývány cenné historické předměty, vyhledané v zemi pomocí detektoru kovů. Mizí tak římské mince, keltské kultovní předměty, ale i relikty druhé světové války včetně údajných zlatých pokladů nacistů.
Nešvar chození se sondami po místech, kde by bylo možné archeologické nálezy najít, byl dosud běžný spíše ve východní části Rakouska, nyní se ale rozšířil i na západní část země a například pro Salcbursko se stává hotovou pohromou, napsala agentura APA.
"Do lesů a odlehlých míst se vydávají stovky nejen amatérských, ale i zcela profesionálních hledačů pokladů. Propátrávají a z hlediska vědeckého poznání plundrují nejen známé archeologické lokality, ale i ty zcela neznámé, o nichž oficiální archeologie dosud nevěděla, " řekl salcburský zemský archeolog Raimund Kastler.
Zaměřují se na lokality, kde stály bohaté vily úředníků římské říše, i na oblast Dürrenbergu u Halleinu, kde byla 600 let před Kristem osada několika keltských rodin. Nevyhýbají se ani Tauglwaldu u Kuchlu, kde se koncem války rychle zbavila zbraní jedna z posledních jednotek wehrmachtu. "Místní lidé nám říkají, že v deštivých dnech tam lesem brouzdá až deset lidí s detektory kovů, " dodává Kastler.
Nejproblematičtější však je, když se hledači pokladů zaměří na antické starožitnosti a zkoumají nějaké naleziště před archeology. "Jsme nuceni k rychlým předběžným vykopávkám rozsáhlých lokalit, abychom předešli jejich vyplundrování, " stěžuje si ředitel Keltského muzea v Halleinu Kurt Zeller. Podle jeho slov přichází značná část hledačů ze sousedního Bavorska. Stejně jako vykrádače rakouského původu je lze ale jen těžko dopadnout při činu.
"Naší jedinou opravdovou šancí je informace o zjištěných archeologických lokalitách držet přísně pod pokličkou, než se k nim dostaneme sami, " povzdychne si Zeller.
Současnou situaci, kdy hledačům prodávajícím své nálezy na černém nebo i zcela veřejném trhu, označuje za "jatka evropského kulturního dědictví".
V posledních letech, která "zlatokopům" poskytla internetové prodejní burzy i možnost koupit výkonný detektor kovů za pouhých 900 eur, sní o velkém nálezu, který by poskytl finanční zabezpečení na zbytek života, stále více lidí.
"Vyzbrojeni hledačkami, polními lopatkami, kladívky a půdními bodly pročesávají pole, louky i lesy a ničí společné dědictví, " varuje Kastler. "Pracujeme už jako kriminální policie. Pátráme po osudu věcí, jejichž existenci jsme zachytili na internetu, cenné informace o umístění a stratigrafii nálezů však zůstávají navěky ztraceny i v případě, že věc vypátráme, " dodává.
Hledači pokladů patří v některých případech k profesionálním bandám, které se podle archeologů vyvinuly v hotové mafie. Nijak jim nevadí, že ze zákona nemají žádné oprávnění vést jakékoli vykopávky; pokud by lidé i zcela náhodou něco našli, mají povinnost oznámit to úřadům. Neláká je ani to, že podle zákona má nálezce právo na 50 procent hodnoty nálezu, druhou část získá majitel pozemku. Například zachovalé římské tabulky na psaní, které nejsou mimořádně vzácné, stojí na trhu 40 až 100 eur.