I takový byl letošní Sloup I.

Potěšil nás příznivý ohlas na poslední sloupské setkání - potvrzení toho, že navzdory dorážející chladné tlakové níži jsme si to dokázali opět řádně užít.
Připomeňme si tedy ještě pár slovy a především na obrázcích od několika účastníků atmosféru tradičního srazu hledačů s Detektorwebem.
Většina z nás přijížděla v pátek přes den, i když pár nedočkavců si užívalo krásného prostředí a zatím ještě prohřátého květnového počasí už od čtvrtka. V pátek odpoledne se naráz citelně ochladilo a občas i zamžilo, naštěstí rosničkami procítěně avizované velké slejváky se nám vyhnuly obloukem.
A tak v páteční podvečer přišel víc než vhod rozfajrovaný táborák... ... který pak nenasytně polykal palety až do rána. Kdo si pak v sobotu přivstal, mohl narazit na stíny malátně zvedajících se od doutnajících uhlíků, u nichž se k ránu snažila houževnatá skupinka neúspěšně sladit hlasy při Jó, třešně zrály - kdo slova neznal a bydlel v přilehlých chatkách, už je určitě nezapomene.
Koho dost neprohřály žhavé plameny, mohl dotankovat kilojouly i v přilehlé polní nálevně. Velká část se nechala v pátek odpoledne zlákat slibným názvem první z řady přednášek připravených na víkend - Radek Andonov ji nazval Duben a květen 1945 mezi Budyšínem a Prahou. Radek je amatérský badatel, jehož zajímá vše, co se týká Šluknovského výběžku a okresů Děčín, Česká Lípa, Mělník, Litoměřice, vše co se zde dělo v dubnu a květnu 1945, ale i třeba to, jak se projevil válečný život za WW I. ve zdejším týlu. Radek je členem několika spolků a sdružení, jako Vojensko-historického spolku Lužice či Svazu c. k. vojenských vysloužilců zemí Koruny české. Věnuje se také živé dobové historii - např. organizoval například vojensko-historické ukázky u Doubic Westfront 1945. V překvapivých detailech, na unikátních fotografiích i autentických záběrech a prostřednictvím unikátních vzpomínek pamětníků nás seznámil i s málo známou etapou dějin osvobozování naší vlasti, kdy prostor Šluknovského výběžku osvobozovala 2. polská armáda. Sobota se vyvrbila chladná, ale co bylo fajn, bez deště, a tak jsme mohli první účastníky přivítat pod širou, byť zamračenou oblohou. Na napoleonský komplex platí židle

Mezitím několik spiritualistů počalo nenápadně soustředěně hypnotizovat selátka aby uspíšili proces grilování. ... a prvním nedočkavcům se jakoby začaly v koutcích objevovat náznaky slin... Na tradičním místě mezi chatkami se vše chystalo k legendární soutěžní disciplíně hodu detektorem - čili Není důležité hodit nejdál, ale nezabít... Snad právě chladnější počasí, srážející výkony závodníků i na takové na Zlaté tetře, způsobilo, že v této tradiční soutěžní disciplíně všech setkání hledačů s Detektorwebem nebylo tentokrát dosaženo rekordních výsledků. I tak se přihlásil mimořádně vysoký počet borců, borkyň a borečků - celkem 89.
Opět se nikdo nedal přesvědčit, aby zapůjčil pro tuto disciplínu svůj detektor, tak se opět neházelo detektorem skutečným, ale železným, 12 kg těžkým mackem. Technika je na vrhači samém, z bezpečnostních důvodů se musí házet z místa, detektor se nesmí roztáčet a musí dopadnout do výseče jako třeba při hodu diskem, což se dařilo až do chvíle, než jedna z protimarketingově zaujatých borkyň smetla reklamní plachtu Detektor revue ohraničujících výseč.
V kategorii "mládeže" zvítězil výkonem 6,26 m Filip Sussmilich, v ženách Daniela (7,5 m) a v tradičně nejrivalštější kategorii - mužích - nezopakovali mnozí své vítězné výkony z minula, triumfoval Rufus výkonem 13,9 m před Sojerem (13,07 m) a zahraničním borcem Reyem (12,48 m). S mackem se na našich setkáních hází už pěkných pár let a asi už toho měl tak akorát, protože ve chvíli, kdy u odrazové čáry netrpělivě podupávali ještě tři borci, řekl si v letu dost, dopadl a zlomil se v krčku.
Takže buď budeme dělat totálku či pro další setkání připravíme detektor nový či novou překvapivou disciplínu. Na kraji hřiště se po čase objevilo něco, co zasvěcení a pamětníci setkání nazývají " legendární včelí úl" Zdeňka Jarchovského. Ti kdo to ještě v životě neviděli se v hloučcích dohadovali, co to přinese. Jedni tvrdili, že zde bude hádat budoucnost jako z kamen Jára Cimrman, druzí, že se z toho budou tahat pouťová štěstíčka. Všichni se však shodli na tom, že je to zařízení, které posune vývoj civilizace hodně kupředu. Každopádně možnost nechat si ověřit dosah svého detektoru na "virtuálním testu citlivosti" přilákala hodně zájemců a výsledky byly někdy i překvapivé. Od čtyř hodin začal maraton přednášek.
Mimořádně zajímavou byla ta od nálezce depotu denárů a spolupracovníka mladoboleslavského muzea Martina. Depot inspiroval svého nálezce vydat se po stopách jejich ražby tak důsledně, že se dopracoval k výrobě vlastních raznic a osvojení si umění tavby stříbra. Nahlédli jsme nejen do tajemství středověké ražby, ale dozvěděli jsme se také, jaké technologické záludnosti čekají na toho, kdo si chce sám vyzkoušet vyrazit stříbrnou minci. Nejen pro válkaře byla určena přednáška Německé puškové granáty od Buldy. Seznámení s konstrukcí střel a s tím, jak tyto bohužel ne zas tak vzácné nálezy fungují a jaké nebezpečí pro detektoráře mohou představovat, bylo určitě pro všechny nadmíru poučné. A všem nálezcům doporučujeme v žádném případě nemanipulovat a nález rovnou nahlásit na PČR. Můžete tak zachránit život nejen sobě. K takřka maskotům srazů a jedním z nejoblíbenějších přednášejících patří určitě Jezero jehož neuvěřitelně rozsáhlou a pestrou sbírkou knoflíků, plomb, závaží, známek... se nelze nikdy dosyta pokochat. Již podruhé se staly jedním z přednáškových témat meteority a podruhé jsme přivítali kolegu Nonferrouze, který zasvětil uplynulých několik měsíců pátrání po úlomcích meteoritu, jehož dopad na vlastní oči pozoroval.
Čtenáři Detektor revue se mohou těšit na seriál článků, které s Nonferrouzem připravuje Adam Krejčík, kde se mj. dozvíme, jak s co největší pravděpodobností odhadnout, zda ten nalezený "sakra těžký kámen" může být meteorit. ... aby nebyl až v Austrálli...

Mezitím dva pašíci prošli úspěšnou, několikastupňovou transformací z fláků masa pečlivě naložených v láku tajné receptury v chutné, vespod šťavnaté a navrchu křupavé, vábivě vonící porce medové barvy.
(Pokračování v dalším díle, přineseme brzy ;))