Jackpot za 462 000 liber

Hvězdou posledního prosincového dílu populárního historicko-dokumentárního seriálu britské televize ITV Britain’s Secret Treasures (Tajné poklady Británie) se bezpochyby stal nadšený amatérský detektorista pracující jako ranger v Blair Drummond Safari parku David Booth. Od roku 2012 představuje tato televizní série v zhruba dvacetiminutových epizodách „mimořádné poklady a historické artefakty nalezené obyčejnými lidmi“. Pořad mapuje klíčové objevy registrované v dobrovolném programu Britského muzea pro veřejnost „Portable Antiquities Scheme“. Ten byl odstartován v roce 1997 v reakci na rostoucí počet archeologických předmětů nalezených amatérskými hledači či naprosto náhodně - na polích, zahradách, na stavbách, při výletech do přírody a po patnácti letech podchycuje již téměř milión nálezů.
Z nich autoři seriálu vybrali 50 podle nich nejzajímavějších co do národního důležitosti, krásy a kulturního a historického významu.

Příběh Davida Bootha by patřil mezi historky typu „přišlo to, až když jsem byl skoro u autu“ či „měl jsem poprvé detektor v ruce“ – až na to, že je to tentokrát ověřená pravda.

David Bootha si pro začátek pořídil levný detektor. Vlastnil ho rovných pět dní, když na jedné ze svých prvních výprav za poklady na polích poblíž Stirlingu učinil objev, nad kterým se archeologům zatajil dech: přes dva tisíce let starou kolekci zlatých náramků. „Nastavil jsem all metal mode, “ svěřil se David upřímně, „protože to byl to, co mi manuál radil. “ Náramky ležely jen asi patnáct centimetrů pod povrchem a byly po víčkách a plechovkách jeho prvním skutečným nálezem. Pro skotskou archeologii se staly nejdůležitějších zlatým pokladem, jaký kdy zde byl objeven. Davidu Boothovi přinesl nečekaný detektorářský jackpot –mimořádné nálezné 462 tisíc liber. Náramky byly uloženy do Skotského národního muzea. David si pořídil sofistikovanější detektor a neuplynulo ani devět měsíců, když učinil další významný objev: „Skončil jsem práci o něco dříve, tak jsem si řekl, že si tak na hodinku provětrám hlavu, než vyrazím k domovu. Myslel jsem si na jedno pole, které posekali před pár dny, a protože najít v tu dobu čistou plochu k hledání nebylo jednoduché, neváhal jsem. Již jsem na něm několikrát hledal s průměrnými výsledky, většinou to byly olověné plomby, takže jsem nečekal nic zvláštního. Jak jsem se spletl. Druhý signál a hned padl stříbrňák Slepého českého krále Jana Lucemburského, což mne hodně nabudilo. Za deset minut přišel další krásný signál, v hloubce asi patnácti centimetrů se něco stříbrně a červeně blýsklo. Srdce se mi rozbušilo, vyndal jsem předmět a opatrně ho očistil. Ačkoliv jsem byl detektorářský bažant, hned jsem věděl, o co jde. “

David našel středověké olověné pečetítko datované do doby 1200-1350 n. l. s římskou postavou vyrytou do rudého jaspisu uprostřed pocházející z konce 1. – či z počátku 2. st. n. l. Nápis na pečetítku lze přečíst jako: S´ThOME : DE : LOhIN Figurka vyrytá do jaspisu představuje stojící ženu v plášti bohyně a držící berlu či oštěp.
Zdroj: MailOnline, bletherskite.net, johnwinter.net, Getty Images