Jak jsem (ne)našel Adolfa

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky.
V úterý byl státní svátek a venku lilo jak z konve, ale já měl zas hledací absťák. Úterní hledání jsem si plánoval už dlouho a teď tohle. Při pohledu z okna se mi ven zas až tak nechtělo, ale ten vnitřní neklid byl silnější. Vzhledem k počasí hledání na poli nepřipadalo v úvahu, a tak jsem autem vyrazil do jednoho rusolágru jen čtvthodinku cesty daleko.
V lese bylo mokro a lezavo, ale já statečně mával detíkem počasí navzdory. Bohužel nálezy vynaloženému úsilí moc neodpovídaly. Kromě obvyklého koloritu v podobě nábojů 7,62 Tokarev jen čištění na Mosina, stará foukací harmonika, skládací železný příbor po Wermachtu, pár kropenatých knoflíků a hromada malých knoflíčků ze spálené celty. Chtělo by to něco většího, prosím les a skutečně za chvíli se ve sluchátkách ozval silný signál (až mě to v tak prochozené lokalitě překvapilo) a z hlíny na mě kouká podivná destička o rozměrech 20x13 cm. V prvním okamžiku nevím, o co jde a myslím na nějaký borel, pak ale rozpoznám ucho a vystouplý reliéf hlavy. Opatrně odstraňuju nalepenou hlínu klacíkem a už je ta hlava vidět víc. Pod nosem rozeznávám malý knírek - je to Adolf!!!
Adrenalin vyskakuje nahoru a tak sedám na mokrý pařez, zapaluji vítězné cigáro a nechávám ten pocit z nálezu působit. Tohle bych tady nečekal. Než zahrabu díru, tak ji ještě pro jistotu přejedu znova detíkem a další signál mi rve uši. V díře jsou ještě další dvě plaketky nalepené na sobě. Na první je vidět kulatá obtloustlá hlava (že by Göring blesklo mi hlavou) a už koukám na tu spodní. Je na ni hodně zinkového moru, ale i tak rozeznávám ostrou špičatou bradku (no to snad né - Lenin!?)
Nakonec se po dalším očištění ukázalo, že je všechno trochu jinak a zmínění pánové na plaketách jsou (v pořadí nálezu) Dr. Edvard Beneš, Jan Masaryk a Tomáš Garrigue Masaryk. Tak ty bych tu nečekal taky. Jak se tato trojice dostala doprostřed lesa, netuším, ale patrně v období Protektorátu, kdy na zdi viseli jiní panové a pak zase další (to jenom dokládá, jak je všechno relativní, dneska by už zase viset mohli). Ale i tak mám z nálezu radost.
PS:
... no ale řekněte, toho Beneše by jste si v nálezovém stavu spletli taky, ne?