Jak jsem se (ne)stal archeologem

Představte si, že hledáte v rozsáhlých lesích a narazíte na hráze dvou zaniklých rybníčků. Pln zvědavosti jsem se rozhodl podrobně prozkoumat okolí a každý den po práci začal na lokalitě hledat. V okolí hrází se nacházely stopy po cestách, polích a nedaleko zvlněný kamenitý teren, plný prohlubní a terénních vln. Když jsem při bližším hledání objevil mezi kameny základy zídky s pravým úhlem, bylo mi jasné, že se jedná o budovy a tím pádem i o zaniklou vesnici.

Bylo to někdy v zimě a když se hledat nedalo, pátral jsem, co jsem vlastně našel, jestli by to mohla být zaniklá vesnice. Zaměřil jsem se na počátek období osidlování Vysočiny a narazil na zmínku o vesnici Bradlo, založené koncem 12. stol. Želivským klášterem. Existenci potvrzuje spor papeže Honoria III s Přemyslem Otakarem I o majetnictví této a jiných vesnic.

Dalším vodítkem byl i název kopce-Bradlo, na jehož úpatí vesnice leží. I když se o této vesnici vědělo, několik generací archeologů a historiků po ní bezvýsledně pátralo. Zbytky, co jsem našel, všichni považovali za pozůstatky těžby stříbra, protože v okolí je několik šachet ze 13. stol. po těžbě stříbrné rudy.

Když jsem narazil na pochybnosti a nezájem, začal ve mě hlodat červík archeologický. Pokud bych se do toho pustil, musel bych dodržet aspoň základní pravidla výzkumu. Celou lokalitu zaměřit a ke každému nálezu zpracovat vyčerpávající dokumentaci. Že je to opravdu vesnice, mě utvrzovaly nálezy hřebů, pantů, skob. Když jsem našel 4 kusy kování oje a torzo meče, věděl jsem dost na to, abych začal pracovat aspoň trochu "vědecky".

První problém představovalo zaměření všech zbytků podrobností, včetně zdí, odpadních jam, rybníčků a ostatních terénních anomálií. Naštěstí vede přímo návsí rovná cesta, která je v mapě. Princip byl velice jednoduchý, ale strašně pracný. Pravé úhly a vzdálenosti. Podrobnosti nebudu rozvádět, ale touto primitivní metodou lze vše přesně zaměřit. Pořídil jsem si laserový kapesní dálkoměr a geodetický hranol na určování pravých úhlů. Práce sice rozsáhlá, ale zajímavá.

Objevoval jsem stále více podrobností, včetně množství železných středověkých nálezů. Doma jsem měl 2x1 m papírovou plachtu, do které jsem vše zakreslil, takže vznikl podrobný plán vesnice se všemi zakreslenými nálezy. Teď asi budete namítat, že jsem to přehnal, a vstoupil na hodně tenký led. Ale asi byste také neodolali. Kdybych to předem konzultoval s archeology, dopadlo by to úplně jinak. A tak jsem to risknul.

Průzkumu jsem se věnoval celý rok, jak počasí dovolilo. Narazil jsem na několik záhad a otázek, které jsem se snažil vyřešit. Největší problém byl jakýsi dvorec, který byl součástí vesnice a byl vlastně její polovinou, rozdělenou návsí. Součástí byly valy, měl 2 budovy a věž. Vesnice Bradlo leží na hranici Čech a Moravy, cesty od brodu přes řeku Jihlavu vedly okolo vesnice. Tím pádem to mohlo být mýto, hostinec, fojtství... Našel jsem tam i rozpadlý PG VáclavaII. Druhý problem byl zánik obce. Ale to bych se opakoval-povídání je ve vitrině. Začínal jsem s Rutusem Proximou a dohledával s Detechem Eds. Když tam občas zajdu dnes s XP Deus, nemám šanci po Detechu něco najít. Takže jsem měl desítky nálezů, podrobný plánek a co teď. Spolupracuji s Jihlavským podzemím a tak jsme se dohodli, že "celé" Bradlo umístíme do vitrin ve vstupní hale do Jihlavského podzemí. A tím to prasklo, protože to objevili novináři. A hned se to rozjelo...

Kupodivu jsem to přežil bez následků. Samozřejmě jsem si musel také leccos vyslechnout. Připomínek bylo dost a také jedna kuriózní-nezakreslil jsem polohu a směr ostří šipek do luků a kuší. Absurdní ne? Malé předměty se v zemi za staletí nejen přetočí, ale i posunou-i v lese.

Další osudy mé sbírky dostaly poměrně rychlý spád, někdy v r. 2011 udělalo Muzeum Vysočiny výstavku /snímky v příloze/ a dnes už je celá sbírka v majetku Muzea Vysočiny. V r. 2O12 došlo i k zaměření Masarykovou univerzitou (nevím, zda je to přesně). Velká škoda, že nedošlo k prozkoumání půdním georadarem. V povídání v muzejní vitrině jsou další podrobnosti, abych se neopakoval.

Spolupráce je teď s archeology vynikající, pokud mám čas, dělám pro ně drobné průzkumy detektorem, například průzkum cest před rekonstrukcí. A budoucnost Bradla? Na průzkum nejsou peníze, ani kapacity a tak během pár desetiletí nezbude nic. V současné době tam občas kácí-těžká technika vykoná své, prostředkem lesáci vybudovali novou štěrkovou cestu, okolo cesty vyhloubili odvodňovací strouhy. A to během dvou let.

Škoda starých časů, kdy základní archeoprůzkumy mohli dělat amatéři-nadšenci po získání základních znalostí archeologických metod.
Vitav