Jak jsme hledali krejcary aneb výprava na Keltovo pole

aneb výprava na Keltovo pole – PhDr. DAK DAKOVIČ DAKOV
V pondělí 27.10.2003 jsem byl v práci . Za sebou víkendové hledání o kterém si jistě taky počtete (jestli UC neztratil paměť a koncept své reportáže). Protože byl před námi svátek, v práci jsme to moc nepřeháněli. Kolem jedné hodiny (zrovna jsem přemýšlel nad tím co s načatým životem) mě probudila SMS od Márfyho, že vyráží na pole (to dělá když mě chce naštvat) o kterém nám vyprávěl Kelt (cituji „jsou tam mraky měďáků“). Někomu by se mohlo zdát, že mám v práci veget, ale takovej M. (však vy víte kdo) pracuje pro firmu asi tak dvě hodiny denně. Zbytek dělí mezi shánění starých krásných knih a mrcas. Tato zpráva mi vlila krev do žíly. Takovej plac chce vybrat beze mě! Za třicet minut jsem již seděl v autě a uháněl směr Jičín. Volám Marfymu, že už jsem na cestě. Nabádá mě, abych nespěchal a dodržoval maximální povolenou rychlost. Ptám se zda-li už něco má. „Ne. “ Odpovídá on. Jenže já slyším jak náš rozhovor podbarvuje detektor hlásící barvu pokládám sluchátko a sešlapuji plynový pedál až na podlahu.

Auto nechávám pod kopcem a běžím co sádlo dá a plíce snesou. „Jsem…. . tady…. . Tak ukaž…co…máš! “ Vyjíždím na chudáka Marfyho, který zvedne hlavu od jámy kterou právě bagruje. Podle slz v očích poznávám, že má skutečně velký nic. To je mi trochu divný. No ale teď to začne. Přišel lovec, budeš valit oči, myslím si. Mince se přestanou bát Chelatonu a začnou se hrnout, abych je vyhrabal já (tak jako Němci běželi na konci války ke spojencům). Po půl hodince zjišťuji, že tady je opravdu prd. Jdu tedy nad pole, které je dnes již spíše loukou a jdu po kraji lesa. A tady jsem to nalezl!!! Tři mince na jednom místě! To je ono. Vzpomněl jsem si na disertační práci profesora UCiho na téma „Vztah mezi kopulačními pohyby a nálezy většího množství mincí na malém prostoru“ a bylo mi jasno. Jenže zde byl na místě mincí také odznak se srpem a kladivem s hvězdou na pozadí. „Tak tady to je! “ pomyslel jsem si. Tady je to místo, kde se na Jičínsku rozmnožovali bolševici! Z nominální hodnoty mincí usuzuji, že tento soudruh byl ještě mladý a chudý. I podle stavu jeho odznaku, který byl vyroben z velice nekvalitního materiálu a v současné době jeví snahu úplně se rozpadnout, šlo o komunistu na samém startu své politické kariéry. O dalším osudu tohoto nadějného kádru a ani o osudu jeho družky (byla-li to žena) z nálezové situace nelze nic bližšího vyčíst. Snad jen, že asi o patnáct metrů dál jsem nalezl dvě prázdné nábojnice (jednu jsem si nevím proč vzal), které ale nemusely nutně patřit podváděnému manželovi a jestli patřily, doufejme, že minul. Tomuto místu jsme z pohledu novodobé archeologie ještě mnoho dlužni a nezbývá než tento úkol přenechat budoucí generaci badatelů.

Marfy mezitím běhal po poli a hrabal vše co písklo. Byl již celkem vyčerpán a už nevypadal tak nadšeně, jak zněl, když jsme si volali . Vydali jsme se k autu. Abych nebyl nespravedlivý musím dodat, že Marfy našel tři kulaté neidentifikovatelné plíšky, což mu skýtá naději, že až je poleje Chelatonem a nebo Cifem, bude z něj zámožný muž. Můj návrh, abychom zde umístili ceduli s nápisem: „Pozor! Místo, kde se páří komunisté. Prosím nehlučte! “ neprošel a tak s lehkým srdcem opouštíme „Keltovo pole“ a těšíme se na nové lokality, které jen čekají na naše lopatičky.

PS.: Zbývá jen dodat, že je možné, že to vůbec nebylo to pravé Keltovo pole, jelikož jsme se mohli zmýlit. Druhá možnost, že Kelt je veselá kopa a poslal nás jinam, je předem vyloučena (museli bychom ho totiž zabít).

Nemohu si odpustit malou poznámku: Daku tos opravdu musel zaparkovat v těch posledních kytičkách co jěště teď kvetou!?!? ! A vkaz pro tvého pejska "UTÉÉÉÉČ!!!! " Zasvěcení rozumí! - UC