Jak jsme kopali B 17

Takže další naše úspěšná akce. 10.5. 2003 se v 10 hodin dopoledne scházíme na náměstí v Neveklově. Já do Neveklova dorážím jako první. Možná to bude tím, že mě George budí telefonem o hodinu dřív. Když se opět vrátím do postele, tak pro jistotu přijde textovka od Mirka. No a tak vyrážím se značným předstihem. Mirek s kocovinou doráží jako poslední.

Chvilku se v Neveklově dohadujeme, co bude naším cílem v oblasti tohoto bývalého výcvikového prostoru Waffen SS. Nakonec nás George ukecává a tak vyrážíme na místo dopadu bombardéru B-17, který byl sestřelen na našem území 19. dubna 1945. Měli holt hoši smůlu. Těsně před koncem války. Bombardér se roztrhl na kusy a my se vydáváme na místo, kam dopadla přední část bombardéru. Více z historie tohoto letadla nevím, ale George napsal krátký článek o tomto stroji, který se nachází dole.


Na místě dopadu je vytvořeno vzpomínkové místo. Velké zbytky letadla už dávno rozkradli místní usedlíci a u pomníčku je jen pár drobných zbytků bombardéru.




Zapínáme detektory a jdeme na to. Ihned zjišťujeme, že to nebude jednoduché. Všude v okolí je spousta roztaveného hliníku a drobnější úlomky trupu. Zkoušíme prohledávat větší okolí a Mirek má štěstí. Nachází náboje do osobní zbraně pilotů. Jinak kopeme většinou šrot. Já a George nacházíme ještě náboje do amerických leteckých kulometů. Potrhané hylzny jsou všude po okolí. Zřejmě se rozlétaly v důsledku výbuchu při požáru, který tady zuřil. Pod lesní hrabankou je možno nalézt spálené dřevo a uhlíky. Kromě drobných kousků letadla, ale nic dalšího nenacházíme. Všechen nalezený šrot proto dáváme na pietní místo a dohadujeme se na změně lokality.



Nakonec vyrážíme přes Sedlčany na silnici kudy se z prostoru po kapitulaci stahovala vojska SS do zajetí přes demarkační linii. Necháváme vozy u rybníka zkoušíme přilehlý lesík podél silnice. Bohužel jen šrot. Nakonec Mirek nachází alespoň německou helmu. Bohužel se nám při vyndávání ze země rozpadá. Zkoušíme druhou stranu silnice a George alespoň nachází jeden článek pásu k německé pásové motorce NSU.



Všude v okolí je spousta šrotu a proto přejíždíme k nedalekému lesíku zkusit štěstí. Ale ani tady žádné artefakty nenalézáme. Pouze já nalezl knoflík k celtě a korunu z roku 1946. Začíná pršet, naštěstí je to jen krátká přeháňka. Vracíme se z temene kopce zpátky k vozům a bilancujeme tuto akci. No holt se musíme smířit s tím, že ne vždy si něco zajímavého domů přivezeme. Příště snad budeme mít větší štěstí. ENDE.



Tragický příběh posádek dvou amerických bombardérů B 17 G zavražděných v areálu zámku Konopiště

Tento příběh se odehrál pár dní před koncem WWII dne 19.4.1945.

Toho dne do středu Čech směřovalo od západních hranic kompaktní uskupení amerických bombardérů, čítající téměř dvě stovky strojů B 17G známých jako létající pevnosti.

První formace 109 bombardérů přelétla Příbram, Prahu a směřovala na cíl útoku na nádraží v Ústí nad Labem. Druhá formace měla za cíl Karlovy Vary.

První kontakt se stíhači Luftwafe od JG 7 operujících z letiště Ruzině zaznamenala 490 bombardovací skupina ( součást 8 USAAF ) nad Příbramí. V boji mezi stíhači z JG 7 a am. bombardéry došlo v prostoru Příbram – Sedlčany – Benešov, kde byly střelbou vážně poškozeny 4 am. letouny a sestřeleny 2 německé proudové stíhačky Messerschmitt 262.

Tyto již zmiňované 4 pevnosti a jejich posádky stejně neunikly svému osudu. Zřítily se na různých místech v Čechách. Zde na Sedlčansku a Benešovsku se naplnil osud dvou posádek létajících pevností.

Posádce bombardéru se sériovým číslem 43 – 38078 z 849. squadrony nařídil velitel a zároveň první pilot 1st. Lt. Robert. A. Norvell, aby posádka opustila letoun na padácích a sám s mechanikem seržantem Wendellem. S. Snyderem se pokoušeli uhasit hořící druhý motor na levém křídle ( číslováno ve směru pohledu k přídi letounu z leva do prava ). Během tohoto pokusu o záchranu letadla zjistili, že samohasicí zařízení nepracuje a přesto pokračovali v letu na západ k am. liniím ač každou chvíli hrozilo, že letoun vybouchne. Během tohoto marného pokusu zjistili, že oheň neuhasí a tak letoun museli opustit nad Plzní kde po seskoku byli vzati do zajetí naštěstí příslušníky Luftwafe. R. A. Norvell měl velmi vážně zraněnou pravou nohu od střepiny šrapnelu a tak byl hospitalizován ve voj. lazaretu v Plzni a následně v Klatovech kde se dožil konce WWII. Snyder byl převezen do dosud neidentifikovaného stalagu.

Krutý osud však čekal na zbylé členy posádky. Zbytek posádky ve složení Smith, Lake, Borden, Malires, R. A.Johnson, C. B. Johnson, Parker dopadli po seskoku do prostoru cvičiště zbraní SS ( SS-Truppen-übungsplatz Böhmen ).

Byli následně zajati a odvezeni na motocyklech do areálu zámku Konopiště, do bývalého hotelu Zámecká kde se v té době nacházelo velitelství cvičiště jednotek SS.

Uniknout se však podařilo N. B.Parkerovi kterého ukryli mimo cvičiště čeští vlastenci. Petera Malirese posledního člena zastřelila vystrašená hlídka maďarských vojáků když se vzdával v lese u Bučovic.

Druhá posádka bombardéru s číslem 43 - 38701 z 850. b. squadrony už neměla čas opustit celá palubu letadla. Letadlo se zřejmě dostalo do,, vývrtky ´´což byl kritický moment kdy už se vlivem odstředivé síly ( géček ) nedalo letadlo opustit. Pouze seržant L. E. Dole, J. A. Trojanowski bombometčík a W. L. Lesh opustili letoun na padácích. Poté následovala obrovská detonace a na zem dopadli už jen trosky letadla se zbylými letci.

Byli to, velitel a zároveň první pilot Paul. A. Snyder, zadní střelec seržant Richard B. Philips, spodní střelec seržant George. B. Langley, navigátor F/O William Wilson radiooperátor a střelec zároveň laitnant Wayne W. Stauffer a boční střelec seržant Wllian G. Zuendel.

Tato část tragédie se odehrála v prostoru mezi obcemi Sestrouň, Prosenická Lhota, luhy, Hradiško a Zberaz nedaleko Sedlčan, opět v prostoru cvičiště SS.

Tři již zmíněné členy posádky kteří opustili letoun těsně před výbuchem čekal stejně krutý osud jako část členů posádky z bombardéru s č. 43 – 38078 s kterými se setkali u při výslechu na velitelství jednotek SS. Zde je osobně vyslýchal brigadefürher SS Alfred Karasch se svým zástupcem Otto Hauptrichem a tlumočníkem. Zajatci byli dle svědků biti. Zajatci vypověděli, že měli bombardovat Ústí nad Labem, kde shodou náhody bydlela rodina Otto Hauptricha. Tato okolnost měla zřejmě za následek, že Karasch na popud Hauptricha nechal letce téhož večera kolem 22 hodiny zastřelit. Stalo se to na silnici která vede přes Konopiště k Václavicům přibližně 80 m od můstku přes potok. Potom těla převezli asi o 1 km dál kde je pohřbili tajně do hromadného hrobu na louce Váňova statku čp. 466. Po válce byl hrob náhodně objeven p. Václavem Hrbkem v soukromé snaze objasnit záhadu pohřešovaných am. letců, protože věděl, že zde na Konopišti byla Americká komise která zde bezvýsledně pátrala. Ostatky všech zde zmiňovaných letců si po exhumaci odvezli Američané.

Toto je jen zlomek tragédií které se odehrávaly na obloze válečné Evropy.


Poznámka autora tohoto článku:

Z třech členů obou posádek kteří přežili tuto tragédii je na živu pouze Robert. A. Norvell. Letos oslaví 80. narozeniny. Parker zemřel na rakovinu a W. S. Snyder na infarkt okolo roku 1975- 1976.

V roce 2002 v srpnu navštívil pan Robert. A. Norvell se svojí chotí paní Ednou Norvell ovou na soukromé pozvání autora tohoto článku místa spjatá s posledními okamžiky života jeho zavražděné posádky a posádky druhé B 17G u Sedlčan. V současné době je stále autor v písemném kontaktu s R. A. Norvell em.


Takže první řada z leva ( sedí na bobku ): Robert. A. Norvell - Pilot Lorenzo G. Smith Jr - Co – Pilot Gordon. P. Lake - Navigator Leo. L. Borden - Bombardier

Druhá řada ve stoje z leva : Wendell S. Snyder - Engineer Peter Malires - Radio Operator Robert A. Johnson - Waist Gunner Carl B. Johnson Jr. - Ball Turret Gunner Newton B. Parker - Tail Gunner


Major, USAF Robert A. Norvell se svojí manželkou Ednou na soukromé návštěvě u George v roce 2002



Nový pomník amerických letců na Konopišti byl postaven v listopadu 2003 nákladem 99000 Kč Městským úřadem v Benešově, na popud a za finančního přispění 1000 dolarů od Roberta. A. Norvella.



Dotazy k článku o zavražděných amerických letcích na Konopišti :

GeorgeTuma@seznam.cz