Jak "Mezek" pokořil Spitfiry

K všeobecně dobře známé kapitole z historie vojenské pomoci, kterou poskytlo Izraeli Československo v roce 1947, přidal některé zajímavé podrobnosti v HeritageDaily Diarmaid Walshe. Pátral po tom, jak byla první bojová eskadra poválečných izraelských leteckých sil budována i za pomoci kopií legendárních stíhaček nacistického Německa Me-109.

Po schválení plánu OSN na rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát 29. listopadu 1947 pokračovala Británie, které měla mandát nad Palestinou, v zásilkách zbraní a munice do Egypta a Jordánska. Přitom celý svět uvalil okamžité embargo na dodávky vojenského materiálu do Izraele. Jedinou výjimkou bylo tehdejší Československo, které kladně odpovědělo na žádost Izraele o pomoc a rozhodlo se mladému státu prodat značné množství pušek, automatických zbraní, munice i bojových letounů.

Problémem pro izraelský stát byl transport tak velkého množství materiálu na tak velkou vzdálenost. Hlavní překážkou byla skutečnost, že Československo bylo jako vnitrozemní stát obklopeno zeměmi uplatňujícími embargo.
Agenti nakupující zbraně pro Izrael to vyřešili pronájmem nákladních letounů C-54 a C-46s, původně nakoupenými v Kalifornii z válečných přebytků. Piloti a posádky z nově se formujících izraelských dopravních aerolinií pak vytvořili letecký most, který překvapil svět.

Součástí obchodu s Československem byl nákup letounu Avia S-199s, který byl kopií proslulé stíhačky ME109 tvořící páteř nacistické Luftwaffe. Avia S1-99s byla postavena pomocí součástek a plánů, které v okupovaném Československu zanechali v továrnách vyrábějících ME109 němečtí konstruktéři (především velkého množství draků).

Poválečný československý letecký vojenský průmysl, který se soustředil na produkci kopie Messerschmittu Bf 109G-6s pod označením Avia S-99, se velmi brzy se dostal do potíží, když mu došly originální motory Daimler-Benz DB 605. (Jejich obrovská zásoba byla zničena během dodnes neobjasněného požáru bývalého cukrovaru v Krásném Březně). To vedlo k použití méně kvalitní alternativy: těžšího motoru pro Junkers Jumo 211 F s opačným smyslem otáčení než měl motor Daimler-Benz a vrtule určené pro bombardér Heinkel He 111.

Důsledkem kombinace neoriginálních dílů byl letoun s horší aerodynamikou, nízkým výkonem a velmi špatným ovládáním. Velmi těžká vrtule s širokými listy měla značnou setrvačnost a veliký kroutivý moment, což vedlo k tomu, že stroj měl při startu tendenci "utíkat" ze směru. To vše, v kombinaci s úzkým rozchodem nepříliš pevného podvozku, dělalo každé přistání i vzlet extrémně nebezpečným.
Další velká vada letounu spočívala v synchronizéru pro kulomet MG 131, která způsobovala, že v boji pálil i do vlastní vrtule.

Izraelci jednoduše koupili špatný, zastaralý letoun – ale to bylo prostě dáno tím, že právě tyto byly v Československu, které mělo samo problémy s výzbrojí vojenského letectva, k dispozici. (Třeba doplnit, že pak Československo dodalo Izraeli i několik Spitfirů. )

Izrael objednal celkem 25 Avií S-99, nakonec jich bylo doručeno 24, (jeden byl zničen v rámci výcviku izraelských pilotů u 5. Leteckého pluku v Českých Budějovicích).
Za dodávku prvních deseti kusů zaplatila izraelská vláda 180 000 USD (v ceně byly i náhradní díly, munice, doprava atd. ), a to v době, kdy nebýt embarga, mohl Izrael pořídit třeba nesrovnatelně lepší Mustangy P-51D z válečných přebytků za 4 000 USD za kus.

Počátkem května 1947 bylo pro akci DI (Důvěrné Izrael) vyčleněno vojenské letiště v Žatci. Zde se uskutečnila izraelská operace BALAK, která zásadním způsobem ovlivnila vítězství Izraele ve válce za nezávislost. Na palubách dopravních letadel Skymaster a Constellation byly z Žatce do Izraele dopraveny jeho první bojové letouny Avia S-199.
První stroje dorazily do Izraele 20. května 1948, šest dní po vyhlášené deklarace o nezávislosti Státu Izrael a pět dní poté, co Egypt a čtyři další arabské státy vyhlásily Izraeli válku. Stroje byly smontovány a vyslány do boje 29. května, kdy úspěšně zaútočily na egyptskou armádu jižně od Tel Avivu a zastavily tak postup kolon na město.

Jen o pár dní později si zapsaly první bojové vítězství, když sestřelily dva letouny Royal Egyptian Air Force C-47, které bombardovaly Tel Aviv. Byl to Američan, letec Gideon Lichtman, který se stal prvním pilotem formujících se izraelských Vojenských leteckých sil, který sestřelil arabský bojový letoun.

Letoun z Avie se v boji choval nespolehlivě a nevypočitatelně. Jeden z pilotů o něm prohlásil: "Snažil se nás zabít při každém vzletu i přistání, " což stroji přineslo už mezi českými letci přezdívku "mezek". Sami Židé letoun přezdívali hebrejsky Sakin nebo v jidiš Meser („Nůž“) nebo prostě Messerschmitt.

Problémy s údržbou navíc znamenaly, že nikdy nebylo naráz bojeschopných více než pět letounů. Přesto dosáhly nad svými protivníky vítězného skóre, včetně legendárních Spitfirů. Rudy Augarten, 26letý americký student Harvardu, patřil k pilotům s nejvíce sestřely a většinou pilotoval Avii. Augarten byl veteránem II. světové války a ironií je, že nad Německem sestřelil se svým Thunderboltem P-47 dva ME-109s. Svou Avií poslal k zemi čtyři egyptská letadla včetně britského Spitfiru a amerického Mustanga P-51.

Většina letounů z pražského závodu Avia byla stažena do konce října 1948 z boje kvůli jejich poruchovosti, pouhých šest operovalo v dál.