Japonská důstojnická katana z roku 1944

V tomto příspěvku bych chtěl milovníkům chladných zbraní představit relativně zajímavý důstojnický meč japonské císařské armády. Meč nemá starou rodinnou čepel, ale přesto mu to neubírá na jeho atraktivitě. Meč jsem koupil loni a přiznám se, že jsem se na něj moc těšil. Když dorazil domů, celý jsem si ho prohlédl a potěžkal, ale kvůli pracovním povinnostem jsem se mu nemohl důkladněji věnovat. Meč byl odložen téměř půl roku, a teprve potom jsem se k němu vrátil a začal zkoumat každý jeho detail i s použitím USB mikroskopu. Meč je téměř ve 100% stavu, bez sebemenšího poškození, což mě velmi potěšilo.
Začnu horní záštitou, ta je pěkně zachována. Barevný kov, ze kterého je vyrobena, má původní moření a zlacení. Zpočátku se mi zdálo, že je mírně obouchaná, ale ve skutečnosti nese značení armádní zbrojovky 1. Tokijské armády. Toto značení se skládá z pěticípé hvězdy, uprostřed které je další značení. Vedle značení zbrojovky se nachází značení distributora. V současnosti jsou známá pouze tři možná značení distributorů a toto je jedno z nich. Bohužel do dnešních dnů nebylo ani jedno z těchto značení identifikováno. Tato značení jsou velmi vzácná a jejich výskyt je pouze ojedinělý.

Rukojeť je dřevěná potažená syntetickou kůží z rejnoka a opletená hnědou páskou. Opletení je provedeno precizně a pevně drží. Vypouštěcí knoflík je stříbrný nebo stříbřený, přičemž celý mechanismus bezvadně funguje.
Spodní záštita je zlacená a nese pěkné ostré detaily.
Zajímavostí je, že podložky a záštita nejsou značeny číslováním, ale znakem, jemuž se v japonském jazyce říká "naka/chu" a doslova znamená "uprostřed", "mezi" nebo "v něčem".
Přiznám se, že uvedené značení mi dává i logický smysl, jelikož záštita a podložky se nacházejí mezi čepelí a rukojetí. Každopádně jde také o zajímavé značení, které se nepovažuje za časté, přičemž někteří, i ti zkušenější sběratelé, mě upozornili, že podobné značení vidí poprvé. Avšak záviselo jen a jen na výrobci, jak si své části označí.

Čepel je v zrcadlovém lesku a ve velmi dobrém stavu. V oleji kalené ostří je pěkně viditelné, ale poměrně obtížně se fotí a vystihnout jeho pěknou linii je velmi náročné. Naživo je však všechno dobře viditelné a trochu mě mrzí, že to nelze sdílet přes fotografie.
Na trnu čepele se nachází značení a rok výroby. Meč byl vyroben v lednu roku 1944 v kovárně Kojima Katsumasa.
Civilní jméno tohoto kováře bylo Kojima Shichiuemon, který žil ve městě Seki. Narodil se 20. 10. 1892 a kování mečů se učil jako student mistra Watanabe Kanenaga, který vyráběl meče již počátkem 30. let. 20. století. Kovářská dílna pana Kojima Katsumasa byla zaregistrována ve městě Seki dne 8. 10. 1939 a sídlo měla na Ohira-cho v Seki-machi. Tato kovárna produkovala meče dobré kvality, včetně těch vyráběných tradičním způsobem a ve většině případů na speciální objednávku klientů. Bohužel ke konci války, což je případ i tohoto meče, Kojima Katsumasa upustil od výroby tradičním způsobem a soustředil se na masovější produkci, čímž reagoval na zvýšený požadavek armády po důstojnických mečích. Kojima Katsumasa zemřel v mladém věku dne 22. 9. 1947 ve věku 55 let.

Dalším značením na čepeli je symbol znamenající v překladu "Na", což je to zkratka označující zbrojovku Nagoya.
I přesto, že čepel je z pozdního období produkce, je celá vykovaná ručně, ostří je kalené v oleji a ne leptané kyselinou, jako je tomu u padělků. Čepel je zároveň poměrně dlouhá a hrubá, což ji činí podstatně těžší oproti dřívějším čepelím – jednoduše praxe ukázala, že s těžkou a masivnější čepelí se nepřítel mnohem snáze usmrtí a v náročných bojových podmínkách nehrozilo její poškození. Katana nebyla určena primárně k boji, tak jak nám to podsouvají mnohé filmy, ale k sekání masa, což ji spíše předurčovalo k popravám nešťastných zajatců, než k boji muže proti muži.
Pouzdro je natřeno olivově zelenou barvou. Kování na pouzdře jsou z barevného kovu a opět pěkně mořené se zlacenými detaily. Vnitřek pouzdra je dřevěný, díky čemuž je čepel dobře chráněna a nedochází k jejímu poškození ani během aktivního nošení.
Přestože se nejedná o meč vyrobený před stovkami let ani o meč vyráběný tradičními technikami, podle mého názoru je to stále velmi pěkný historický artefakt z období 2. světové války, konkrétně z pacifického bojiště. Tento konkrétní meč můžeme my sběratelé považovat za jakousi levnější, ale stále originální alternativu ke často extrémně drahým a vzácným exemplářům samurajských mečů.
PetkoZberatel