Jarní úklid aneb Fe harampádí
S jarem přichází nový začátek a tak jsem vymetl kouty, hlavně Fe-harampádí a následuje výsledek. Napřed ukázka jedné naší vycházky, kde je délka cesty jen 3 km, ale s převýšením 175 m. První dva obrázky je stejná cesta ze dvou úhlů pohledu a třetí znázorňuje výškové převýšení. Záznam je z GPS kolegy, abych mu neubral zásluhy.
A tady vidíte, co jsem vyndal z kbelíků, věci co beru jen někdy a obvykle končí v koutě.
Když jsem čistil podkovy, tak jsem si vzpoměl na Rossyho a jeho fundované komentáře. Dříve prý bylo Fe vzácnější než dnes a proto si každý kovář ekonomicky radil po svém. Podle mne byly nejlevnější ty podkovy, které byly zhotoveny ze silného plechu, tedy vysekány, upraveny tvarově a opatřeny ohnutými ozuby v koncích. Žádný hmatec, žádný čepec a k připevnění jen otvory. Následující obrázek ukazuje některé z mojí sbírky podkov vyrobených z plechu. Vnější oblouk musel kopírovat kopyto koně, ale na vnitřním jim zřejmě tolik nezáleželo.
Dvě celé podkovy s klínovými ozuby (Španělský střevíc) jsem zde zveřejnil již dříve a tyto jsou jen zlomky a zpráva pro Rossyho, nemám tuto podkovu s kvádříkovými ozuby. Zákolníky, které se zde občas objevují také a mívají různé tvary jsou spodní foto.
Lžíce a nože dost častý nález. Lžíce Al má označení azbukou a držadlo jídelního nože má rovněž nějaký nápis.
Fe přezky a jiná chamraď je na prvním fotu. Na spodním pak nějaké štítky a i když jsem ve vnitrozemí i sudety se přimotaly a taky Cheb. Ze kterého patentu je poslední štítek asi nikdo nezjistí.
Další kousky jsou jen ukázka zemědělského odpadu v polích. Následující kousky by měly být z konců vah či brdeček povozů, na které se zavěsil řetěz bočních tažných řemenů postrojů.
Pokračuje kování na horní stranu přední části oje povozu a pod tím radlice snad starších pluhů. Poslední je podle mne svorka předního a zadního osového trámu povozu, kterými se posouváním dal povoz zkrátit, nebo naopak prodloužit podle typu nákladu. Pokud se pletu poraďte.
Když jsem pod cívkou objevil tu první věc, měl jsem za to, že jde o špici nějaké zbraně. Po prohlídce si ovšem myslím, že jde o špici zemědělských bran pro vláčení půdy. No a Rakouským zapalovačem si asi na posedu křesnul nervózní myslivec své cigáro i když nevím, kouř asi zvěř zvětří a prchne?
Ani zlato, peněženky či poklady no prostě jsme odjakživa chudobný kraj a tak sory snad příště.
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Rossy
23. 04. 2012, 12:35Bajo72
23. 04. 2012, 13:03Moc pěkné
Gratulace. . kopce mám taky rád 
na poli bych zešílel 
. .
marinex1
23. 04. 2012, 13:10Patriot
23. 04. 2012, 13:22Takhle je krásně vidět, kolik toho člověk nalítá
SeppDT
23. 04. 2012, 13:31Jo to dobrá štreka
já si pořídil krokoměr a vždycky žasnu co všechno člověk nachodí aniž by si toho byl vědom... 
honda2
23. 04. 2012, 15:09Dobré. Když není nic lepšího, taky nepohrdnu železem.
Když tady narazím na nějaký fundovaný kolaborát k obyč železu, kolikrát žasnu. Jakou mě udělal radost zlomek Rossyho španělského střevíce.
Na čekané jsme hulili jak bouchlé kamna. Když máš dobrej vítr, tak je to jedno. A když špatnej, tak tě ucítí o 300 m dřív.
pliza27
23. 04. 2012, 15:11i železo má své kouzlo
ARNYT
23. 04. 2012, 16:24Larsen
23. 04. 2012, 16:24Koukám i ostří z pluhu, podkov pěkná řádka, zákolníky, sekerky, paráda.
Habos
23. 04. 2012, 18:09škoda toho tesáku.
1942
23. 04. 2012, 18:28fotka č. 9--je to "zub" ze starých dřevěných bran
máme to doma vcelku
jajan
23. 04. 2012, 18:51Díky všem a nevím proč to dal UC 2x, ale viděl jsem to zde již vícekrát asi podle i tesař se někdy utne.
drdla2
23. 04. 2012, 19:46Rossy
23. 04. 2012, 21:44Celou dobu jsem přemýšlel nad tvou úvahou, že bylo snadnější vyrobit podkovu z plechu než ji vykovat z tyčoviny. Beru li v úvahu že si ten plech kovář nevyráběl sám/to by bylo asi časově náročné/musel ho někde koupit. První železné pláty byly vyráběny na hamrech/které vznikaly zhruba od 14., 15., století---u nás později/ale jejich produkce nebyla příliš vysoká. Oni kováři opravdu spíše odebírali jen to paketované železo ve formě tyčí. Právě úsporu materiálu bych ve vysekávání podkov z plátů železa neviděl. První válcovny plechu začaly vznikat někdy počátkem 19.století a to už byl plech opravdu dostupný. Té době ale neodpovídá tvar podkov...... opravdu nevím, ale je to zajímané.....
Vlastně všechno co tu presentuješ je zajímavé.
paff
23. 04. 2012, 22:56to jajan : prosim te napis me na mejl mam nejake otazky ohledne vkladani projite cesty do map dik
pliza27
24. 04. 2012, 05:34nevém u těch podkov, také jsem našel pár těchto širokých. Ten účel bych viděl spíše kuli větší ploše k chránění kopyta. Buď při jízdě v špatném, teba kamenitém terénu, nebo u koní kde byl problém s kopytem. Jako se u prasklého kopyta používala zímková podkova. Tak třeba u problémů se střelkou toto. No je to jen úvaha neberte to za směrodatné. On ten kůň byl dost cenná majetek, aby se šetřčilo na podkově.
Rossy
24. 04. 2012, 10:59Já bych spíš uvažoval /ovšem jesli se nejedná o nějakou "léčebnou podkovu" jak píše pliza 27/ že místo z plechu si někdo mohl ulehčovat výrobu podkov z pásové oceli. Ale pokud se jednalo opravdu o kováře a ne jen o někoho kdo se o to pouze z nutnosti pokoušel pak by kovář asi takovou práci neodvedl. Vždyť koval cizí koně a dostal za to zaplaceno.
Rossy
24. 04. 2012, 11:00Jak známo kovářova kobyla chodí bosa.
