Ještě něco k miskovitému lotovému závaží

Rád bych ještě navázal na svůj předešlý příspěvek o nálezu miskovitého lotového závaží. Protože se jednalo o můj první nález tohoto typu artefaktu, který byl navíc uskutečněn v těsné blízkosti dřívějšího nálezu kiprových mincí, zajímalo mne, jestli tyto dva nálezy mohou spolu souviset. Tak tedy něco málo o historii těchto závaží:
První výskyt u nás můžeme datovat do 13. století, který souvisel mimo jiné s rozvojem měst, obchodu a cestování. Původně se objevily odlévané se zdobeným horním okrajem. Váhová jednotka lot byla odvozena od hmotnosti hřivny. Ta s rozvojem obchodu a mincovnictví označovala nejen samotný předmět užitkového platidla, ale začala se užívat pro množství kovu. Hřivna ovšem v různých zemích nebo městech měla různou hmotnost. Setkáváme se tak s lehkou a těžkou hřivnou a tedy i s různou hmotností lotu.
Kupecké váhy a lotová závaží měl prakticky každý obchodník, protože se setkával s falešnými, ale i méně hodnotnými mincemi s různým obsahem stříbra různých měn. Na přelomu 15.-16. století se začaly hlavně z Itálie šířit jednoduché a hromadně vyráběné nižší miskovité i vyšší pohárkovité kónické formy lotových závaží, jež byly po odlití, na rozdíl od starších typů, dále opracovávány a dovažovány soustružením. Od druhé poloviny 16. století se už setkáváme s typy, které nesou charakteristické rysy sad lotových závaží, které se vyráběly až do konce předminulého století. Uchycení do soustruhu prozrazuje charakteristický okrouhlý důlek uprostřed vnitřní nebo i vnější strany dna. Za pomocí soustruhu vznikala i jednoduchá výzdoba. Tvary závaží jsou miskovité, pohárkovité a nejmenší díly mnohdy plné. Uchovávaly se v sadách s příklopným víčkem. Závaží byla většinou značena hmotnostní jednotkou, různým puncováním nebo jen pořadovým číslem. V pozdějších dobách a v některých zemích vystřídala u miskovitých závaží hmotnostní jednotku lot hmotnostní jednotka gram a jsou také tak značena.
Z toho co jsem výše uvedl, s nejvyšší mírou jistoty, předpokládám, že můj nález miskovitého lotového závaží přímo souvisí s dřívějším nálezem kiprových mincí. Lokalitou, která se dnes nachází mimo civilizaci, vedla dříve kupecká stezka a nejednalo se o zemědělsky obhospodařované území. Nález byl učiněn blízko vodního zdroje a v blízkém okolí se jednalo o nálezy od doby bronzové. To znamená, že byla historicky využívaná snad jako obchodní zastávka či místo odpočinku.
Jen ještě rozměry nálezu: vnější horní průměr 42 mm, vnější průměr dna 36 mm, výška 15 mm, síla boční stěny 4 mm, síla dna 4 mm, hmotnost 68 g.
Místo nálezu: lokalita Ludmila.
ROSSY