Kam jít na Kelty

Kdo byli Keltové, víme asi téměř všichni. Ale určitě ne všichni dokáží o nich říci něco bližšího. Kdo je chce poznat lépe, má k tomu nyní jedinečnou příležitost na právě probíhající výstavě v Nové budově Národního muzea v Praze, stručně nazvané Keltové. Od nás z Žitné to máme do Národního muzea opravdu kousek, tak jsme se tam samozřejmě hned po jejím zahájení vypravili společně se členy našeho spolku Archeus DW a byl to zážitek o to větší, že naší průvodkyní byla spoluautorka výstavy Viktoria Čisťakova (Viktoria Čisťakova rovněž napsala o Keltech článek pro Detektor revue, který si můžete přečíst v čísle DR 3, které vychází tento týden). A zážitkem rovněž bylo vidět na výstavě i artefakty, které jsme nalezli my, při archeologických výzkumech, kterých se zúčastnil náš spolek. Vyvolalo to mnoho pěkných vzpomínek u artefaktů, které se nám objevily pod cívkou během posledních let a nyní se na nás "usmívají" z vitrín v plné parádě, vyčištěné a nakonzervované. Byly odborně prozkoumány a teď je mají možnost vidět tisíce lidí. To by se jen těžko mohlo stát, kdyby ležely u někoho doma v šuplíku - spolupráce s archeology má prostě smysl! Kdo tedy byli tajemní Keltové, kteří přibližně v 8. století př. n. l. postupně začali osídlovat rozsáhlé území Evropy na sever od Alp včetně naší republiky? Byli to barbaři a neohrožení válečníci nebo obratní řemeslníci a zemědělci? Jak vypadali, jak fungovalo jejich společenství a jaké stopy po sobě u nás zanechali? Na to přehledně odpovídá výstava. Obsahuje několik stovek unikátních exponátů z archeologických sbírek Národního muzea a dalších asi 30 institucí, přičemž některé z nich veřejnost můžeme vidět poprvé. Expozice, která má široký chronologický záběr, přináší fragmenty originálních předmětů, tak jak je našli archeologové, a současně i repliky některých z nich, které ukazují jejich původní podobu. Výpravné rekonstrukce umožňují návštěvníkům představit si, jak vypadal vnitřek keltského obydlí nebo výroba jejich keramiky. Výstava má dvě základní části: část duchovní spojenou zejména s pohřební kulturou této civilizace a část materiální kultury, která je spojená s každodenním životem. V období starší doby železné se keltské kmeny usadili v blízkosti solných dolů u Hallstadtu na území dnešního Rakouska a odtud se rozšířily i na naše území. Pro tuto halštatskou kulturu jsou typické keramické nádoby a bronzové šperky s osobitým geometrickým vzorem, které jsou na výstavě bohatě zastoupeny. Nejzajímavější exponáty z tohoto období jsou dva keltské hroby s bohatou výbavou, která měla příslušníkům tehdejší elity zajistit nerušený život po smrti, ke kterému kromě zbraní a obětních nádob patřily i koňské postroje a vozy. V pozdější, tzv. laténském období okolo 5. stol. př. n. l. se umělecký projev Keltů pod středomořským vlivem mění a soustředí se na zvířecí a rostlinné motivy. O duchovním životě Keltů svědčí několik obětních pokladů (depotů) cenných mincí nebo bronzových spon, které byly na našem území nalezeny. Na výstavě nechybí ani náš nejznámější exponát keltského umění – opuková hlava druida z Mšeckých Žehrovic. Moderní vědecké metody pak umožnily rekonstruovat z kosterních nálezů přibližnou podobu keltského muže, který se téměř neliší od dnešního člověka. Výstava musí každého přesvědčit o tom, že Keltové byli velmi schopní a inteligentní lidé, kteří uměli přejímat pokročilejší podněty z antického světa, a přetvářet je do vlastní podoby. Byli to velmi zruční řemeslníci a obchodníci, uměli chovat dobytek a obdělávat půdu. Postupně zakládali rozsáhlá hradiště a specializovali se na určité druhy výroby a obchodu. Např. hradiště Závist na strategickém místě nad soutokem Vltavy a Berounky patří k těm nejvýznamnějším u nás. Procházku po této lokalitě v její pravděpodobné podobě umožňuje návštěvníkům obrazová rekonstrukce na dotykové obrazovce. Určitě většinu návštěvníků zaujme interaktivní části expozice, v které si vlastníma rukama ověříte, proč jsou vůbec pro nás Kelti tak důležití a čím se proslavili. Kromě toho, že jsou prvním známým národem, který žil na našem území, byli Keltové především důmyslní vynálezci a objevitelé. Vynalezli nebo zdokonalili mnoho předmětů, které nám slouží do dnešní doby. Víte, od jaké doby se asi u nás platilo penězi, nebo se zamykaly domy? Jak je zamykali Kelti, si můžete na výstavě vyzkoušet sami. A mimochodem není to jednoduché. Kelti mimo jiné vynalezli kamenný žernov neboli rotační mlýnek na mletí obilí. Tento vynález jim velmi usnadnil práci a hlavně ušetřil čas při mletí mouky. I to si můžete vyzkoušet, stejně tak jako si vyrazit keltské minci. Keltové jako první u nás stavěli města - oppida. Jak taková oppida vypadala, návštěvník zjistí po složení skládačky. Na výběr jsou různé motivy i stupně obtížnosti. Výstava, která je určena jak zasvěcenému tak laickému publiku, jasně dokládá, že Keltové zanechali na našem území zásadní stopy a bezesporu významně ovlivnili náš kulturní a společenský vývoj.