Úvod / Články / Archeologie

Kam s ní

13. 09. 2007 Autor: candies 7319× 33
Jeden stručný, ale výstižný příspěvek Backwooda mne přivedl k myšlence zjistit, jak to v tom muzeu vlastně při předání nálezu funguje. Tak jsem se trochu poptával a podíval se do zákonů, zde předkládám výsledek.

Připomeňme si nejprve několik věcí, co je archeologický nález a jak je to s jeho vlastnictvím – k tomu využívám Zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Nejprve něco o tom, co je to archeologický nález.
„Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí. “ Tady se objevuje první problém. Zatímco příslušnost pravěkých a středověkých nálezů do kategorie archeologie nečiní problémy, jiné je to u nálezů novověkých. Zde není (možná trochu překvapivě) jasná hranice mezi odpadem a archeologickým nálezem. Navíc to, co by v jednom případě mohlo být považováno za odpad, se v jiném případě stává archeologickým nálezem.
Příklad: Běžně se vyskytující mince z 19. stol. , jakých jsou po našich polích desetitisíce. O tyto mince volně rozptýlené po polích projeví archeolog zájem jenom ztěží, protože jejich vypovídací hodnota pro minulost je prakticky nulová. Trochu jiná situace nastává, najdou-li se na staré cestě. Jsou totiž jasným dokladem využívání cesty ve své době. Zde mohou být chápány jako archeologické nálezy nebo také nemusejí – v případě, že se o cestě v 19. stol. již ví z jiných pramenů, např. map. A úplně jiná situace nastává, pokud dojde k objevu této mince na dně objektu s pravěkou keramikou. Tato mince bude zcela jistě považována za archeologický nález, protože přináší důležitou informaci – pravěký objekt musel být někdy v průběhu novověku (nejdříve v roce, ze kterého mince pochází), narušen. Obecně platí, že čím je předmět starší, tím má pro poznání minulosti větší význam, protože čím hlouběji do minulosti, tím méně pramenů pro její poznání máme k dispozici.

Vlastnictví archeologických nálezů:
(1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle odstavce 2.
(2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.
(3) Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím kraje, se ukládají v jím zřízeném muzeu. Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím obce, se ukládají v muzeu zřízeném touto obcí, případně v muzeu zřízeném jinou obcí nebo krajem. S movitými archeologickými nálezy, které jsou vlastnictvím České republiky, jsou příslušné hospodařit státní organizace nebo organizační složky státu, které při provádění archeologických výzkumů podle odstavce 2 nález učinily; tyto movité archeologické nálezy se ukládají zpravidla v muzeích zřízených ministerstvem kultury nebo v jiných státních organizacích nebo organizačních složkách státu, pokud jsou v nich trvale uchovávány sbírky muzejní povahy. “
Stručně řečeno, pokud nález najde instituce zřizovaná státem, je majetkem státu. Pokud nález najde instituce zřizovaná krajem, je majetkem kraje a pokud nález najde instituce zřizovaná obcí, je majetkem obce. Pod pojmem instituce mám na mysli ty, které vlastní oprávnění na provádění archeologických výzkumů. Náhodný nález se stává majetkem kraje. Do kategorie náhodných nálezů spadají i detektorové nálezy, protože cílené vyhledávání archeologických nálezů zákon zakazuje (pokud ovšem nejste spolupracovníky oprávněných organizací, to je pak trochu něco jiného). Krajem jsou obvykle zřízena krajská muzea nebo regionální muzea.
Nikdy nemá cenu předávat archeologický nález do muzea, kde není archeolog. Jeho osud tam je opravdu hodně nejistý.
Ještě jedna důležitá věc – každé muzeum má svoji tzv. sběrnou oblast. To je území, ze kterého mohou sbírat nálezy. Pokud do plzeňského muzea přinesete kus bronzového srpu najitého někde v okolí Dolních Věstonic, pak Vám poděkují, nicméně předmět od vás nepřevezmou, protože prostě nemohou.

Předání nálezu
Našli jste něco, o čem víte nebo si myslíte, že by mohlo být archeologickým nálezem. Z výše uvedeného víte, že navštívíte územně příslušné muzeum zřízené krajem, ve kterém působí archeolog (potřebné informace obvykle zjistíte na jeho internetových stránkách).
Při předání nálezu většina muzeí s vámi vyplní tzv. předávací protokol. Jsou v něm údaje o předmětu, nálezci a nálezových okolnostech (tzv. akviziční údaje). Na jeden exemplář tohoto dokumentu máte nárok – je to dokument, že jste to a to, tehdy a tehdy předali tam a tam (pořadové číslo, podpis a razítko jsou samozřejmostí). Těžko po předložení tohoto dokumentu budou někde tvrdit, že žádnou keltskou minci nedostali, že vlastně nevědí, jak taková mince vypadá a vás vůbec neznají... V některých muzeích tento předávací protokol není samozřejmostí, každopádně na něho máte nárok. Pokud tam bronzové depoty nosíte obden a vznikne vzájemná důvěra, také nemusí být předávací protokol nezbytností (záleží na zainteresovaných stranách). Pro vás jako pro předávajícího pak celá věc (není-li zájem na dalším sledování osudu nálezu) může skončit.
Po získání nálezu je muzeum povinno zapsat nález do přírůstkové knihy. Do přírůstkové knihy se zapisují nové přírůstky v chronologickém pořadí bez ohledu na druh předmětu. Jedná se o tzv. evidenci prvního stupně (chronologickou evidenci). Každý nový přírůstek získá tzv. přírůstkové číslo: číslo/rokem zápisu (např. 165/2007). Zapsání do přírůstkové knihy má své náležitosti a obvykle chvilku trvá. Pod jedno přírůstkové číslo je toho možno dát více – celý archeologický výzkum jedné lokality, všechny povrchové sběry z jedné lokality aj.
Do tří let po zapsání do přírůstkové knihy (termín je daný zákonem) má pak muzeum povinnost provést katalogizaci předmětu (tzv. druhý stupeň evidence, systematická evidence). Předmět je již po konzervaci (je-li potřeba), odborně popsán, zařazen do příslušné sbírky a podsbírky a je mu přiděleno příslušné inventární číslo. Pod jedno inventární číslo se dává obvykle jeden předmět, je ale možné i více předmětů, mají-li společné charakteristiky, např. stejně staré keramické zlomky z jedné lokality a z jedné vrstvy, depot sekerek aj. (pravidla stanovuje Vyhláška Ministerstva kultury 275/2000). Přírůstková i inventární čísla jsou v pravidelných intervalech (obvykle 1x za půl roku) posílána na ministerstvo kultury do centrální evidence sbírek (CES). Tato centrální evidence sbírek umožňuje kontrolu sbírek všech zúčastněných institucí na území ČR (s možností nemalých sankcí).
Nález je poté uchováván v depozitáři. Není možné všechny sbírkové předměty vystavovat, na to neexistuje dostatek výstavních prostor. Počet inventárních čísel se běžně v muzeích pohybuje v desítkách tisíc, ve větších muzeích ve stovkách tisíc (to se bavíme pouze o archeologii). Jak hodně vysoká vrstva prachu na nález napadá, záleží na badatelském zájmu. Každý nález je za určitých podmínek přístupný široké veřejnosti.

Na závěr: Řadu věcí žádný zákon naštěstí neřeší a ani řešit nemůže. Neřeší slušnost, vstřícnost a ochotu muzejního personálu, v některých případech předání kopie publikovaného článku o nálezu nálezci atd. To všechno je otázka slušnosti.

CES – Centrální evidence sbírek vedená Ministerstvem kultury ČR (podrobně rozvádí Zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy, dále rozvádí vyhláška MK 275/2000) oprávněná organizace – Organizace, která disponuje oprávněním provádět archeologické výzkumy na určitém území. K tomu je zapotřebí splnit řadu podmínek (zaměstnávat VŠ vzdělanou osobu s příslušným vzděláním a praxí, konzervátorské zázemí aj. ). Oprávnění uděluje Ministerstvo kultury ČR do dohodě s Akademií věd České republiky právnické osobě (instituci) po splnění těchto podmínek. Je vždy udělováno na určité území, s celorepublikovou platností ho má pouze několik institucí (přehled oprávněných organizací je na internetových stránkách Archeologického ústavu AV ČR). akviziční údaje – Údaje o předávaném předmětu. V případě archeologického nálezu místo nálezu, okolnosti nálezu, předávající, datum předání.

 Autor: candies

Komentáře

kimcid

13. 09. 2007, 11:16

nález v depozitáři kterej nebude ani nikdy ukázanej v muzeu, popřipadě bude směněn za jinou věc kterou ani moje děti nebudou mit možnost shlédnout. je pro mne jako nález kterej našel jinej hledač. tak že stejně stracenej...

simsa

13. 09. 2007, 11:42

kimcid... souhlas...

kimcid

13. 09. 2007, 12:13

... samozřejmě nic ve zlém, to já jen že mě je to líto...

ifor

13. 09. 2007, 12:15

Naše Regionální muzeum v příští sezóně zřizuje ve výstavních prostorách vitrínu, v níž budou vystaveny nálezy odevzdané muzeu. Ten, kdo bude chtít, tak bude u jeho nálezu napsáno jeho jméno. Kdo ne, tak tam uveden nebude. Takto nálezy neskončí v depozitáři, ale uvidí je všichni návštěvníci muzea. Smysl tohoto počinu je snad jasný.

kimcid

13. 09. 2007, 12:19

ifor :super přístup...

kvalt

13. 09. 2007, 14:49

Kimcid: Směněn za jinou věc? Tomu nerozumím, z výše popsaného vyplývá, že na nějaké "měnění" se, alespoň co se týče archeologických nálezů, v muzeích nehraje.
Co se vystavování nálezů týče, jestli ten který nález bude či nebude vystaven, záleží na více okolnostech. Ale v poslední době se opravdu začíná objevovat to, co píše Ifor - já jsem se s tím setkal v Jihlavě.

kimcid

13. 09. 2007, 15:02

no po nálezu toho střibrného pokladu (jen informačni čas). jsem se dozvěděl že v připadě zájmu třeba zahraničního muzea muže dojit i k vzajemné spolupraci třeba tim še se něco směni za věc kterou zase potřebuje naše muzeum. možná to je pravda možná ne.... nato by mohl odpovědět jen odborník...

kimcid

13. 09. 2007, 15:10

upozorňuji že vše je jen hrubej odhad a muj vlastni názor. proto budu rád za nějakou odpověď k tomuto tématu...

kvalt

13. 09. 2007, 16:21

Podle mě to dost dobře není možné. Nález mincí např. od Tábora cosi vypovídá o oblasti svého nálezu, nevím, proč by ho pak chtělo muzeum třeba ve Vídni. Navíc je to i věc majetkoprávní - takový nález je majetkem kraje (státu... ). Já se na to zkusím někoho zeptat, ale myslím, že je to vyloučené, alespoň legální cestou. Proti těm nelegálním je tu ten CES, přírůstková čísla, předávací protokoly aj. Spolupráce mezi muzei existuje, a to i mezinárodní, ale vždy se jedná pouze a výhradně o výpůjčky.

playa

13. 09. 2007, 22:42

A další je ještě ve hře obč. zákoník - věci ztracené, skryté a opuštěné § 135. Nehledě na to, že se nehledá na vlastních lokalitách.

kimcid

14. 09. 2007, 07:29

kvalt:asi máš pravdu a zní to i rozumě...... jak řikam pořád je se co učit

EL Mino

14. 09. 2007, 12:36

Neznášam papierovačky...

kvalt

14. 09. 2007, 16:11

Kimcid: A stejně se člověk nikdy nenaučí všechno to, co by potřeboval. Zdar, ať to pípá.

El Mino: Kdo chtěl vědět ví. Kdo ne... Každý je zodpovědný sám za sebe. Bohužel, chyby jedněch občas odnášejí i jiní. Ale to už se tu řešilo mockrát.

dude

17. 09. 2007, 15:32

Zákon, kterej si každej může vysvětlit po svým je naprd... Já pod pojmem novověk považuju období, kterýmu se říká po objevení Ameriky. 1492:-)Jestli tomu taky není, tak od kdy začíná novověk?

RIZEK

18. 09. 2007, 08:07

kimcid: Já osobně to vidim tak že hodnotu nálezů a smysl jejich předávání nelze měřit podle toho jestli se na ně pak budou moc někam do muzea chodit koukat rodinky a zanícení obdivovatelé historie. Výstavní činost je jen špička ledovce. Dám malý příklad. Někdo odevzdá dejme tomu nějaký podivný bronzový artefakt. ten putuje jak se tady s oblibou přetřásá nikoli do vytrýny ale do depozitáře kde leží klidně třeba dvacet let... Najednou se ale někdo objeví nepoměrně mohutnější nález obsahující podobné artefakty nebo se zkrátka jen stane že se něčí výzkum nějakým způsobem dotkne tohoto nálezu a rázem se z něj stává cený svědek minulosti. Proto považuji tvůj příměr k tomu když si to někdo uleje doma za zavádějící. Takovej nález se totiž nikdy nepovede podrobit zkoumání jelikož o něm nikdo neví a jeho význam je znehodnocen.
Abych to tedy nějak sumarizoval: Veškeré výzkumy v oblasti archeologie a historie jsou na dlouhé lokte a je zkrátka absolutně nemožné aby se prováděli na všech nálezech byť jsou sebeúžasnější najednou na to nejsou lidé nemluvě o finanční stránce věci kdy získat dost prostředků na výzkum neni žádná sranda. Být nazlobený že se mi tohle či ono neukáže je podle mě krátkozraké a možná i trošku sobecké... Neber to ve zlém. Je to jen podle mě věcný názor

Vitto

18. 09. 2007, 12:32

hey dude, ja si myslim totéž

bába

18. 09. 2007, 14:59

Myslím, že za chvíli bude konec diskuzím tohoto typu a vystavování nálezů. Tady je připravované znění nového zákona - konec legálního hledání - http://www.archeologicke. misto.cz/online/pravo2.htm

Backwood

18. 09. 2007, 15:23

bába: k nějakému upřesnění a doplnění současné zákonné normy jistě dojde, ale tak černě bych to zase neviděl

bába

18. 09. 2007, 15:53

Backwood: o co se vsadíme?

RIZEK

19. 09. 2007, 09:03

bába: Nemám ani sílu to číst.... každopádně zákaz hledání je opravdu >>bezva metoda>správný

bába

19. 09. 2007, 10:19

RIZEK: jak píše Backwood - třeba nebude tak zle ale rozhodně by to mnoha věcem prospělo. Aspoň by nás trochu ubylo a byl by to zase občas adrenalin.

RIZEK

20. 09. 2007, 08:04

bába: Tak to je taky pravda... ale zase se kolikrát jsem tady četl o tom jak se někdo musel dohadovat s kdejakym vocasem... a co teprve až budou všichni tihle prudiči mít to svoje otravování posvěcený úřadama... No to si snad ten detík ani nekoupim

bába

20. 09. 2007, 08:23

RIZEK: no a to je ten adrenalin - chodit tak, abys nebyl vidět tj. už bych nepotkával detektoráře v oranžové větrovce s detíkem bez sluchátek puštěným na plné pecky, důsledně po sobě zakrývat stopy a tak různě podobně.

RIZEK

21. 09. 2007, 13:23

bába: To chápu... Je pravda že alespoň zapracuje přírodní výběr a trochu to v lesích prořídne. Ale já nejsem zrovna dobrej plížič... a vidina věčnýho hádání s nějakou archeofigurou mě nikterak neláká... Ale s tim že si kvůli tomu nekoupim klacek to byla jenom mírná nadsázka. Myslim že hned jak budou peníze a rozhodnu se konečně co chci tak se na to vrhnu a myslim že má vrozená slušnost už pak všechno vyřeší sama...

GoldDigger

21. 09. 2007, 22:01

To Backwood and all: pohled na věc očima "profesionálního archeologa" je asi taková, že se od převratu řeší něco jako novela zákona o státní památkové péči a pořád nic... Něco jako oficiální zákaz používání detektorů je zhola nesmysl - spíše to přiláká více "zlatokopů" s vidinou velkolepých a hlavně zpeněžitelných nálezů (z pohledu mého mrcasníckého já, též nesmysl, snad jen, že by se stali vzácností korunkové uzávěry, plechovky a jiný bordel, jež se nám v lesích pěkně kupí - nové generace mrcasníků si budou mnout ruce a děkovat, že jsme taková hovada... ). Zákaz užívání detektorů by navíc zajisté porušoval nějakou mezinárodní listinu lidských práv a svobod, maltézskou dohodu nebo tak něco. Takže pohoda, klídek, tabáček...

GoldDigger

21. 09. 2007, 22:04

Spíše mě napadá otázka (nemyslím jí nijak zle vůči Vám všem): nejsou i ústupovky, zajatecké a odsunové tábory, apod. WW2 potencionální archeologickou lokalitou pro budoucí generace???

GoldDigger

21. 09. 2007, 22:12

Tak nějak kolem a kolem vzato: od pradávna je řád světa zavedený na protikladech - prostě světlo a tma, dobro a zlo, nebe a peklo, Buh a satan - čestný detektorář versus hovádko bez lidských hodnot, jenž si neváží odkazu předků a většinou pak ani práce svých součastníku. Ono zvednout zadek a jít se na nějaké to archeologické pracoviště poptat nebo i pochlubit nějakým tím nálezem není tak hrozné. Ale prostě je tam to dobro a zlo, takže tím i komunikativní archeolog se zájmem o obor nebo břídil, který než by zvedl prdel ze židle raději prudí něco o zákonech. Prostě to tak JE a BUDE šmitec!

GoldDigger

21. 09. 2007, 22:17

Jooo, a nebráním se diskusi, případně i pomoci s odkázáním nebo doporučením na vhodnou archeologickou instituci ve věci Vašich nálezů. Takže tady je mail...

kimcid

25. 09. 2007, 09:32

bába:nevěřim v tak jednostraný zákon??? vždiť archeologie vznikla táky z koníčku a touhy po poznání?? proč by bylo bráněno nám. nevim proč má stát neustále potřebu někoho řidít a kontrolovat?? nikdy jsem nebyl žádnej buřič, ale rozhodně budu bojovat o rovnoprávnost....

kimcid

25. 09. 2007, 09:53

RIZEK :ano je to sobecké, ale selskej rozum mě říká -žiju teď. né že bych se řidil heslem po nás potopa, ale k čemu mě bude že za cca 30let někdo přijde na to kčemu ta či ona věc byla?? ano zní to dost jednoduše... ale já se řidim heslem CARPE DIEM (užívej dne). a do toho žádná politika a zákony nepatří. možná to nedává hlavu ani patu, ale já to tak prostě cítím..... předem se omlouvám všem kteréjm muj citovej projev nesedí.

kimcid

25. 09. 2007, 10:05

pardon za muj pisemnej projev, víc toho nakecám než napíšu(tak že proto ty chybky)

historickman

22. 10. 2007, 21:20

Nevím o čem se teď zrovna bavíte, ale také mám doma arch. nález jedná se o asi 500 úlomků keramiky z nedalekého hradiska. Už se rozhoduju rok, jestli to odevzdám muzeu, ale mám určitě v plánu to odevzdat, ale zatím se mi do toho moc nechce, protože jsem porušil dost zákonů( chodil jsem tam dostkrát po sobě, neodevzdal jsem to po týdnu, jak stanovuje zákon,.. ) naštěstí jsem nezletilý a jsem názoru, že arch. nálezy patří určitě do muzea. Tento článek je velmi výstižný, ale stačí to pro začátek.

ametyst

21. 12. 2007, 09:08

napsal bych něco o tom jak se rozkradali vltavíny v muzeu, které tam blahoví nálezci, přinesli, nehodlám podporovat bordel, ktery je nastaven v tomto čase, přesněji řečeno v naší krasné milované, jenž někteří blázni řikaji -demokratické - zemi!!