Kameníkův vercajk

ty plechy budou asi neco jako skrabky, nasadily se na nejaky drzak (snad dreveny) a odhaduju, ze se s nema pracovalo jako s dlatem, plosnym, mely asi zubaty relief a jestli s tim opracovaval piskovec, tak to pak delalo takovy jednotny rovny povrch, vicemene misto "šmirglu", na zahlazeni. Ale je to odhad.

Takovéto plechy vkládají kameníci při štípání bloků mezi klín a horninu.

přesně jak píše jarnid11

Manowar, jestli ty nemyslíš kamenickou sekeru, ale ta měla hroty za sebou v objímce na násadě.

ty plechy nenesou stopu po kladivu, kámen v okolí je žula. Co takhle visačky na hotový výrobek.

Hezka sada.

Na opracování pískovce se ve středověku stejně jako dnes používalo celistvých dlát zvaných zubáky. Dodnes můžeme podle rozestupů jednotlivých zubů na takovémto dlátu, vlasně podle stop po něm na kamených kvádrech určit která stavební huť tu kterou památku stavěla. Jestliže se v těch místech vyráběla dlažba pak bych ty plechy považoval spíše za pomůcky ke štípání kamene než k jeho opracovávání a dláta nanejvýš obyčejná k hrubování.

Pro výrobu dlažby se materiál nijak zvlášť neopracovával. Již při tuhnutí vznikla v žule síť trhlin. Podle nich pak hornina zvětrává, v lomech se využívají ty trhliny jako směry vhodné k odlamování kvádrů či desek.

Ty plechy se používaly tak, že do štěrbiny se vložily dva a teprve mezi ně se opatrně zatloukalo dláto nebo klín. Takto se do štěrbiny umístilo i několik takovýchto "sad" a kámen se mohl lámat ve velkých plochách.

Pokud v kameni přírodní štěrbina nebyla, vytesal se podélný otvor dlátem a pak se postupovalo úplně stejně za pomoci těch plechů.

Jen ještě pro upřesnění. V lomech pracoval skalník (ten, kdo kámen dobývá) a kameník (ten kdo ho odborně opracovává).
A už mlčím.

Rossy-perfektní rozbor jako vždy, ale. Na co jsou v plechách díry(nejspíš jsou po nýtu) Dokonce ve dvou plechách nýty zůstaly. Anenesou stopy po tlaku majzlíku. Ty majzlíky jsou tvarem na tu nejhrubší kam. práci. Některé jsou po smrti.

To:vitav. Tak to jsi mne dostal. To co jsem popisoval s těma plechama je způsob jak se žula u nás lámala, ale nějak jsem si těch nýtů nevšiml. Jen se zeptám. Tak jsou upraveny všechny? Některé mají nýty a některé ne? Jsou tam i plechy bez otvorů a bez nýtů?

Možná, a to je jen má doměnka, byly původně některé ty plechy snýtovány k sobě z důvodu různé šíře štěrbiny. Vím, daly by se vyrobit různě široké plechy, ale takto to bylo možná jednoduché v tom, že se šíře plechů dala měnit dle potřeby. A kdyby nebyly snýtovány ujížděly by po sobě.

Rossy-některé mají díry, některé užší ne. Jedna je hranatá. Nevím, jestli stojí za to vše vyčistit. Já bych spíš předpokládal něco jako želízka do hoblíku, postupně bych je přidával na sebe a do škvíry je opatrně zatloukal. Po prasknutí platle kamene by se použily dál. Ty nýty jsou pro tuto činnost nelogické. A k těm majzlíkům se nějak nehodí. Třeba s kamenickou prací nemají nic společného. Ale kdo by se s takovou vahou vláčel do lesa km daleko od nejbližší vesnice?

Ne, ne. Plechy se určitě při lámání kamene, zvláště jestli se jednalo o kámen k dalšímu zpracování, používaly. Vždyť i na těchto je, pokud dobře vidím, zřetelné, že jsou k jedné strani rozklepány a by se dali zasunout i do těch menších puklin a aby k rozpínání kamene docházelo postupně. Že je každá díra jiná a jinde nehraje podle mne žádnou roli. Vždyť ani ty plechy nejsou stejné. Mohly být párové.

Rossy-asi máš pravdu, plech byl nejlacinější, nýtováním se získaly různé tlouštˇky a je fakt, že jedna strana je zeslabená a otřepená. V každém lese u nás nesou kameny stopy po opracování, dokonce jsem našel kamennou desku 2x3m, v poslední fázi mu praskla a tak ji asi rozzuřen nechal kameník na místě. Ale nikdy jsem nenašel jediný podobný plech, a to mě mate. Takže máš za 

TO:vitav. Ale je také docela možné že si stěmi otvory děláme zbytečnou starost. Ty plechy byl jen pomocný materiál při těžbě kamene navíc sezo, dělníků. Dovedu si představit, že si je nechali vyrobit u místního kováře a ten vzal právě to co měl po ruce. Třeba staré obruče nebo staré kování vrat. Nemůžeme počítat, že v dobách které uvádíš by kovář na takovouto výrobu použil nějakou novou pásovinu, Atřeba právě ty otvoty v různých místech jsou pozůstatky toho k čemu byl materiál původně určen.