Kamenné závaží

Kamenná závaží používalo lidstvo v obchodním styku po celá tisíciletí. V našich zemích se u kamenných závaží ustálila v novověku jako hmotnostní jednotka bavorská nebo vídeňská libra (1 libra = 560,060 g), u nás platná v letech 1764 – 1876. Ta se vyvinula z takzvané "dunajské libry". Používala se ovšem i česká libra (1 libra = 514,350 g). O jakou hmotnostní jednotku se u zde prezentovaných závaží jedná, jsem si ověřil převážením.
Používání kamenných závaží v našich zemích omezil až patent císařovny Marie Terezie o ověřovaní měřidel. Ta v roce 1777 nařídila inspekci rozměrů, hmotností a vah. Kamenné závaží nebylo dovoleno používat k vážení kvůli vysokému riziku podvodu, ani nebylo dovoleno, aby byly označeny puncem. Kalibraci vah, hmotností a délky měly na starosti zemské městské úřady. Od roku 1787 do roku 1875 převzaly ověřování obce a cimenter (metrolog) měl za povinnost zkontrolovat a označit měřidla pro použití v celé zemi.
Stáří kamenných závaží jen těžko odvodíme podle jejich tvaru. Pro datování nám mohou být nápomocny značky - číslice udávající hmotnost. Gotická závaží, pokud je to ještě zřetelné, mimo jiné znaky, mají římské nebo arabské číslice s ozdobným ukončením, tak zvaným "curlicues". Arabské číslice na barokních závažích se vyznačují více či méně zvýrazněným barokním stylem, jak se někdy uvádí "barokním švihem". Dobu mezi gotikou a barokem, tedy renesanci, na závažích rozlišíme jen těžko. U zde prezentovaných závaží si povšimněte toho většího, které je ve tvaru nízkého válce a mírně konvexních boků. Má vytesánu zajímavou kombinaci arabské a římské číslice v čísle 4V na jedné straně oproti protilehlé straně s arabskými 45.
Kamenná závaží pocházejí z místa, kde fungoval vodní mlýn, později vybaven pilou, s vlastním náhonem. V prvním vojenském mapování z roku 1764-68 ještě zakreslen není a objevuje se jako soubor několika budov s náhonem v císařských povinných otiscích z roku 1829. Je proto docela možné, že tato závaží, pokud byla vyrobena přímo pro tento mlýn a nebyla mlynářem získána jinak, například nákupem staršího závaží, mohla vzniknout někdy ke konci 18. století nebo až v 19. století.
ROSSY