Když se hledání změní ve sbírání

Ahoj kolegové zahrabávači!
V pátek přišlo konečně toužené volno a dostalo se mi neomezené odpolední propustky. Chtěl jsem ho využít k průzkumu nově zvolené lokality a zároveň jsem měl políčeno na Pyskouna, po tom už dlouho pasu, ale zatím se mi schovává. Takže jsem doufal, že by konečně...
Přijel jsem na místo, vyzbrojil se, seřídil zbraně a vyrazil na lov. Vzal jsem to rovnou od silnice, člověk nikdy neví, kde na něj čeká překvapení, ale nic nic. Asi po 15ti minutách se ozvala protektorátní koruna. Hurá. Pak dlouho, dlouho nic. Dostal jsem se skrz celý les až na druhý konec k poli a na kraji lesa se ozval signál, který bych asi normálně nekopal, ale z nedostatku signálů došlo na lopatku a ejhle, vykoukl na mne odznáček - Jednota kadeřníků v království českém. Pro mne docela překvapení, netušil jsem, že něco takového existovalo, a tímto bych poprosil nějakého holiče, kadeřníka, či lazebníka o vysvětlení. Poté jsem nasměroval kroky zpět, a poctivě ukrajoval metr za metrem. Hlucho, ticho, jen na cestě pomačkaný knoflík, nevadí, jdu dál, něco přijde. Došel jsem asi dvěstě metrů od auta a říkám si - to ne, takhle domů nepůjdu, nevzdám to, něco tady musí být. Za chvíli se ozval čistý signál. No jasně, nečitelný krejcar těsně po r. 1800.Pak jsem se začal motat kolem rozcestí a cink, cink, u kořenu borovice jsem probudil minci, ale tahle má být stříbrná, nebo se pletu, vždyť je to zelený jak střecha kostela po sto letech. Doma jsem zjistil, že je tam letopočet 1669,takže tam nějaké Ag určitě je, jinak by na mě čísla nevykoukla. Tímto bych poprosil znalce o informaci, text na minci není celý čitelný, ale je tam v něm "cz", takže předpokládám, že se jedná o minci polskou.
A hned vedle bylo místo, kde jsem vyhrabával koruny československé. Alespoň něco, nepůjdu domů úplně s prázdnou a říkám si jestli je Martina Sáblíková úspěšná, když získá bronzovou medaili. No jasně, že je a jak, vždyť v takové konkurenci nemůže být pořád první, člověk má vzít zavděk tím co je a příště se snažit víc. No ale to už jsem byl blízko auta. Jenže mám ještě spoustu času, tak ho využiju, podívám se kousek po téhle asfaltce támhle do toho lesa, trochu si tam zamávám. Tak jo. Už jsem tam. Tady nějaká hliníková přeztička s háčkem, tady nábojnice, tady COŽE!!!???
Tak a rozhrábnul jsem hnízdo mincí. Aha poválečná koruna, taky, taky, taky, házím je do kapesníku jednu za druhou, hlína je měkká, rozhrabuji jí rukou, hluchou hlínu vrším vedle. Snažím se o fotky. Ale zase horečně hrabu. Mince nejsou hluboko, některé jsou poničené, občas je nějaká jiná, než koruna. Konečně je všechno venku. Uf. Koukám na tu hromádku a spokojeně se usmívám. Pro tohle jsem sem přišel, to je pocit! Z kapesníku vážu uzlíček, dávám ho do batohu a místo u pařezu poctivě zahrabávám. Všechno je na fotkách.
Balím si věci a zvažuji co dál. Pyskouna nemám, ale to vůbec nevadí, tolik mincí najednou jsem ještě nenašel! Batoh na záda, lopatku do levé, detektor do pravé a protože jsem detektorář, zase mávám. Ušel jsem pár kroků a cink! Poválečná koruna. Mávám dál a jak mávám sem tam, doleva, doprava, blíž, dál, slyším cink, cink, cink, cink, cink, cink, cink! Klekám na kolena a hrabu a hrabu a plním kapsu kabátu. Sakra, už je nějaká těžká, přesypávám vše do kšiltovky. Pánové a dámy byl jsem celkově tři hodiny na těchto dvou místech, které dělilo od sebe 6-7 metrů. Vše jsem po sobě uklidil viz. fotky, pařez červeně označený je to první místo. U pařezu bylo 179 korun, 29 padesátníků, 5 dvacetníků, na druhém místě bylo 283 korun, 44 padesátníků, 3 dvacetníky, dohromady 543 mincí, a s těmi, co jsem našel předtím je to 558 mincí. I když jsou prakticky bez větší hodnoty ten pocit stojí za to, kdo už to zažil, ví o čem mluvím. A to nepočítám ještě cca 100 mincí z hliníku, které byly prakticky všechny zničené. Za některé fotky se omlouvám, měl jsem nastaveno focení bez blesku, tak se to někde mázlo, a vlastně jsem vůbec rád, že jsem se přinutil fotit během vyhrabávání. Tyhle fotky a okolo stojící stromy jsou jediní svědkové mého odpoledního zážitku. V souvislosti s tímto nálezem vyvstává řada otázek, třeba proč jsou mince na dvou místech? Proč na jednom byly mince pohromadě a proč na druhém byly jakoby rozházené u stromu i v širším pruhu od něj? A hlavně: je tam ještě něco?
Tak a to je konec mého povídání o vydařeném dni. Chtěl bych poprosit ty z vás, kteří mají už zkušenost s čistěním poválečných korun z CuNi, o radu, jak co nejšetrněji vyčistit tato kolečka.
Za případné komentáře díky a přeji vám také takovéto, anebo ještě lepší odpoledne, než bylo to moje.
2h1896