Když se trošíčku zagoldí

Dnes jsem vyrazil do místních hvozdů na lov krásností, zajímavostí, ptákovil a růzností. Po chvilce hledání padla nějaká ta mincička a podle ročníku jsem věděl, že jsem na tom správném místě. Z jedné strany jsem měl do svahu hluboko zaříznutou starou cestu a z druhé strany mi tekl potok. Les byl listnatý - no prostě čisté a pohodové místo. Cestu jsem prošmedil, ale ta toho moc nedala po stránce koleček a lepších kovů. Tak jsem se dal směrem k potoku a šup, byl tam signál. Sice neletěl až za roh, ale byl natolik dobrý, že jsem na místě hrábnul. Hloubka byla jen 5 cm a nález mi zatajil dech. Lesklo se to a po bližším okouknutí to byly dámské hodinky. Sklo a ciferník byly pryč, ale to nevadí. Pro jistotu jsem vzal nález ke kamarádovi zlatníkovi no a je to gold. No radost veliká.
Čau všem
lupardo