Klíč s vnitřním závitem a zánik pasek

Jedním z dalších drobných nálezů ze zaniklé pasekářské usedlosti je dutý klíč s vnitřním závitem používaný například u třmenových visacích zámků s válcovým tělem. Přímo písemně je doložena výroba tohoto typu zámku od první poloviny 16. století. Zámky měly ve svém válcovém těle silnou pružinu zakončenou destičkou vybavenou z jedné strany závorkou a z druhé čepem se závitem. Klíč při odemykání rotačním pohybem vtahoval závitový čep, stlačoval pružinu v zámku a uvolňoval závorku, která byla v uzamčeném stavu vtlačena do výřezu třmene. Klíč se přitom opíral o čelo zámku svým osazením na dříku. Datování zámku a vlastně i datování klíčů k nim se ustálilo na 17.-18. století s přesahem nahoru i dolů.

Zánik pasekářských usedlostí v lokalitě neprobíhal samovolně a souvisel se zvýšeným zájmem lukovských pánů o lesy. Stávaly se totiž jedním z hlavních zdrojů příjmů velkostatku. Zvětšuje se plocha zalesnění a zcelování lesních revírů probíhá právě i výkupem a likvidací pasekářských usedlostí založených v dobách extenzivního hospodaření. I dnes objevíme v těchto lesích hromádky kamení svědčící o obdělávání půdy. Kdy se tak ještě dělo nám mnohdy datují mince v nich nalezené, viz. koláž. Snahy o zvýšení rentability vedly od poloviny 19. století také k zavádění smrkových monokultur. Komise, která prováděla roku 1919 kontrolu lesního hospodaření lukovského velkostatku, upozorňovala na nebezpečí vyplývající z tohoto stavu a doporučovala návrat k tradičním bukojedlovým porostům. Ještě před ukončením pozemkové reformy v roce 1935 byly odprodány lesy v této lokalitě velkostatkem okolním obcím a nově utvořeným singulárním společnostem.
ROSSY