Knoflík knížete Liechtensteina

Na jedné louce se mi podařilo najít obyčejný kovový knoflík, na kterém mě ale zaujal jakýsi znak. Zapátral jsem na internetu a celkem rychle jsem zjistil, že se jedná o státní znak Liechtensteinského knížectví. Jak se ale Liechtensteinský knoflík dostal do Pardubic? Na internetu se mi podařilo najít zajímavé informace:

Knoflík by měl patřit knížeti Františku Liechtensteinovi, který do Pardubic přišel v roce 1837 a jakožto plukovník zde převzal velení husarského pluku č. 9 cara Mikuláše. Kníže František Liechtenstein také patří k zakladatelům parfosních honů na Pardubicku. V roce 1841 se oženil s hraběnkou Julií Potockou a aby se jeho žena nenudila, uspořádal kníže Liechtenstein 15. září 1841 první hon na jelena anglickým způsobem. Tento rok veškeré výlohy, opatření honebních koní, povozy, vydržování smečky, škody na polích atd. hradil kníže ze svého. Do roku 1848 se na nákladech podíleli také kníže Auersperg ze Slatiňan a plukovník hrabě E. Clam-Gallas, velitel 8. pluku poděbradských kyrysníků. Pánem (mastrem) honů však byl nadále kníže Liechtenstein až do svého odchodu na jiná působiště v roce 1848. Po něm se v čele parfosní společnosti vystřídalo mnoho dalších mastrů.

K prvním parforsním honům se užívalo 36 psů a 140 koní, konaly se čtyřikrát do týdne na jelena a jednou na zajíce. Pardubice měly tehdy jen asi 4000 obyvatel, ale vždy na podzim, v době honů, se stávaly sportovně-společenským centrem evropské šlechty s bohatým kulturním životem a také střediskem nejnovější módy. Účastníci parforsních honů, aktivní i pasivní, přinášeli do městečka značné peníze a podporovali tak jeho rozvoj, zvelebování živností, řemesel i obchodu. Velkorysé úhrady škod na úrodě sedlákům předešly jejich případnému odporu proti honům, naopak přejezdy honební společnosti přes zemědělské pozemky byly vítány a škody a požadované náhrady byly sedláky často nadhodnocovány.

Poslední parforsní hon v Pardubicích se konal 6.prosince 1913. Pro válečné události v roce 1914 byly hony zastaveny, jezdci i koně byli většinou nasazeni do války. Po válce již hony nebyly obnoveny a honební společnost zanikla. Parforsní hony v Pardubicích byly ve své době prvořadou společenskou událostí celého Rakousko-Uherska i celoevropskou. Sledoval je nejenom místní tisk, ale psalo se o nich i v pražských, vídeňských a berlínských listech.

Tolik informací může podat nález jednoho malého knoflíku. Odborníků se chci zeptat, jestli knoflík na fotkách je opravdu z 1. poloviny 19. století a tudíž jestli opravdu mohl patřit knížeti Františku Liechtensteinovi, případně jestli takovéhle knoflíky nosili na svém oblečení i členové knížecího doprovodu? Z druhé strany knoflíku se rýsují zbytky nápisu EXTRA RICH a dole zřejmě nápis VIENNA.