Knoflíky potřetí

Nemozem si pomoct, VELMI mi to pripomina emailove merovejske sperky z Francie. Vek - okolo 450 az 500 n. l.

ROSSY: Určitá podobnost tam je, ale nic, z čeho by se na něco dalo usuzovat. Keltské šperky a secesní mají větší podobnost. Co zkusit rozbor kovu?

To:Krutor. Bohužel jsou v muzeu. Stejně bych nevěděl jak takový rozbor udělat. Původně jsem si myslel, že jsou stříbrné a tak jsem jeden z nich vyvaři v kyselině citronové a zůstal stříbrně lesklý. Ale to k určení kovu nepomůže. Pouze se dají některé kovy vyloučit.

Vlastně i Jezero by nejraději věděl druh kovu. A myslíte, že je to tak důležité. Snad jem ještě nenarazzi na kov a jeho různé slitiny které by nebyly používány už od starověku.

Nemyslel jsem hliník.

Na druhu kovu určitě záleží, protože né každý kov se používal na všechno a v každé době.
tady to není vidět, ale podle oka na zadní straně se jedná o knoflík. I když nemusel být funkční. Ve středověku měli oděv na šněrování na zadní straně, ale na přední měli našity dvě řady knoflíků pro parádu. Podobný motiv jsem viděl na starých Ruských mincích, ze 12-13 století.

To:Jezero. S těmi kovy máte určitě pravdu. Víte, ono je mnohdy stejně zajímavé a dobrodružné zjišťování původu a účelu nálezu jako samo detektorování. Navíc se člověk i tu na webu může něco přiučit.

Na celém tom problému je zajímavá jedna věc. Jestliže výroba těchto knoflíků spadá do období středověku, že jsem ještě nenarazil alespoň na knoflíky obdobného tvaru nebo knoflíky ploché. Vždy se jedná o knoflíky prostorové. Jako jsem neviděl například knoflíky arsenbronzové čtveraté.

odle všeho se jedná o šperk z 5.-6. století, tedy skutečně z období stěhování národů. Přihrádky, podle všeho zlaté, maximálně stříbrné pozlacené, jsou vyplněné tzv. almandiny (něco jako český granát), nebo sklem, někdy se také hovoří v literatuře o přihrádkovém emailu či inkrustaci. Jakoby vroubkovaný okraj podkladu destičky je obdobný např. na ptačí sponě z pohřebiště v Novae, uložené v muzeu Svištov v Bulharsku. Takové šperkařské práce se dávají většinou do souvislosti s Ostrogóty, ale rozšířené jsou i v prostředí Hunů či Fanků. Podle formy předmětu by se dalo snad uvažovat o rozdělovači, umístěném např. v rámci garnitury opasku. Nahoře by to bylo uchycené na jednom řemínku, zespoda už by mohly vycházet řemínky tři.

To:Dede. Asi jsme se nepochopili. Připádá mi, že určuješ ten obrázek v levo. Můj nález je ten na pravo. To v levo je naušnice z hrobu gótské ženy. Stejné naušnice, jen z jinými počty a druhy závěšků jsou i v nálezech merovejské doby. Dal jsem ho zde jen pro porovnání.

To:Dede. Asi jsme se nepochopili. Připádá mi, že určuješ ten obrázek v levo. Můj nález je ten na pravo. To v levo je naušnice z hrobu gótské ženy. Stejné naušnice, jen z jinými počty a druhy závěšků jsou i v nálezech merovejské doby. Dal jsem ho zde jen pro porovnání.

ještě k těm merovejcům které jste tady vzpomínali. Odvozovali svůj původ od samotného Krista. V mnoha jejich špercích se objevovaly náboženské motivy. Je zajímavé že i tato ozdoba jde takto posuzovat. Sedum přihrádek je sedum svátostí. Trojúhelníkový tvar je svatá trojice. Kruh je je znak boží a tady dva kruhy vytvořené jedinou čarou znamená dvojjediný. Pak by to znamenalo, že jako růženci nemůžeme říkat korále tak i této ozdobě nemůžeme říkat knoflík.

To že se některá čísla nebo motivy objevují dvakrát, jako 7 na naušnici vychází zase z jiné tradice jejímž nejvýznamějším představitelem byl merovejský básník Venantius Fortunatus, který tvořil tak zvané numerické básně. Jeho práce získaly oblibu právě v době gotiky. Jednalo se, jednoduše řečeno, o psaní do obrazců které daný text zobrazovaly a jejihž zjednodušením při vypuštění textu vznikaly právě takovéto ozdoby.

Omlouvám se. Mělo tam být.. numerická symbolika, metrická poezie a labyrintové básně a ne numerické básně.

Možná ještě pro toho kdo snad ty moje úvahy čte. Použil jsem termín bůh dvojjediný. Vím, že se používá termín trojjediný. Ovšem v nejstarších křesťanských církvích--dodnes například v Armenii- se u boha uctívala dvojjedinost.

dost zajímavý a poučný

To:james86.Díky, ale vždy ber v úvahu, že jsou to jen mé úvahy a pravda může být docela někde jinde. Jenom mne štve, že dodnes se nikomu nepodařilo zařadit, zcela průkazně, tyto knoflíky k nějakému kulturnímu okruhu. A už jenom to, že i archeologové se pohybují v rozptylu několika století je přinejmenší zajímavé.