Konečně trefa

Zdravím všechny krtky.
Když se stříbrní, tak to vždycky těší. Na dnešní hledačku jsem si vybral jednu velkou lokalitu, a taky toho hodně pochodil. Signálů bylo poskrovnu, takže když se mi konečně ozval velký signál, byl jsem hodně opatrný. Vykoukl na mě 15ti krejcar 1807.Za další půlhodinu 3 krejcary 1812.Sice krásné signály, ale mince po smrti. Pořád lepší, než nic.
Pak jsem přišel na palouk po těžbě a nějak mě to tam drželo. Tak jsem chodil sem a tam a zašel i do lesa, kde to bylo rozryté od prasat a kde byla spousta větví po těžbě, a když jsem přejel přes jednu větev, tak se ozval pěkný signál, takový "mincovní". Hned jak jsem z písku vydlabal minci, bylo mi jasné, že konečně držím minci, na kterou jsem dlouho čekal, totiž stříbrnou minci o větším průměru, než jsou desetníky a dvacetníky FJI. V duchu jsem poděkoval a udělal fotodokumentaci.
Potom jsem začal prohledávat okolí, ale nic se neozývalo. Když jsem si říkal, že už to stačilo, to už jsem byl zase u místa nálezu, ozval se další signál, byla to grešle 1760,poté další signál, to byl pro změnu fenik 1765 a za chvilinku ještě jeden, krejcar 1762,všechny tři mince od Mařenky. A to je ten důvod, proč jsem vlastně psal tenhle příspěvek. Ta stříbrná mince je 15ti krejcar Jiřího III. Břežského, ročník 1662.Tyhle čtyři mince sice nebyly v jedné díře, ale byly na úseku, kde nejvzdálenější mince byly od sebe asi metr a půl, a široko daleko žádný jiný nález, takže mi to připadá, že všechny čtyři byly od jednoho člověka, byla by to velká náhoda, kdyby ne. A teď otázka, na kterou bych rád dostal odpověď: je možné, že mincemi Marie Terezie a  15ti krejcarem Slezského knížectví, které dělilo od sebe 100 let, bylo možno platit současně? Možná se ptám na blbost, jako diletant, ale... Dolarem, jehož podoba už je také více jak 100 let prakticky neměnná, se pořád platí.
Mince má poměrně dost setřený reliéf, ale většina písmen se dá přečíst a tento typ mince je ročník 1662,i když letopočet je setřený, ale hlavně mince není poškozená radlicí. A tady je něco k tématu.

Patnáctikrejcar představoval asi nejtypičtější slezskou ražbu let 1659 - 1664 a byl ražen ve velkém množství. Podobně jako ve vládní mincovně ve Vratislavi však byly i tyto mince raženy ručně. Na této je vidět přeražba u BREG. -Av. Poprsí knížete zprava - DEI GRATIA GEORGIVS DVX SILESIAE LIGNICENSIS ET BREGENSIS (Z boží milosti Jiří, kníže slezský, lehnický a břežský) -Rv. Slezská orlice - MONETA NOVA ARGENTEA 1662 (Mince nová stříbrná 1662)
Mincovna Břeh, mincmistr Christian Pfahler, průměr 29 mm, váha 5,88 g.
Jiří III. Břežský Narodil se 4. září 1611 v Břehu jako syn Jana Kristiána a Doroty Sibyly Braniborské. Po smrti svého otce se stal vládcem v knížectví břežském a po smrti strýce Jiřího Rudolfa vládl v knížectví lehnickém. Zpočátku vládli bratři společně, roku 1654 si však knížectví rozdělili. Jiřímu III. připadl Břeh. Měl také pozici seniora mezi bratry a zároveň byl posledním vrchním slezským hejtmanem z rodu Piastovců. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Žofie Kateřina, dcera Karla II. Minstrberského z rodu Poděbradovců. Z tohoto manželství vzešla dcera Alžběta (1646 - 1691). Žofie Kateřina zemřela roku 1659 a již příští rok se kníže oženil s Alžbětou Marií Karolínou von Simmern. Toto manželství zůstalo bezdětné.
Jiří III. Břežský zemřel 4. července 1664 ve věku nedožitých 53 let ve své rezidenci v Břehu.

Samé pěkné nálezy vám přeje
2h1896