Kop roku 2017 II.

Tak jsem se plazil kdesi podél ústupovky, pořád ta samá trasa metr široká, kterou už jsem šel asi po dvacátý jako asi třístý hledač. Někdy před lety se tam dala najít třeba placatá nábojnice, knoflík, fenik, dnes je to dávno mrtvé. Někde v polovině trasy detektor hlásí přetížení, to místo znám, je tam nějaká deska a podle děr kolem ní už milionkrát obkoplá, ale co to vlastně je, mám kopat to, co kopalo sto lidí a každý odešel? Nic jiné tu stejně není co dělat, a tak obkopávám nějaké blbé zarostlé železo, za chvíli je poznat radlice z pluhu. Tak si říkám, půjde ven, co může být pod ní? Vypáčím, odhodím a kopnu do železa. Pod ní je druhá. Ta už jde ven líp, pod ní další a vedle vykoukne další stoh. Nějaký socialistický zemědělec jich tam naskladnil haldu. Kopat to smysl nemá, ale kolik jich tam může být? Jsou docela těžké, a kdyby to šlo takhle dlouhou dobu, mělo by to nečekaný význam pro kovošrot. Jde ven jedna za druhou, je jich osm. A zbyla po nich pěkně hluboká díra s krásně placatým dnem. Díra, kde dlouho nikdo nebyl, díra, kde nikdo ještě nebyl. A co se bude dít? Nic, jen občas probleskne signál, asi falešný zvuk od rozpuštěné koroze z pluhů, ale hlásí pořád nejvyšší barvu a nikam neuhýbá. Kdyby tam něco bylo, muselo by to být hodně hluboko. Přepínám na dohledání, které je dosahově citlivější a ano, něco tam je. Kopu v díře díru a už se barva hlásí na maximální tón. Vidět pořád nic, jen to řve. Najednou lopata o něco cinkne, plný zvonivý materiál, tedy žádná zavařovačka, ale vidět pořád nic, odznak už by se přece ukázal... hrabu hlínu ven a vidím něco placaté. To jako všechno tohle? Co to je? Nějaký žeton, je na tom orlice a dírka, tak to někdo měl na klíčích, zezadu bude asi číslo od nějakých dveří, jo je tam číslo vidíš, a něco tam i píšou, co to je? Aha, já zapomněl, že taky existuje placka gestapa, no to hold nekopu denně... no to si děláte ze mně prdel!! Detektor se vrací zpátky do díry, už vidím jak jich tu seděla skupinka, která si potřebovala odlehčit ale nic. . procházím celé místo centimetr po centimetru, kdyby nic, tak alespoň tuším, že k tomu má být železný řetízek, a tak jde ven úplně všechno, ale nic, jen hromádka hřebíků. Do večera už nepřišel jediný zvuk. Ten poslední co tu zbyl, to právě vydalo. Za pár dní jedu kolem a míjím bezdomovce s dvoukolákem. Veze si do šrotu devět pluhů.
Ať to pípá, BAL